Korejská válka nikdy neskončila. Proč?

Korejskou válku začaly tři země v červnu roku 1950. Byl to Sovětský svaz, Čína a Severní Korea. A tyto země se stále ještě snaží zajistit si lepší postavení. Po konci druhé světové války se sovětské a americké jednotky setkaly na 38. rovnoběžce. V roce 1949 Amerika i Sovětský svaz své jednotky stáhly.

Když se stáhly americké i sovětské jednotky, zanechaly za sebou nejistou místní administrativu na severu i na jihu. Každá se však těšila, že bude vést první vládu po desetiletích japonské koloniální nadvlády. Snahy o sjednocení Korey pod jednu vládou měly obě administrace.

Kim Ir-Sen byl Sověty přijat jako vůdce severu a žádal Sovětský svaz o pomoc při získání jihu Korey s tím, že celá Korea bude socialistickou zemí. Stalinovi se tato možnost líbila a pod podmínkou, že jim pomůže Čína, s pomocí souhlasil. Slíbil dodání vybavení, trénink a plánování, ale odmítl přímou pomoc sovětských jednotek.

Mao Ce-tung plán schválil a severokorejské jednotky zahájily útok 25. června 1950. Jižní jednotky byly snadno přemoženy a stáhly se do okolí jižního přístavu Pusan. Do toho se pak vložily jednotky Spojených národů pod vedením Ameriky, které jihu pomohly. K tomu se zamíchali čínští „dobrovolníci“.

Toto pokračovalo dva roky, než došlo ke smíru, který Koreu rozdělil podle 38. rovnoběžky na Korejskou lidově demokratickou republiku na severu a Korejskou republiku na jihu. KLDR byla úzce spojena s Čínou a Sovětským svazem, zatímco Korejská republika spolupracovala se Spojenými státy.

Příměří platí dodnes, což znamená, že ve své podstatě jsou tyto dva útvary stále ve válečném stavu. Hranice se stala prostorem napětí a provokací. Amerika již téměř 70 let hlídá situaci a snaží se ji uklidňovat, i když jí to machinace KLDR neusnadňují.

Čína a Rusko se z oblasti stáhly a držely si svou vzdálenost i ve chvíli, kdy KLDR uvažovala nad možnostmi jaderných zbraní. Čína ve skutečnosti v dobách nukleárních krizí (například 1993-1994 a 2002), že tento problém je Ameriky a KLDR a Čína s tím nemá nic společného.

KLDR začala s prvními jadernými testy v roce 2006 a v období 2012 až 2017 ukázala takový pokrok v oblasti balistických střel, že z toho všichni byli v šoku. Už jen z toho důvodu, že KLDR je malá a chudá a také podléhá vysokým sankcím. A většina obchodu KLDR je s Čínou.

I proto je zvláštní, že Čína i Rusko nadále trvají na tom, že řešení problematiky KLDR spočívá v souhlasu Ameriky, aby se sešla s KLDR a domluvily se. Vladimir Putin a Si Ťin-pching chtějí, aby KLDR zastavila své jaderné testy a Amerika zrušila svá pravidelná vojenská cvičení s Korejskou republikou. Tímto chováním nonšalantně odstrkují zodpovědnost za vznik KLDR a všechno, co se na poloostrově stalo po roce 1950

Jejich důvody jisté nejsou, ovšem blíží se čas, kdy se Amerika do bodu, kdy podle ní bude situace KLDR neudržitelná, bude mít podezření, že severokorejské střely nesou nukleární hlavice, a bude jednat.

Související

Korejská válka, ilustrační obrázek Komentář

Příměří v Koreji ukončilo válku, klid ale nepřineslo. Na Ukrajině tomu nemusí být jinak

Uplynulo 70 let od chvíle, kdy zástupci vojsk OSN, severokorejských ozbrojených sil a armády pevninské Číny podepsali dohodu o příměří, která fakticky ukončila více než tři roky trvající válku na Korejském poloostrově. Konflikt si vyžádal na tři miliony životů. Cíl, který sledovali jeho hlavní iniciátoři, severokorejský vůdce Kim Ir-sen a jeho patroni v Moskvě a Pekingu, tedy vojenské sjednocení poloostrova pod vládou komunistů, se nepodařilo naplnit. Uzavření příměří zároveň ale neodstranilo napětí a jeho příčiny. Válečný stav formálně nadále trvá a Korea dlouhodobé patří k ohniskům mezinárodních krizí. Analogická situace může v budoucnu nastat i na Ukrajině. 
Donald Trump

Trump kvůli koronaviru aktivoval desítky let staré opatření z dob války

Americký prezident Donald Trump uvede v činnost zvláštní opatření, jež umožňuje úřadům nařídit soukromým společnostem výrobu produktů požadovaných vládou. Podle agentury AP to dnes oznámil na tiskové konferenci. Uvedl také, že do města New York a na západní pobřeží USA vyslal dvě nemocniční lodě, které mají pomoci při péči o pacienty nakažené novým typem koronaviru.

Více souvisejících

Korejská válka USA (Spojené státy americké) historie Jižní Korea Severní Korea (KLDR) Čína Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 6 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 12 hodinami

Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu

Americký prezident Joe Biden v neděli vyzval k okamžitému příměří v Gaze a uvedl, že pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu. Informaci přinesla agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy