Caracas - Venezuelu čekají v neděli prezidentské volby, které podle expertů zřejmě vyhraje současný autoritářský prezident Nicolás Maduro (55). Velká část opozice hlasování bojkotuje, protože nepovažuje podmínky voleb za demokratické, což tvrdí i řada zemí regionu, Spojené státy a Evropská unie. S Madurem, který je u moci od roku 2013, tak svedou nerovný souboj tři kandidáti. Podle některých průzkumů by mohl ale socialistický prezident vyhrát jen těsně, podobně jako tomu bylo před pěti lety.
Podmínky voleb ale nejsou stejné jako tehdy, když Maduro vyhrál jen rozdílem 1,5 procentního bodu nad populárním opozičním lídrem Henriquem Caprilesem. Když koncem roku 2015 opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) zvítězila v parlamentních volbách, začal Madurův režim systematicky likvidovat své odpůrce a s pomocí ústavního soudu zablokoval i fungování parlamentu.
Někteří opoziční lídři, včetně Caprilese, mají zakázáno ucházet se o veřejné funkce, jiní jsou ve vězení - jako například Leopoldo López, který si, nyní už v domácím vězení, odpykává trest za protivládní demonstrace.
Z těch, kteří se k bojkotu opozice nepřipojili, má největší šance přiblížit se těsně k Madurovi šestapadesátiletý právník Henri Falcón. Lídrovi menší strany Progresivní postup (Avanzada Progresista), který byl v roce 2013 šéfem Caprilesovy prezidentské kampaně, přisuzují nyní různé průzkumy 35 až 42 procent hlasů. Bývalý guvernér státu Lara (2008-2017) Falcón býval příznivcem socialistického prezidenta Huga Cháveze (v úřadě 1999-2013), ale v roce 2012 založil svou opoziční stranu.
Velká část opozice Falcóna za kandidaturu kritizuje a někteří ho označují za kolaboranta. Falcón přiznává, že podmínky voleb nejsou rovné, bojkot ale podle něj není řešením nynější politické a ekonomické krize, protože jen zmrazí alternativní scénáře a upevní na dalších léta Madurovu moc. Falcón v kampani mimo jiné slíbil vrátit původním vlastníkům podniky, které jim vláda zabavila na základě dekretu o stavu ekonomické nouze. Ten vydal Maduro v lednu 2016, krátce po vítězství opozice v parlamentních volbách.
Venezuela je už několik let v hluboké ekonomické krizi, do níž se částečně dostala kvůli vysoké závislosti (asi 96 procent) na příjmech z prodeje ropy po hlubokém propadu cen suroviny na světových trzích. Značný podíl na současném stavu ekonomiky má ale podle finančních analytiků řízená socialistická politika současné vlády. Maduro voličům slibuje, že se situace zlepší. Ze současné krize přitom viní "špinavou ekonomickou válku", kterou proti Venezuele podle něj vedou Spojené státy a Mezinárodní měnový fond (MMF).
Mnoho z jedenatřiceti milionů Venezuelanů Madurovi stále věří. Někteří proto, že si ho za svého nástupce před smrtí vybral oblíbený prezident Chávez. Tvrdé jádro Madurových příznivců čítá podle odhadů čtyři až pět milionů lidí. Další z více než 19 milionů voličů ho ale zřejmě budou volit proto, že jim Maduro v kampani slíbil benefity, když přijdou a prokážou se takzvaným vlasteneckým průkazem. Jeho užití při volbách považuje za neplatné i Luis Emilio Rondón, jediný člen národní volební komise, který není spřízněn se socialisty.
Opozice tak podle své nové tváře Delsy Solórzanové spoléhá na mezinárodní nátlak. Ten ale zatím výsledky nepřinesl. Podle Solórzanové, která je místopředsedkyní strany Nová doba, "i diktátor může uspořádat svobodné volby". "V Chile si taky nikdo nedokázal představit odchod (Augusta) Pinocheta, ani to, že se tak stane díky volbám," připomněla Solórzanová referendum z roku 1988 o setrvání Augusta Pinocheta v nejvyšším úřadě.
Opozice i Organizace amerických států (OAS) kritizují kromě podmínek voleb i jejich termín. Podle obvyklého scénáře se totiž měly konat až na podzim. Mandát nového prezidenta začíná v lednu 2019.
Související
V referendu o Madurově vládě hlasovalo víc lidí než ve volbách
Maduro: Vzdám se úřadu prezidenta, když parlamentní volby vyhraje opozice
volby ve Venezuele , Nicolas Maduro , Venezuela
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Zelenského chtěli zabít. Ukrajina odhalila ruské agenty, byli i v ochrance
před 1 hodinou
Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě
před 2 hodinami
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
před 2 hodinami
Čech jde v Německu do vězení za krádež šperku, který náležel papeži
před 3 hodinami
TOP 09 našla nového kandidáta na ministra pro vědu
před 4 hodinami
Tornádo na jihu Čech? Bylo to něco jiného, vysvětlili meteorologové
před 4 hodinami
Putin bude v Kremlu minimálně dalších šest let. Je to oficiální
před 5 hodinami
ČD ve čtvrtek odklidí vykolejený vlak, který ujel strojvedoucímu. Na trati bude výluka
před 5 hodinami
Bez Vrány, Noska či Chlapíka. Trenéři naopak ze zámoří povolali na domácí MS Kämpfa
před 6 hodinami
Kyjev by měl přehodnotit plány útoku na Krymský most, ukazují satelitní snímky
před 6 hodinami
Princezna Kate pustila manžela na narozeniny dcery mezi lidi. Úsměv mu zhořkl
před 6 hodinami
Trans lidé už nebudou muset na operaci kvůli změně pohlaví, rozhodl Ústavní soud
před 7 hodinami
Odboráři opustili jednání tripartity, potvrdil Středula. Podle vlády k tomu nebyl důvod
před 7 hodinami
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
před 8 hodinami
Starliner nevzlétl. NASA a Boeing odložily plánovaný let s posádkou k ISS
před 10 hodinami
Počasí bude na druhý květnový svátek chladnější, ukazuje předpověď
včera
OSN: Evakuace Rafahu je nehumánní. Utrpení v Pásmu Gazy už je neúnosné
včera
Návrh dohody o příměří má tři fáze, tvrdí Hamás
včera
Co jsou taktické jaderné zbraně a proč Rusko nařídilo cvičení?
včera
Hamás souhlasil s příměřím v Pásmu Gazy. Podle Izraele je to lest
Palestinské hnutí Hamás v pondělí oznámilo, že přijalo návrh Egypta a Kataru na příměří v Pásmu Gazy. Informuje o tom agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák