Managua - Rozhovory mezi vládou nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy a opozicí, které měly vyřešit kritickou situaci v zemi provázenou násilnými protesty, byly ve středu přerušeny. Příčinou byl spor kolem požadavků Ortegových oponentů na vypsání nových voleb a změnu volebních zákonů. V ulicích ve stejný den opět vypukly krvavé střety, při nichž bylo zraněno nejméně deset lidí, z toho tři kriticky. Podle mezivládní komise pro lidská práva zemřelo během více než měsíc trvajících protestů již 76 lidí.
Rozhovory mezi vládou levicového prezidenta Ortegy a opozičními skupinami zprostředkovává katolická církev, podle níž ani po čtyřech dnech jednání "nebylo dosaženo shody", což byl důvod k jejich přerušení. Katoličtí biskupové zároveň podle agentury AP navrhli vznik komise se třemi zástupci obou stran, která by měla hledat řešení bezvýchodné situace.
Biskupové předložili k jednání program o 40 bodech, o kterém však vláda odmítla diskutovat. Mezi požadavky opozice, které Ortegovi lidé nechtějí připustit, je vypsání předčasných voleb podle nových volebních zákonů a zákaz opětovné prezidentské kandidatury.
"Tato agenda vede k jediné věci, a to ke státnímu převratu, protože vytyčuje cestu k neústavní a nezákonné změně vlády," řekl ministr zahraničí Dennis Moncada, který při jednáních vedl vládní delegaci.
Protesty, v jejichž čele stojí univerzitní studenti a zaměstnanecké organizace, propukly v polovině dubna kvůli vládní penzijní reformě. Ta předpokládala snížení důchodů a zvýšení příspěvků zaměstnanců i zaměstnavatelů na sociální pojištění.
Po masových demonstracích, které se z hlavního města rozšířily do dalších měst, vláda od reformy ustoupila. Protestní akce ale pokračují a Nikaragujci požadují odstoupení prezidenta, který je v úřadu 11 let, i jeho manželky, která je rok viceprezidentkou.
Ve středu začaly další násilnosti, když se ozbrojené skupiny věrné vládě pokusily vyklidit silnici ve městě León, kterou zablokovali demonstranti. Při následném střetu bylo podle Červeného kříže zraněno deset lidí, z nichž tři jsou v kritickém stavu.
Meziamerická komise pro lidská práva (CIDH), jejíž pozorovatelé od minulého týdne situaci v zemi monitorují, vyčíslila tento týden počet obětí protestů na 76. Dalších 900 lidí podle ní utrpělo zranění, stovky byly zadrženy.
Související
Hurikán Jóta si vyžádal nejméně 30 obětí, napáchal enormní škody
Jóta zeslabila na tropickou bouři, na svědomí má dvě oběti
nikaragua , Daniel Ortega , Násilí
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 1 hodinou
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 1 hodinou
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 2 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 3 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 3 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 5 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 5 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 6 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 7 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 8 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 9 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 10 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 16 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví.
Zdroj: Jan Hrabě