Počet případů koronaviru v Africe překročil 10 tisíc, obětí je 500. WHO má obavy

Počet případů nákazy koronavirem v Africe překročil 10.000. Pandemie nemoci covid-19 zde má také na svědomí více než 500 úmrtí. I když africký kontinent byl virem zasažen později než jiné části světa, počet infikovaných zde v posledních týdnech rychle narůstá, uvádí dnes Světová zdravotnická organizace (WHO) v tiskové zprávě.

První africký případ koronaviru ohlásil 14. února Egypt. Od té doby nákaza zasáhla 52 afrických zemí. První nakažení byli většinou lidé, kteří se do Afriky vrátili z Asie, Evropy nebo Spojených států, a obyvatelé hlavních měst, nyní se ale virus šíří do různých oblastí i mimo metropole.

Regionální ředitelka WHO pro Afriku Matshidiso Moetiová říká, že rozšíření koronaviru mimo velká města představuje nové výzvy pro místní správní celky, které se na nebezpečí musí připravit a ujistit se, že mají na boj s koronavirem prostředky i potřebnou odbornost.

Koronavirus nepředstavuje jen zdravotní rizika, jeho nebezpečí spočívá také v tom, že může mít katastrofální sociální a ekonomické dopady, připomíná WHO.

Nejvíce ohrožené koronavirem jsou státy s nepříliš vyspělým zdravotním systémem a země, které musí reagovat na další naléhavé problémy.

WHO vyzývá světové společenství, aby těmto státům pomohlo jak technicky, tak finančně. V některých částech Afriky chybějí jednotky intenzivní péče, plicní ventilátory či odborný zdravotní personál.

Ahmad Mandharí, regionální ředitel WHO pro východní Středomoří, kam také spadá sedm afrických států, říká, že Afrika má stále ještě příležitost přenos koronaviru omezit a zpomalit. Vlády musí podle něj na hrozbu reagovat rychle a kombinovat zdravotní a sociální opatření.

Většina afrických států již k zavedení různých opatření pro zamezení šíření koronaviru přistoupila. Nově dnes podle Reuters vyhlásila nouzový stav Etiopie.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Lidé si prohlížejí portréty obětí rwandské genocidy. Rozhovor

30 let od genocidy ve Rwandě. Nevypukla ze dne na dne, upozorňuje afrikanista Záhořík

Genocida rwandských Tutsiů, během které milice většinové populace Hutuů v průběhu pouhých tří měsíců povraždily mezi půlmilionem až milionem lidí, začala před 30 lety, 7. dubna 1994. Kořeny krvavých tragických událostí však sahají mnohem dále do minulosti a prokombinují historický revanšismus, ekonomické problémy i fanatismus tehdejších lídrů, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Záhořík. Historik a afrikanista z Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se v něm vyjádřil nejen k příčinám genocidy, ale například i k roli mezinárodního společenství a někdejších koloniálních mocností, stejně jako k současné situaci ve Rwandě. Zároveň se staví za jasné odlišování běžných ozbrojených konfliktů s mnoha proměnnými od genocidy, kdy je plánem vyhlazení celé skupiny obyvatel. 

Více souvisejících

afrika WHO (Světová zdravotnická organizace) Etiopie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Požár lesa u Hřenska v Českém Švýcarsku Prohlédněte si galerii

Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let

U ústeckého krajského soudu ve čtvrtek začalo projednávání případu největšího lesního požáru v historii země, k němuž došlo předloni v létě v Českém Švýcarsku. Obviněným je někdejší dobrovolný strážce rezervace, jemuž hrozí až 15 let odnětí svobody. Muž vinu opakovaně odmítl. 

včera

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel

Petr Pavel trvá na pokračování vojenské i jiné podpory Ukrajiny, zároveň je podle něj třeba hledat řešení, které by vedlo ke konci války s Ruskem. Prezident tak dal do kontextu své vyjádření pro jednu ze zahraničních zpravodajských televizí. Jakékoliv budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodala hlava státu.

včera

včera

Policie ČR

U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem

Policie propustila muže, který v únoru v opilosti se svou kolegyní napadl několik osob před barem na pražském Smíchově. Zároveň informovala, že ženu zprostila výkonu služby. Dvojici obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policie už dříve označila jednání příslušníka za neakceptovatelné a neomluvitelné.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fica zasáhly čtyři kulky. Je stabilizovaný, stále ale bojuje o život

Stav premiéra Roberta Fica (Směr-SD) zůstává vážný. Rozsah zranění způsobený čtyřmi střelnými ranami je rozsáhlý. Lékařům se podařilo stabilizovat jeho zdravotní stav, nadále však není ještě mimo ohrožení života. Informoval o tom vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Směr-SD).

včera

včera

Jednání o míru na Ukrajině bez Ruska? Zbytečnost, žádný výsledek nebude, tvrdí Kreml

Plánovaný červnový summit, při kterém Švýcarsko doufá, že vydláždí cestu pro mírový proces, je podle Kremlu bez ruské účasti zbytečný. Uvedla to agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy