NÁZOR - Minulý měsíc se objevil článek popisující tajný program americké vlády vyšetřující zprávy vojenských pilotů o neidentifikovatelných létajících objektech (UFO), k nimž se přiblížili, připomíná fyzik Don Lincoln v komentáři pro server CNN. Vědec, který mimo jiné pracuje s obřím urychlovačem částic CERN, dodává, že média zaplavily zprávy o létajících talířích a setkáních s mimozemšťany, kdy vědci vyjadřovali skepsi k možné návštěvě z vesmíru, zatímco lovci UFO hýřili vzrušením.
Drakeova rovnice
Lincoln se domnívá, že uvedené zprávy mají běžné a "pozemské" vysvětlení, avšak existenci mimozemského života označuje za legitimní vědeckou otázku. "Jaká je možnost, že existuje život - ba dokonce inteligentní - u jiné hvězdy, než je ta naše? A jak ho můžeme najít?" táže se fyzik.
V roce 1961 vznikla tzv. Drakeova rovnice, která je často užívána při úvahách o mimozemském životě, poukazuje odborník. Vysvětluje, že násobí řetězec možností - například poměr hvězd s planetami, poměr obyvatelných planet a procentní šanci na inteligentní život -, aby poskytla odhad pravděpodobnosti, že lidé nejsou ve vesmíru sami. Její autor tehdy věděl málo o uvedených šancích a v zásadě hádal, ale využil nejlepší znalosti doby a odhadl, že v Mléčné dráze existuje 10 planet vydávajících rádiové vlny zachytitelné pozemskými teleskopy, dodává Lincoln.
Za poslední půlstoletí se hodně změnilo a uvedené poměry známe mnohem lépe, konstatuje expert. Podotýká, že víme, jak je vesmír ohromný, a proto bude lepší omezit naše pátrání na Mléčnou dráhu, jelikož jiné galaxie jsou velmi daleko a myšlenka cestování mezi nimi je mnohem méně představitelná, a naše sousední hvězdy.
"Mléčná dráha má zhruba sto miliard hvězd, podle některých odhadů až čtyřikrát tolik," pokračuje fyzik s tím, že od roku 2009 po planetách okolo vzdálených hvězd pátrá sonda Kepler, která nenašla nic překvapivého - přes 80% hvězd má planety a v přibližně 25% těchto soustav se nacházejí planety, na nichž může existovat kapalná voda, přičemž 10-20% z nich má velikost podobnou Zemi.
Na základě toho se můžeme poměrně přesně domnívat, že počet obyvatelných planet v naší galaxii se blíží 200 milionům, deklaruje expert. Dodává, že mnohem méně jistí si můžeme být v odhadech, zda na nich život skutečně vznikl, zda přežívá a zda je inteligentní, ale pokud by taková pravděpodobnost činila jen 50%, pak by výskyt života v naší galaxii byl velmi běžný, v opačném případě však můžeme být sami.
Co nám říká Země?
Příslušné faktory můžeme odvozovat pouze podle Země a ačkoliv zobecňování na základě jediného případu není vhodné, dává nám jisté znalosti, zdůrazňuje vědec. Připomíná, že Země je přibližně 4,55 miliardy let stará, nicméně zpočátku byla pro život nevhodná a teprve před 4,4 miliardami let se ochladila natolik, aby umožnila existenci vody.
Nevíme, kdy život na Zemi vznikl - konzervativní odhady hovoří o době před 3,8 miliardami let, jiné tento moment datují před 4,29 miliardy let -, avšak je jasné, že se tak stalo krátce poté, co teplota na planetě umožnila existenci kapalné vody, uvádí Lincoln. Dodává, že toto naznačuje, že vznik života je snadný, protože jinak by to zřejmě trvalo déle.
Život vznikl na Zemi rychle, ale mnohobuněčné organismy se objevily mnohem později, až se v atmosféře rozšířil kyslík, tedy 540 milionů let před začátkem lidské evoluce, poukazuje odborník. Doplňuje, že pokud to trvalo 3-4 miliard let, vývoj buněk našeho typu je pomalý, nejistý a vyžaduje patřičné chemické prostředí, v našem případě kyslík.
Víme také, že život přežil 4 miliardy let, byť se ho vesmír snažil několikrát zničit, konstatuje vědec. Připomíná, že dopad asteroidu, který vyhubil dinosaury, byl jen malou událostí oproti permskému vymírání před 250 miliony let, kdy zmizelo 90% živočišných druhů. "Přesto život přežil. V pozemských podmínkách je život odolný," píše expert. Podotýká, že vývoj inteligentního života je však mimořádnější věcí, jelikož do příchodu člověka žádný obdobně inteligentní živočich neexistoval.
Na základě našeho druhu není dobré generalizovat, ale Homo sapiens vznikl před 200 tisíci lety a nejstarší zástupce rodu Homo - Homo habilis - se objevil před 2 miliony let, a tak inteligenci lidského typu trvá zřejmě dlouho, než se vyvine, a pokud by lidstvo zítra vymřelo, žádný jiný druh by se rychle nedostal na jeho úroveň, soudí Lincoln. Deklaruje, že zajisté existují druhy inteligentnější než ostatní, ale i tak není jasné, že by se vyvíjely směrem k inteligenci lidského typu, a proto je možné prozatím tvrdit, že vývoj inteligentního života je vzácný.
Nezbývá než čekat
Víme, že planety jsou běžné, život je zřejmě běžný, ale inteligence je vzácná, uvádí fyzik. Podotýká, že ač je život na Zemi odolným, naše planeta je mimořádná - pro existenci života je potřeba stabilní hvězda, dostatečně daleko od takové, která se může změnit v supernovu a zničit život radiací, a proto podle některých odhadů nejsou vhodným prostředím pro život soustavy blízko centra naší galaxie - dané podmínky pak splňují jen 2% hvězd v Mléčné dráze, tudíž se počet planet podobných Zemi snižuje na zhruba 4 miliony.
"Takže jaká je odpověď? Jsme ve vesmíru sami?" pokračuje Lincoln. Odpovídá, že nevíme. Víme, že planety, kde může být tekutá voda, jsou běžné, ale nevíme mnoho o původu života a pravděpodobnosti, že se vyvíjí podobně jako na Zemi, uvádí vědec. Přiznává, že pozemský příklad naznačuje relativní snadnost vzniku života, ale obtížnost vývoje jeho inteligentní formy.
Zdá se, že mimozemský život by měl existovat a mohou být planety, kde naši vesmírní bratranci obdobně jako my vzhlížejí k obloze a sní, připouští expert. Konstatuje, že nikdo nemůže jasně říct, co američtí letci viděli, ale vsadil by si, že šlo o něco běžného. Vesmír je nicméně velký a život může být běžný, a proto může nastat den, kdy na trávníku před Bílým domem přestane mimozemská loď jako ve filmu UFO útočí, nebo zachytíme první signál pomocí velkého radioteleskopu, přiznává vědec s tím, že teprve tehdy budeme vědět, že nejsme sami.
Související
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
Izrael nadále operuje v okolí Rafáhu. Pozastavení pomoci z USA popírá
USA (Spojené státy americké) , vesmir , mimozemšťané / ufo
Aktuálně se děje
před 45 minutami
MS v ledním hokeji 2024: Policie odhalila stovky falešných vstupenek
před 1 hodinou
Británie si připsala nejtěsnější prohru s Kanadou v historii MS, Kazaši přehráli Francii
před 1 hodinou
Pavel: Rusko bude pořád představovat hrozbu. Nespokojí se jen s částí Ukrajiny
před 2 hodinami
Švédové si v bitvě gigantů ostravské skupiny poradili s Američany, porazili je 5:2
před 2 hodinami
Izrael zřejmě využil americké zbraně k porušování mezinárodního práva
před 2 hodinami
Osa zla chce změnit současný světový řád. Evropa podceňuje ruské vlivové operace, varuje poslanec Exner
před 3 hodinami
Nizozemský zpěvák Joost Klein byl vyhozen z Eurovize pár hodin před finálovým večerem
před 3 hodinami
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
před 4 hodinami
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
před 5 hodinami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 6 hodinami
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 6 hodinami
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 7 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 8 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 8 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 9 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 10 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 10 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 11 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 17 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.
Zdroj: Martin Hájek