Letouny Boeing 737 MAX budou mimo provoz týdny. Trump doufá v rychlou nápravu

Letadla Boeing 737 MAX 8 a 9 nebudou smět do vzduchu ještě nejméně týdny. Uvedli to dnes američtí zákonodárci po schůzce s představiteli Federálního úřadu pro letectví (FAA). Zákaz létání bude platit do doby, než technici vyzkouší aktualizovaný software a nahrají ho do všech letadel.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že doufá, že ponechání letadel na zemi bude trvat co nejkratší dobu, informovala agentura Reuters. Americký výrobce Boeing doporučil odstavit letadla 737 MAX po celém světě v důsledku nedělní havárie letounu etiopských aerolinií, která podle vyšetřovatelů nesla podobné rysy jako pád stejného typu letounu v Indonésii před bezmála půlrokem.

Zástupci Ethiopian Airlines dnes v Paříži předali francouzskému úřadu pro bezpečnost civilního letectví (BEA) takzvané černé skříňky z letadla, které v neděli havarovalo u Addis Abeby. Schránka je podle Reuters poškozená, ale datový čip v ní je údajně neporušený. Zjistit příčiny neštěstí může trvat měsíce, upozornila agentura AP.

V etiopské metropoli dnes dvě stovky příbuzných obětí rozhořčeně odešly ze schůzky se zástupci aerolinek, protože se nedočkaly požadovaných odpovědí. Další rodinní příslušníci se autobusem vydali na místo neštěstí, které leží zhruba 60 kilometrů od hlavního města. Nedělní nehodu Boeing 737 MAX 8 etiopských aerolinek nepřežilo všech 157 lidí, kteří byli na palubě.

Podle mezinárodních pravidel povede vyšetřování Etiopie, zatímco francouzská BEA analýze podrobí skříňky s technickými údaji a s hlasovým záznamem z kabiny. Z pozice zástupce země, kde se boeingy vyrábí, bude mít vliv na vyšetřování i americký Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB). Vyšetřování se zúčastní i dva zástupci Indonésie, kde před necelým půlrokem havaroval stejný model boeingu. Tehdy zemřelo 189 lidí.

Společnost Boeing po nedělní nehodě doporučila pozastavit provoz všech letadel Boeing MAX. Pro tento krok se po několika dnech vyslovil i FAA, který uvedl, že nové důkazy a satelitní záznamy ukazují, že etiopský i indonéský boeing se před havárií pohybovaly podobně.

Ethiopian Airlines svolaly na dnešek schůzku s pozůstalými po obětech leteckého neštěstí. Dvě stovky z nich ale ze setkání v Addis Abebě rozhořčeně odešly. "Jsem opravdu naštvaný," řekl agentuře Reuters Jemenec Abdal Madžíd Šaríf, který při nedělním neštěstí přišel o švagra. "Svolali nás s příslibem informací o tělech a příčinách havárie, ale žádné informace nám nedali," dodal.

"Chtěli jsme se dozvědět něco o identifikaci (obětí) pomocí DNA, ale neřekli nám nic. Jen nám kondolovali," uvedl Keňan, kterému v neděli zemřela sestra.

Další příbuzní se podobně jako ve středu vydali autobusy na místo tragédie. "Viděli jsme, kde zemřel, a dotkli se tam země," řekl Sultán Mutajrí, který přicestoval na místo bratrovy smrti z Rijádu.

Po prudkém nárazu a následném požáru byly nalezeny jen roztroušené a zuhelnatělé pozůstatky a identifikace obětí může zabrat týdny až měsíce, napsala agentura Reuters. Etiopská pravoslavná církev a islám, dvě nejrozšířenější náboženství zemi, přitom nařizují pohřbít mrtvé co nejdříve.

Společnost Ethiopian Airlines chtěla původně černé skříňky nechat analyzovat v Německu, ale Spolkový úřad pro vyšetřování leteckých nehod (BFU) je odmítl přijmout s tím, že nemá pro práci se záznamníky z tohoto typu letadla potřebné vybavení.

Související

Více souvisejících

Boeing 737 MAX letectví Donald Trump boeing

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy