Covid-19 zasáhl střední třídu v Africe. Milionům lidí hrozí extrémní chudoba

Od Keni po Nigérii, od Jihoafrické republiky po Rwandu: kvůli pandemii covidu-19 přicházejí o obživu lidé, kteří byli dříve ve stabilní ekonomické situaci a kteří přispívali k hospodářskému růstu Afriky, napsal americký list The New York Times.

James Gichina před 15 lety začínal jako řidič a převážel lidi z letiště. Pak se z něj stal průvodce na safari a později si s pomocí půjček z banky koupil dvě dodávky, kterými vozil turisty. Jeho zákazníky byli stejně jako on členové rostoucí africké střední třídy - bankéři z Nigérie, podnikatelé z technologické branže z Jihoafrické republiky, nebo jeho krajané z Keni, kteří si konečně mohli dovolit výlety za krásami přírody ve své zemi.

Když se ale kvůli pandemii covidu-19 zhroutil turistický ruch, Gichina ze svého minibusu odmontoval sedačku a začal ji využívat při prodeji vajíček a zeleniny. Za to, co teď vydělá, má problém zaplatit nájem, jídlo i poslat svého devítiletého syna do školy. "Tvrdě jsme pracovali, aby se nám žilo lépe," říká tento 35letý muž o sobě a svých kolezích z turistického ruchu. Teď podle něj nemají nic.

Odborníci Světové banky (SB) dle listu The New York Times varují, že kvůli pandemii hrozí, že až 58 milionů obyvatel Afriky se propadne do extrémní chudoby. Ale v ohrožení se ocitl i jeden z největších úspěchů tohoto kontinentu posledních let: rostoucí střední třída. Ta v uplynulé dekádě sehrála klíčovou roli v rozvoji kontinentu. Noví majitelé firem a podnikatelé stáli za vznikem pracovních míst, díky kterým se zlepšila i situace jiných. Vzdělané rodiny a mladí lidé s penězi navíc stojí za růstem poptávky po spotřebním zboží, výzvami k demokratickým reformám a úsilí o zlepšení školství a zdravotnictví.

Asi 170 milionů z celkových zhruba 1,3 miliardy obyvatel Afriky se počítá mezi střední třídu, ale kolem osmi milionům z nich kvůli koronavirové krizi a následnému hospodářskému propadu hrozí chudoba, varuje výzkumná organizace World Data Lab.

Jde o krok zpět, který kontinent může pociťovat celá nadcházející léta. Podle některých odhadů se africká střední třída za posledních 30 let trojnásobně rozrostla díky možnostem, jaké nabízí například technologický sektor, výroba nebo turistika. Nyní ale tento region poprvé za 25 let čelí hospodářské recesi. Rostoucí střední třída byla "klíčová pro budoucí ekonomické vyhlídky afrických zemí", říká Landry Signé z Centra afrických studí na americké Stanfordově univerzitě. Pandemie covidu-19 podle něho zmaří sny africké střední třídy.

Propad pociťuje také střední třída v Nigérii. Kvůli pandemii klesly příjmy z ropy, v zemi roste nezaměstnanost a její hospodářství se dostalo do recese, jež by podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohla trvat do příštího roku. Poptávka po zboží a službách vyschla, což přivedlo do potíží drobné podnikatele a malé firmy závislé na stabilním příjmu. Biola Kazeem založil agenturu pro sportovní marketing před šesti lety, kdy spojil svoji vášeň pro sport se znalostmi, které mu dalo studium oboru komunikace. Ale s tím, jak byly sportovní akce zrušeny či odloženy, přišel o 70 procent zakázek a polovině ze svých jedenácti zaměstnanců musel dát neplacené volno. I když si dokázal poradit s těžkostmi v začátcích podnikání, "na něco takového jsme naprosto nebyli připraveni," přiznává.

World Data Lab definuje střední třídu v Africe jako domácnost, kde každý její člen denně utratí mezi jedenácti a 110 dolary (zhruba od 262 do 2600 Kč). Její příslušníky od chudých odlišuje to, že mají stálý příjem.

Pandemie ohrožuje i branže, které se s podporou místních vlád teprve rodí. Například Rwanda podporuje textilní a módní průmysl ve snaze omezit dovoz použitého oblečení ze Spojených států a rozjet výrobu. Třicetiletý Matthew Rugamba v roce 2011 založil značku House of Tayo, která patří mezi špičku na rwandské módní scéně. Ale kvůli opatřením, jež kvůli šíření koronaviru zavedly rwandské úřady, musel svůj obchod zavřít. Když ho zase otevřel, nepřišli skoro žádní zákazníci.

I když se přeorientoval na výrobu masek a rozjel zásilkovou službu, obchod se na původní úroveň nevrátil. "Dostali jsme se do situace, kdy si lidé cenili toho, co děláme," říká. Nyní si ale dělá starosti, zda jeho značka, do jejíhož budování investoval devět let života, vydrží do dalšího dne.

Související

Lidé si prohlížejí portréty obětí rwandské genocidy. Rozhovor

30 let od genocidy ve Rwandě. Nevypukla ze dne na dne, upozorňuje afrikanista Záhořík

Genocida rwandských Tutsiů, během které milice většinové populace Hutuů v průběhu pouhých tří měsíců povraždily mezi půlmilionem až milionem lidí, začala před 30 lety, 7. dubna 1994. Kořeny krvavých tragických událostí však sahají mnohem dále do minulosti a prokombinují historický revanšismus, ekonomické problémy i fanatismus tehdejších lídrů, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Záhořík. Historik a afrikanista z Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se v něm vyjádřil nejen k příčinám genocidy, ale například i k roli mezinárodního společenství a někdejších koloniálních mocností, stejně jako k současné situaci ve Rwandě. Zároveň se staví za jasné odlišování běžných ozbrojených konfliktů s mnoha proměnnými od genocidy, kdy je plánem vyhlazení celé skupiny obyvatel. 
Ilustrační foto

Počasí začíná devastovat jih Afriky. Státy hovoří o katastrofě

Klimatický fenomén El Niňo spojený s rozsáhlým suchem stále více ohrožuje potravinovou bezpečnost na jihu afrického kontinentu. V hlavních pěstitelských oblastech v Malawi, Mosambiku, Namibii, Zambii a Zimbabwe spadlo během letního období, které na jižní polokouli trvá od poloviny listopadu do února, jen 80 procent srážek, uvedla v pátek podle serveru France24 Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Více souvisejících

afrika Turisté cestovní ruch světová banka Ekonomika chudoba Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Josef Středula

Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům

Odbory svolaly na úterý 21. května protest v Praze, oznámila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na webu. Zástupci zaměstnanců se chtějí vymezit proti chystaným změnám v zákoníku práce či důchodech, například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do penze.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska

Vláda odvolala velvyslance Vítězslava Pivoňku z Ruska, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v nedělním vydání diskuzního pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Šéf diplomacie zdůraznil, že Česko tak nebude nikdo reprezentovat na úterní inauguraci ruského prezidenta Vladimira Putina. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli na pravoslavné Velikonoce prohlásil, že Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě. V projevu vyzval spoluobčany, aby se modlili za sebe navzájem a za vojáky na frontě. Kyjev už déle než dva roky vzdoruje ruské agresi, jde o třetí velikonoční svátky během probíhající války. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa

Rusko pod vedením Vladimira Putina sice ekonomicky i technicky oproti NATO ztrácí, přesto válku na Ukrajině vyhraje, domnívá se německý novinář Christoph von Marschall. Napsal to v analýze pro týdeník Focus a deník Tagesspiegel. Podle jeho názoru se může opakovat scénář z Afghánistánu, který západní spojenci v roce 2021 opustili a ponechali napospas Tálibánu. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Záhada imploze ponorky Titan. Nová studie naznačuje, proč došlo k tragédii

Záhada imploze miniponorky Titan by mohla být brzy vyřešena. Byla zveřejněna nová studie, která naznačuje, že pět lidí, kteří zahynuli na palubě lodi OceanGate, když se ponořila tisíce stop pod hladinu moře, mohly být oběťmi tzv. „mikrodeformace“.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy