Trumpova strategie se Severní Koreou je podle amerického serveru neúčinná. Jaké jsou důvody?

Washington - Americká strategie v záležitosti KLDR v roce 2017 selhala. Alespoň tak to vidí americký server The National Interest. Příštup Trumpovy vlády ve stále silnějších ekonomických sankcích vůči Severní Koreji nedokázal zastavit její jaderné vyzbrojování a zkoušky raket dlouhého doletu.

Situace se Severní Koreou se dostala na kritickou úroveň, blikala pomyslná červená světla. Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo obrany a Bílý dům byly stále více přesvědčeny, že Severní Korea tají Mezinárodní agentuře pro atomovou energii svoje zásoby plutonia, nebo se pokusí rozvrátit mezinárodní společenství, zatímco si bude dělat zásoby jaderného materiálu pro válečné účely.

Motivy Číny, největšího obchodního partnera Pchjongjangu, nebyly jasné - přidaly další komplikace do už tak komplikované situace.

Dnes mají Spojené státy jediný cíl - kompletní a ověřenou denuklearizaci Korejského poloostrova. "Jaderné zbraně v severokorejských rukou jsou nepřípustné," psalo se v memorandu Ministerstva pro národní bezpečnost v březnu 1992. Pětadvacet let poté se americká pozice nezměnila - posuďte sami. "Neumím si představit situaci, za které by Spojené státy přijaly KLDR jako jadernou velmoc," řekl koncem října tohoto roku Ministr obrany USA Jim Mattis.

Stejné to je i s rozsáhlými ekonomickými sankcemi. Jak píše The National Interest, nové sankce sice mohou pozastavit severokorejský vývoj zbraní, ale rozhodně nepovedou ke kompletní denuklarizaci poloostrova.

Významnou roli hraje i spojení charakteru severokorejského vůdce Kim Čong-una a malého jaderného arzenálu jeho země. Aby ochránil svoji zemi a diktaturu, musí odradit Spojené státy od útoku. Kim se na to rozhodl jít útočnou cestou - slovními výhrůžkami.

Proto by měl Washington odložit svůj donkichotský cíl denuklarizace a soustředit své úsilí na odvrácení eventuálního použití severokorejské jaderné zbraně v praxi. Takový cíl je mnohem snadněji dosažitelný a z mnoha důvodů strategicky moudrý.

Za prvé, na rozdíl od potlačování, odstrašování je obranně orientované a zaměřuje se na udržování statusu quo, který je obecně snadněji udržitelný než jakákoli změna.

Za druhé, pokud primárním cílem USA bude odrazení Severní Koreje od použití jaderné zbraně, pak by Spojené státy měly jasně deklarovat preventivní vojenské akce proti jaderným silám KLDR. Odzbrojovací útok by byl v takovém případě kontraproduktivní, jelikož by vyvolal nestabilitu a postavil by Kima před výběr útoku, nebo smrti.

Za třetí, upuštění od požadavku denuklarizace vytvoří další příležitost pro diplomatická jednání Spojených států se Severní Koreou, která zatím kvůli americkým požadavkům nevidí jediný důvod, proč by měla usednout za stůl k vyjednávání.

Použití maximálního tlaku k dosažení kompletní denuklarizace Severní Koreje nepovede k úspěchu. Místo toho by Spojené státy měly zaměřit své úsilí na odrazování Severní Koreje od používání svých jaderných zbraní. Sankce a vojenské síly v takovém plánu sice budou rovněž hrát svoji roli, ale bylo by moudré upustit od požadavku, aby se Pchjongjang vzdal svých jaderných zbraní.

Související

Donald Trump

Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump v sobotu vystoupí na výročním zasedání vedení Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Půjde o jeho deváté vystoupení na akci vlivné lobbistické skupiny, informovala agentura Reuters. Od Trumpa se v USA čeká, že bude ostře vystupovat proti novým omezením vlastnictví střelných zbraní. 
Joe Biden

Biden a Trump se utkají ve dvou prezidentských debatách

Americký prezident Joe Biden a jeho pravděpodobný republikánský vyzyvatel v listopadových volbách Donald Trump se utkají ve dvou televizních debatách. Biden na ně vyzval Trumpa ve středu a on tuto výzvu okamžitě přijal. Informovala o tom agentura AFP.

Více souvisejících

Donald Trump Kim Čong-un Korejská válka Severokorejské zbraně Jaderné zbraně USA (Spojené státy americké) Severní Korea (KLDR)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy