ROZHOVOR | Stiskne Trump „červené tlačítko“? Analytik nabízí zajímavý úhel pohledu. Došlo i na Rusko a Babiše

ROZHOVOR – Inaugurací 20. ledna 2017 se Donald Trump oficiálně stal 45. prezidentem Spojených států. Už tehdy analytici předpovídali, že nastává doba nejistoty v mezinárodní politice a nyní je evidentní, že se nemýlili. Kromě jiného se řeší, jak dopadne korejská krize a spekuluje se také o třetím světovém konfliktu. „Případná vojenská intervence v KLDR by měla za následek největší vykolejení ve světové ekonomice od 11. září 2001, ne-li od konce studené války,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Alexei Anisin, analytik z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy, který působí též na Anglo-americké univerzitě v Praze.

Udělal Trump Ameriku zase skvělou?Na tuto otázku lze odpovědět z několika úhlů pohledu. Pokud uvažujeme teoreticky, není úplně jisté, zda existují důkazy, že Amerika v době po studené válce přestala být „skvělou“ nebo zda zažila nějaký podstatný úpadek. Pokud je to bráno empiricky, domácí firmy a velké podniky zaznamenaly za Trumpovy administrativy zvýšené hospodářské zisky. Pokud jde o mezinárodní prestiž, USA za Trumpa procházejí úpadkem. Není daleko od pravdy, že každý problém, který zůstal na konci úřadování Baracka Obamy, buď přetrvává nebo se ještě víc zhoršil.

V čem Trump zjevně selhal, pokud jde o mezinárodní politiku?Máme zde celou řadu neúspěchů, z nichž nejvýznamnější a nejzřetelnější je nejistota v mezinárodním systému od doby, kdy začala Trumpova vláda úřadovat. Na prvním místě je třeba vypíchnout vskutku nejistý scénář ohledně KLDR. Dále zde máme opakované útoky, které Trump vede vůči mezinárodním institucím (OSN a UNESCO) a které jsou v rozporu s tím, jak se američtí prezidenta za posledních 50 let chovali.

Pokud jde o Trumpovu rétoriku během kampaně, jeho zahraniční politika je nakonec totální selhání, jedna velká lež. Připomeňme, že do Afghánistánu byly poslány další vojenské jednotky, na Ukrajinu putují zbraně a Trumpův krok ohledně Jeruzaléma prohloubí antagonismus mezi náboženskými skupinami v Blízkém východě, byť v kampani sliboval, že by Amerika případně mohla v tomto regionu změnit svou strategii.

O co se mu nezdařilo na domácí scéně?Trump víc a víc polarizuje politický mainstream. Hned na počátku svého úřadování selhal ve věci zákona o zdravotní péči. Od počátku roku 2018 je zřejmé, že se Trump snaží uzavřít oboustranně výhodné dohody s Kongresem. Je to vidět například v návrhu na případnou reformu přistěhovalectví, pokud bude obsahovat jeho dřívější plán na stavbu mexické zdi.

Abychom ale byli fér. Co se Trumpovi v úřadu prezidenta povedlo?Trump zdárně pokračuje ve strategickém využívání sociálních médií (Twitter) ve svůj prospěch. Každý den apeluje na své stoupence prostřednictvím veřejných vystoupení. V mezinárodním měřítku se Trump řadí mezi světové lídry - vedle toho ruského a čínského. Byl také úspěšný se svými vládními příkazy, které obsahovaly zákazy týkající se ne-amerických občanů, primárně především muslimských národů.

Je Trump „architektem“ své politiky, nebo spíše podléhá vlivu poradců?Trump je extrémně slabý politik na domácí scéně, a to i přes image silného globálního vládce. Ve Washingtonu má nezřetelné postavení, má jen málo vyjednávacích schopností a k tomu připočtěme bídnou prestiž u veřejnosti. Zatímco ostře útočí na zavedené politické instituce, dělá také kompromisy, protože chápe, že potřebuje podporu od své vlastní strany. Daňový zákon je něco, o co republikáni už nějakou dobu usilovali. Přijde čas (patrně na jaře roku 2018), kdy Trump bude muset učinit velké ústupky, aby udělal nějakou formu politického pokroku.

Trumpovi chování a vyjadřování je občas těžko „čitelné“. Například v jednom dni byl schopen říct, že věří Putin, pak obrátil a zase důvěřoval CIA. Trump nedávno sdílel protiislámská videa, ovšem muslimská Saúdská Arábie je důležitým spojencem USA. Co to má znamenat? Nějaký specifický druh strategie?Jak již bylo uvedeno výše, mezinárodní politice nyní dominuje nejistota. Tu vytváří sám prezident, obvykle prostřednictvím sociálních médií. Je pravděpodobné, že Trump má své vlastní názory, o jejichž správnosti je silně přesvědčen, zároveň jsou ale v konfliktu se scénářem členů jeho štábu. Prozatím uplynulo málo času na to, aby bylo možné plně rozluštit „trumpistickou“ logiku jeho iracionálních veřejných prohlášení.

Trump podle svých kritiků a některých médií žene USA do třetí světové války. Mají pravdu, nebo jsou taková vyjádření přehnaná?To je přehnané. Trump není kariérním politikem. Zcela se odlišuje od amerických prezidentů za posledních 50 let. Určitě myslí na obchodní zájmy své rodiny a svůj historický odkaz. Je nepravděpodobné, že zahájí velký konflikt. Případná vojenská intervence v KLDR by měla za následek největší vykolejení ve světové ekonomice od 11. září 2001, ne-li od konce studené války.

Již dlouho propírá aféra Russiangate. Myslíte si, že Rusko nějakým způsobem zasáhlo do prezidentských voleb v USA?Podle mého názoru nedošlo k žádným zásahům. Desítky milionů Američanů, kteří šli volit, nebylo možné fyzicky, ekonomicky ani geograficky ovlivnit žádnou zahraniční zemí nebo cizím subjektem. Co se týče zpráv o vlivu Ruska, jako je nákup reklam na facebooku nebo přítomnost ruských robotů na sociálních sítích, je to informační dynamika a není jasné, jak tyto záležitosti ovlivnily volby.

Například politologové musí teprve udělat průzkum či najít důkazy, které nám řeknou, že voliči budou hlasovat pro daného kandidáta na základě předchozího vystavení nějakému stimulu. Bylo by nevědecké předpokládat, že existence politických reklam v sociálních médiích (sponzorovaná zahraniční entitou) by vedla voliče k tomu, aby změnily své volební chování.

Trump sliboval zlepšení vztahů USA s Ruskem, což se evidentně nedaří. Co se stalo?Když Trump bojoval v primárkách a poté čelil Hillary Clintonové, formuloval několik zahraničně-politických poselství, která se lišila od předchozích kandidátů v demokratické i republikánské straně. To, co je řečeno v kampani, obzvláště pokud jde o zahraničí, má tendenci se drasticky lišit ve srovnání s tím, co se skutečně stane, když se nový politik nakonec ujme úřadu. Vztahy byly špatné před Trumpem a je pravděpodobné, že budou bídné i v příštím desetiletí.

Trump bývá obviňován z rasismu a šíření nenávisti. Jak se americká společnost za jeho „prezidentování“ proměnila? Je více násilnická, či stále rozdělená jako tomu bylo před rokem?Původní rozkol byl prostě jen víc zhoršen a vyostřen. Trump nepochází z politického prostředí a je zřejmé, že se příliš nestará o to, že je politicky korektní. Jeho rétorika je směřována k jeho podporovatelům.

Trump soustavně napadá média a mluví o „fake news“ (hlavně v případě CNN). Jak moc je tento přístup nebezpečný pro americkou demokracii?Myslím, že apeluje na jistou část populace, která nedůvěřuje vládě. Tito občané mohou být republikáni, demokraté, ale dokonce i nevoliči. Soustavné útoky na média jsou strategií, která vyhovuje hned několika ideologickým postojům. To žádný z předchozích republikánských prezidentů nedělal. Dalo by se tvrdit, že tuto taktiku používal Trump od začátku v primárkách. A ono to od té doby funguje.

Přednášíte na univerzitách v Česku. Premiér Andrej Babiš bývá v médiích (českých i zahraničních) nazýván jako „český Trump“. Vidíte mezi těmito politiky nějaké paralely?Je sotva překvapující, že parlamentní demokracie v rámci kapitalistického ekonomického systému vede k takovým závěrům. Je však zarážející, že ekonomické elity úspěšně formulují politické myšlenky, v kterých se identifikujcí s obyčejnými pracovníky a se střední třídou. Ve skutečnosti ale mají Donald Trump i Andrej Babis pramálo společného s prostým lidem, třeba s někým, kdo pracuje jako řidič autobusu či záchranář.

Související

Více souvisejících

Donald Trump Prezident USA Alexei Anisin (politolog) rozhovor USA (Spojené státy americké) Rusko Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli odmítl požadavek palestinského teroristického hnutí Hamás na ukončení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění rukojmí. Podle něj by to znamenalo, že Hamás zůstane u moci a bude nadále ohrožovat Izrael. Politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja jej obvinil ze sabotování snah o zprostředkování dohody.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby

Evropské tajné služby varují před ruskými sabotážemi napříč kontinentem, napsal prestižní deník Financial Times v neděli. Podle listu by mělo jít o žhářské útoky či akce namířené proti klíčové infrastruktuře. Moskva přitom nehodlá brát ohledy na případné oběti v řadách civilistů.

Aktualizováno před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli na pravoslavné Velikonoce prohlásil, že Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě. V projevu vyzval spoluobčany, aby se modlili za sebe navzájem a za vojáky na frontě. Kyjev už déle než dva roky vzdoruje ruské agresi, jde o třetí velikonoční svátky během probíhající války. 

před 4 hodinami

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců

V Kostelní Lhotě na Nymbursku došlo v neděli odpoledne k vážné nehodě. Řidič vjel se svým osobním autem na chodník, kde srazil čtyři osoby. Informace o charakteru zranění zatím nejsou známé, na místo však letěly dva záchranářské vrtulníky. 

před 4 hodinami

Bernard Hill jako Théoden v Pánovi prstenů.

Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů

Velkou Británii dnes zasáhla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřel v neděli ráno herec Bernard Hill, který si zahrál ve dvou z těch vůbec nejúspěšnějších filmů světové kinematografie. O jeho úmrtí informovala stanice BBC.  

před 5 hodinami

Věra Jourová

EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová

Evropská unie zahrne do připravovaného balíku sankcí i mediální platformu Voice of Europe, řekla eurokomisařka Věra Jourová v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce. Česko ji na svůj národní sankční seznam zařadilo již na konci března. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Josef Středula

Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům

Odbory svolaly na úterý 21. května protest v Praze, oznámila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na webu. Zástupci zaměstnanců se chtějí vymezit proti chystaným změnám v zákoníku práce či důchodech, například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do penze.

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska

Vláda odvolala velvyslance Vítězslava Pivoňku z Ruska, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v nedělním vydání diskuzního pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Šéf diplomacie zdůraznil, že Česko tak nebude nikdo reprezentovat na úterní inauguraci ruského prezidenta Vladimira Putina. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa

Rusko pod vedením Vladimira Putina sice ekonomicky i technicky oproti NATO ztrácí, přesto válku na Ukrajině vyhraje, domnívá se německý novinář Christoph von Marschall. Napsal to v analýze pro týdeník Focus a deník Tagesspiegel. Podle jeho názoru se může opakovat scénář z Afghánistánu, který západní spojenci v roce 2021 opustili a ponechali napospas Tálibánu. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí

Madonna zůstává i v 65 letech tahákem pro hudební nadšence po celém světě. Na sobotní bezplatnou show na slavné pláži Copacabana přišlo podle odhadu úřadů v Riu de Janeiro přes půldruhého milionu lidí, uvedla agentura Reuters. Koncert v Brazílii proběhl na závěr turné Celebration, které začalo loni na podzim. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy