Americký prezident Donald Trump vyhlásil stav národní pohotovosti, aby mohl bez souhlasu Kongresu získat na stavbu zdi prostředky určené na armádní projekty. Po Georgi Bushovi mladším je teprve druhým amerických prezidentem, který vyhlásil stav nouze kvůli vojenské akci, tvrdí list New York Times.
Od roku 1976, kdy byl zákon o národních pohotovostech uveden v platnost, využilo tohoto práva sedm prezidentů. Celkově vyhlásili 44 stavů nouze k autorizaci sankcí proti státním i nestátním aktérům, 7 kvůli autorizaci kontroly nad obchodem, 3 kvůli omezení distribuce zbraní a 3 z rozličných důvodů. Dva stavy nouze byly vyhlášeny kvůli vojenské akci.
Demokratický prezident Jimmy Carter, který v úřadu působil v letech 1977 až 1981, vyhlásil stav nouze jen dvakrát. V roce 1979, aby uvalil sankce na Írán kvůli zadržování amerických rukojmí v Íránu na americké ambasádě. O rok později opětovně uvalil sankce Írán. V porovnání s jeho nástupci poměrně malý počet vyhlášení stavů nouze lze částečně přičíst tomu, že jako jeden z mála amerických prezidentů nepokračoval ve vládě i následující čtyři roky.
Nicméně, ani jeho nástupce, republikánský prezident Ronald Reagan, který v úřadu byl osm let, nevyhlašoval stavy nouze příliš často. V letech 1983 a 1984 je použil k obnovení prezidentské kontroly na exportem USA. V roce 1985 jejich prostřednictvím uvalil sankce na Nikaraguu a Jižní Afriku, v roce 1986 na Libyi a v roce 1988 na Panamu.
Další republikánský prezident, George Bush starší, byl už aktivnější. Ačkoliv vyhlásil o jeden stav nouze méně než Reagan, dá se říci, že jich v poměru k jeho předchůdci ustanovil víc, protože jako Carter působil v prezidentském křesle jen jedno funkční období. Bush starší vyhlásil jeden stav nouze, aby jako Ragan obnovil prezidentskou kontrolu nad exportem USA. Zbylé čtyři stavy nouze se týkaly sankcí a to na Irák, šíření chemických a biologických zbraní, Haiti a na vlády Jugoslávie, Srbska a Černé hory.
Byl to až demokratický prezident Bill Clinton, který začal využívat stavů nouze ve velkém. Celkově jich vyhlásil 17. 9 z nich použil k uvalení sankcí na rozmanité aktéry – bosensko-srbské síly, Tálibán, kolumbijské drogové překupníky či ruskou vládu. Tři vyhlásil, aby zamezil šíření nukleárních a chemických zbraní, dva aby obnovil prezidentskou kontrolu nad americkým exportem a jeden aby zamezit importu diamantů ze Sierra Leone. Jeden stav nouze též vyhlásil kvůli pohybu lodí v kubánských vodách.
V případě republikánského prezidenta George Buse mladšího byly stavy národní pohotovosti poněkud omezenějšího charakteru. Jejich prostřednictvím uvalil sankce v deseti případech – proti jedincům aktivním v násilnostech či ohrožujícím demokracii i proti státním aktérům typu Sýrie či KLDR. Bush mladší též použil stavu nouze k obnovení prezidentské kontroly nad exportem USA.
Tři z jeho stavů nouze se týkaly 11. září a války s terorismem. 14. září 2001 vyhlásil stavu nouze k rozpoutání vojenských akcí proti teroru. V témže měsíci a roce též uvalil sankce na osoby podporující či aktivních v teroristických akcích. V roce 2003 vyhlásil stav nouze, aby ochránil Rozvojový fond pro Irák, irácké ropné produkty a americké zájmy a vlastnictví v Iráku před jakýmikoliv právními přidruženími a zástavami.
Demokratický prezident Barack Obama v podstatě využíval stavů nouze jen k uvalení sankcí. Celkově takto uvalil 10 sankcí, např. na jedince, kteří přispívají k nepokojům v Jižním Súdánu, Venezuele či na Jemenu. Tři sankce se týkaly Ruska – bylo sankciováno kvůli nukleárním zbraním, nepokojím na Ukrajině a kvůli kybernetickým útokům na USA. Obamovo první vyhlášení stavu nouze v úřadu se nicméně týkalo epidemie prasečí chřipky.
Současný republikánský prezident Donald Trump během svých tří let v úřadu vyhlásil již čtyři stavy nouze. Tři využil k uvalení sankcí – na osoby podílející se na porušování lidských práv nebo korupci, na zahraniční intervenci ve volbách USA a na osoby přispívající k nepokojům v Nikaragui. Jako teprve druhý americký prezident od roku 1976 vyhlásil stav nouze k autorizaci vojenské akce.
Stavy nouze vyhlášené americkými prezidenty platí, pokud je americký prezident či Kongres nezruší. Současně je v platnosti 32 stavů národní pohotovosti, z toho ten první platí už 39 let, byl vyhlášen ještě prezidentem Carterem. Platí též šest stavů nouze vyhlášených Clintonem, 11 vyhlášených Bushem mladším, 10 vyhlášených Obamou a 3 vyhlášené Trumpem, včetně toho posledního, uvádí rozhlasová síť Public Radio International.
Související
Biden a Trump se utkají ve dvou prezidentských debatách
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
Donald Trump , sankce , George W. Bush (jr.) , USA (Spojené státy americké) , Bill Clinton
Aktuálně se děje
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
včera
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
včera
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno včera
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
včera
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
včera
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
včera
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
včera
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
včera
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
včera
Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili
včera
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
Pokud někdo úmyslně radikalizoval pachatele atentátu na předsedu vlády Roberta Fica (Směr-SD), policie to zjistí stejně, jako to udělala v případě dvojité vraždy na Zámecké ulici v Bratislavě. Řekl to publicista Juraj Hrabko v rozhovoru pro TASR TV.
Zdroj: Libor Novák