Chile začalo očkovat čtvrtou dávkou lidi nad 55 let

V Chile dnes začali zdravotníci podávat čtvrtou dávku vakcíny proti covidu-19 lidem starším 55 let, kteří nemají závažné zdravotní problémy. Dosud byla čtvrtá dávka určena jen lidem, kteří mají vážnou nemoc nebo výrazně oslabenou imunitu.

Chile je tak jednou z mála zemí na světě, které nabízí druhou posilovací dávku lidem jen na základě věku a nezávisle na jejich zdravotním stavu, uvedla agentura EFE.

Chile má zhruba 19 milionů obyvatel a patří k zemím s nejvyšší proočkovaností na americkém kontinentě. V posledních týdnech čelí silnému růstu počtu případů koronavirové nákazy kvůli nakažlivější variantě omikron.

Jedním z prvních lidí, kteří dnes dostali čtvrtou dávku vakcíny proti covidu-19, byl dvaasedmdesátiletý prezident Sebastián Piňera. "Doufejme, že vlna nákazy omikron, která je nyní na svých nejvyšších hodnotách v Chile, začne velmi brzy klesat," uvedl. Chilské ministerstvo zdravotnictví vyzývá k přeočkování kvůli nové vlně nákazy a také kvůli klesající ochraně vytvořené dříve podanými dávkami.

Chilské úřady dnes ohlásily přes 31.000 nových případů infekce a 73 úmrtí v souvislosti s covidem-19 za posledních 24 hodin. Počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 od začátku pandemie tak překročil hranici 40.000. Nákaza se v zemi prokázala u 2,4 milionu lidí. V nynější vlně ale není tlak na nemocnice tak silný jako v těch předchozích. Proto vláda neuvažuje o zavedení uzávěr či přísnějších opatření.

Očkovat čtvrtou dávkou na základě věku začal v lednu i Izrael. Poradci tamního ministerstva zdravotnictví doporučili izraelské vládě rozšířit druhé přeočkování na všechny dospělé. Několik dalších zemí nabízí druhou posilovací dávku lidem se zdravotními problémy. Opakované přeočkování ale kritizuje Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které by bylo účinnější se soustředit na očkování v zemích, kde vakcínu dostalo málo lidí.

Chile patří k premiantům v očkování proti covidu-19. Mezi osobami ve věku od tří let jich má dokončené očkování bezmála 87 procent a třetí dávku dostalo 74 procent lidí. Čtvrtou dávku začala země podávat 10. ledna.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Chile očkování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy