Washington - Americká strategie v záležitosti KLDR v roce 2017 selhala. Alespoň tak to vidí americký server The National Interest. Příštup Trumpovy vlády ve stále silnějších ekonomických sankcích vůči Severní Koreji nedokázal zastavit její jaderné vyzbrojování a zkoušky raket dlouhého doletu.
Situace se Severní Koreou se dostala na kritickou úroveň, blikala pomyslná červená světla. Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo obrany a Bílý dům byly stále více přesvědčeny, že Severní Korea tají Mezinárodní agentuře pro atomovou energii svoje zásoby plutonia, nebo se pokusí rozvrátit mezinárodní společenství, zatímco si bude dělat zásoby jaderného materiálu pro válečné účely.
Motivy Číny, největšího obchodního partnera Pchjongjangu, nebyly jasné - přidaly další komplikace do už tak komplikované situace.
Dnes mají Spojené státy jediný cíl - kompletní a ověřenou denuklearizaci Korejského poloostrova. "Jaderné zbraně v severokorejských rukou jsou nepřípustné," psalo se v memorandu Ministerstva pro národní bezpečnost v březnu 1992. Pětadvacet let poté se americká pozice nezměnila - posuďte sami. "Neumím si představit situaci, za které by Spojené státy přijaly KLDR jako jadernou velmoc," řekl koncem října tohoto roku Ministr obrany USA Jim Mattis.
Stejné to je i s rozsáhlými ekonomickými sankcemi. Jak píše The National Interest, nové sankce sice mohou pozastavit severokorejský vývoj zbraní, ale rozhodně nepovedou ke kompletní denuklarizaci poloostrova.
Významnou roli hraje i spojení charakteru severokorejského vůdce Kim Čong-una a malého jaderného arzenálu jeho země. Aby ochránil svoji zemi a diktaturu, musí odradit Spojené státy od útoku. Kim se na to rozhodl jít útočnou cestou - slovními výhrůžkami.
Proto by měl Washington odložit svůj donkichotský cíl denuklarizace a soustředit své úsilí na odvrácení eventuálního použití severokorejské jaderné zbraně v praxi. Takový cíl je mnohem snadněji dosažitelný a z mnoha důvodů strategicky moudrý.
Za prvé, na rozdíl od potlačování, odstrašování je obranně orientované a zaměřuje se na udržování statusu quo, který je obecně snadněji udržitelný než jakákoli změna.
Za druhé, pokud primárním cílem USA bude odrazení Severní Koreje od použití jaderné zbraně, pak by Spojené státy měly jasně deklarovat preventivní vojenské akce proti jaderným silám KLDR. Odzbrojovací útok by byl v takovém případě kontraproduktivní, jelikož by vyvolal nestabilitu a postavil by Kima před výběr útoku, nebo smrti.
Za třetí, upuštění od požadavku denuklarizace vytvoří další příležitost pro diplomatická jednání Spojených států se Severní Koreou, která zatím kvůli americkým požadavkům nevidí jediný důvod, proč by měla usednout za stůl k vyjednávání.
Použití maximálního tlaku k dosažení kompletní denuklarizace Severní Koreje nepovede k úspěchu. Místo toho by Spojené státy měly zaměřit své úsilí na odrazování Severní Koreje od používání svých jaderných zbraní. Sankce a vojenské síly v takovém plánu sice budou rovněž hrát svoji roli, ale bylo by moudré upustit od požadavku, aby se Pchjongjang vzdal svých jaderných zbraní.
Související
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
Biden a Trump se utkají ve dvou prezidentských debatách
Donald Trump , Kim Čong-un , Korejská válka , Severokorejské zbraně , Jaderné zbraně , USA (Spojené státy americké) , Severní Korea (KLDR)
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 1 hodinou
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 1 hodinou
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 3 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 5 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 5 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 6 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 6 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 7 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 7 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 8 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 8 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 9 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 10 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 10 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 11 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák