Co sleduje Rusko? Bezpečnostní expert varuje před postranními úmysly Moskvy

NÁZOR – Příští rok v únoru vyprší smlouva New START, která omezuje počty amerických a ruských strategických jaderných zbraní, připomíná bezpečnostní expert Michael Singh z think tanku Washington Institute for Near East Policy. V komentáři pro server Washington Post vyjadřuje obavu, že po konci smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího dosahu (INF) v důsledku jejího porušování Ruskem může být konec smlouvy New START posledním hřebíčkem do rakve post-studenoválečného mechanismu kontroly zbrojení.

Příležitost řešit opomíjené hrozby

Tento výhled znepokojuje americký Kongres, kde se republikáni i demokraté nezvykle přidali na stranu ruského prezidenta Vladimira Putina a nabádají administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa k prodloužení uvedené smlouvy o pět let, jak umožňuje vzájemná dohoda signatářů, nastiňuje odborník. Trump však podle něj činí správně, když váhá.

Namísto vyslyšení volání po okamžitém prodloužení New START by měl americký prezident využít jednání s Moskvou k zahájení řešení nových, dosud opomíjených jaderných hrozeb, doporučuje Singh. Přiznává přitom, že výhody plynoucí z New START jsou značné a i vysocí američtí vojenští představitelé oceňují inspekční režim smlouvy, který poskytuje alespoň základní transparentnost ve chvíli, kdy se důvěra a komunikace s Moskvou nachází velmi nízko.

„Stropy smlouvy na strategické jaderné nosiče a hlavice také odstraňují potřebu vést nákladný vývoj těchto zbraní, který může odčerpat zdroje z jiných obranných priorit,“ pokračuje expert. Podotýká, že ochota Washingtonu respektovat omezení zbrojení také značně zmenšila politický odpor Evropy vůči jaderné spolupráci se Spojenými státy a pomohla získat podporu napříč politickým spektrem v Kongresu pro modernizaci amerického atomového arzenálu.

Stejně tak se nenaplnily obavy, které při ratifikaci New START v roce 2010 vyjadřovali někteří experti, kteří poukazovali na ruské komentáře k textu smlouvy a tvrdili, že dohoda omezí vývoj americké protiraketové obrany, uvádí Singh. Doplňuje, že po deseti letech tomu nic nenasvědčuje.

Podobně existovaly obavy, že Rusko zneužije vágní pravidla pro počítání hlavic a výrazně zvýší, nikoliv sníží jejich stavy, připomíná odborník. Dodává, že namísto toho ředitel americké tajné služby DIA Robert Ashley v květnu 2019 potvrdil, že Moskva limity smlouvy dodržuje, a naopak varoval, že právě konec smlouvy by mohl Rusko přimět k rychlému naplnění dosud nevyužité kapacity rozmístěných jaderných nosičů.

„Přesto by bylo chybou pohlížet na negativa a přínosy New START izolovaně,“ píše Singh. Upozorňuje, že Rusko může respektovat ustanovení smlouvy, ale ohrožuje zbytek mechanismů pro kontrolu zbrojení jejich flagrantním porušováním.

Podle experta vedlo Spojené státy k loňskému vypovězení smlouvy INF právě její porušování Ruskem, přičemž stejně si Moskva počíná v otázkách konvence o chemických zbraních, smlouvě o otevřeném nebi a smlouvě o konvenčních silách v Evropě.

Výzva pro americkou administrativu

DIA tvrdí, že Rusko vyvíjí nové jaderné technologie, například hypersonický kluzák Avangard, nedrží moratorium na jaderné zkoušky a z atomových zbraní učinilo středobod své obranné doktríny, poukazuje Singh. Konstatuje, že podle DIA se mohou ruské jaderné arzenály v nadcházejících deseti letech podstatně rozrůst, i kdyby New START zůstala v platnosti, protože ta řeší pouze strategické, nikoliv taktické zbraně.

V tomto kontextu považuje expert Putinovu snahu prodloužit New START nikoliv za signál jaderné zdrženlivosti, ale pokus o přeskupení ruských zdrojů k novým jaderným technologiím a raketám středního dosahu, který má zabránit nákladnému závodu ve zbrojení s mnohem bohatšími Spojenými státy.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Další podstatnou změnou je vzestup Číny jako strategického rivala Spojených států a byť je čínský jaderný arzenál mnohem menší než ten americký a ruský, američtí zpravodajci odhadují, že Peking jej v nadcházejícím desetiletí nejméně zdvojnásobí a zřejmě nebude chtít přistoupit na jeho zastropování, nastiňuje Singh. Připomíná, že Čína rychle přichází s novými jadernými zbraněmi a jejich nosiči, přičemž v roce 2018 provedla více raketových testů než zbytek světa dohromady.

„Výzvou pro Trumpovu administrativu je zachovat přínosy New START a zároveň využít ruskou touhu po jejím prodloužení k řešení nových jaderných hrozeb,“ deklaruje expert. Doporučuje, aby v tomto směru Bílý dům nabídl Rusku prodloužení smlouvy podmíněné dalšími závazky na ruské straně.

Obě země by mohly zahájit širší dialog o vzájemné kontrole zbrojení, který by se týkal i raket středního dosahu, zmrazit vývoj nových jaderných technologií vyjma modernizace již existujících typů střel a domluvit se na společném nátlaku na Čínu, aby respektovala normy a prokazovala transparentnost ohledně svého jaderného arzenálu, ačkoliv Washington hodlá na toto téma zahájit s Pekingem bilaterální rozhovory, přemítá Singh. Zdůrazňuje, že americká administrativa by předně neměla panikařit, protože New START lze prodloužit pouhým exekutivním nařízením a k tomu má prezident během celého roku dostatek času.

Bylo by také nešťastné přijít o přínosy New START a zároveň prohloubit ty aspekty, které nyní oslabují americkou výhodu, a to v době, kdy se situace ohledně kontroly zbrojení zlověstně mění, uzavírá expert.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Jaderné zbraně raketa Avangard

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Kamala Harrisová a Tim Walz

Budoucnost NATO i války na Ukrajině? Ve volbách v USA se rozhodne

Blížící se prezidentské volby v USA mohou výrazně ovlivnit budoucnost transatlantické spolupráce v rámci NATO a přístup k podpoře Ukrajiny, která od roku 2022 čelí ruské agresi. Jak uvádí Simon Miles, odborník z Dukeovy univerzity, kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump představují odlišné vize v těchto klíčových otázkách.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Severokorejští vojáci bojují na Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko prostřednictvím kanálů západních tajných služeb potvrdilo nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. Podle serveru CNN už tam navíc bojují.

včera

Smog

Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Jak sledovat volby prezidenta USA 2024?

Americké prezidentské volby každé čtyři roky přitahují pozornost z celého světa, ať už jde o kandidáty, kampaně nebo samotný volební den. Přinášíme vám přehled, jak sledovat volby, co očekávat a na co se zaměřit, aby vám nic důležitého neuteklo.

včera

Válka v Izraeli

Ve válce mezi Izraelem a Hamásem se schyluje k zásadnímu zvratu

Diplomatická snaha o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, dostává konkrétnější obrysy. Zprostředkovatelé z USA, Kataru a Egypta připravují návrh měsíčního příměří, který by zahrnoval i výměnu rukojmí a zvýšení humanitární pomoci pro obyvatelstvo v Pásmu Gazy. Tento diplomatický plán přichází v době, kdy je konflikt v oblasti na nebezpečné úrovni, a naděje na zlepšení vztahů jsou křehké.

včera

včera

Donald Trump

Volby v USA: Nastane zvrat v zahraniční politice? Přední expert Jirušek pro EZ odhalil možné scénáře

Americké prezidentské volby se neúprosně blíží, předčasné hlasování už probíhá. Možné dopady zvolení republikánského exprezidenta Donalda Trumpa nebo demokratické viceprezidentky Kamaly Harrisové na zahraniční vztahy Washingtonu exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal přední český expert na mezinárodní vztahy Martin Jirušek z brněnské Masarykovy univerzity.

včera

včera

včera

Kamala Harrisová

Kamala nebo Trump? Expert prozradil, kdo by byl pro Česko výhodnější

Pro malé státy jako Česko nebo Slovensko by bylo výhodnější, kdyby v amerických prezidentských volbách zvítězila Kamala Harrisová. Podle amerikanisty a vedoucího Katedry severoamerických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Jana Hornáta by totiž Harrisová více dbala na multilateralismus a mezinárodní právo. „Z dlouhodobého hlediska by to bylo výhodnější pro malé státy, a tedy i pro Českou republiku,“ uvedl Hornát v rozhovoru pro TASR.

včera

Dmitrij Peskov

Rusko skrývá nervozitu? Kvůli Tomahawkům se vysmívá Ukrajině

Kyjev se obrací na USA s žádostí o rakety dlouhého doletu Tomahawk, což podle Kremlu odráží nervozitu ukrajinského vedení z aktuálního vývoje na frontové linii. S prohlášením přišel mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jak informovala agentura Reuters. Podle něj jsou ukrajinské kroky reakcí na ruský postup, který byl v posledních měsících nejrychlejší od začátku konfliktu před více než dvěma lety.

včera

Pásmo Gazy

Situace v Pásmu Gazy je kritická. Statisícům lidí hrozí hladomor

Světový potravinový program (WFP) vyzval k okamžitým opatřením, aby se zabránilo hrozícímu hladomoru v Pásmu Gazy, kde humanitární krize stále narůstá. WFP upozornil na zhoršující se situaci, která je způsobena i přísnými omezeními na dovoz humanitární pomoci. Podle zprávy agentury Reuters varoval WFP, že kvůli vojenským operacím v regionu se přístup k pomoci dále komplikuje, což může mít katastrofální následky. 

včera

Pentagon

Pentagon: Do Kurské oblasti míří tisíce severokorejských vojáků

Americké ministerstvo obrany oznámilo, že do Kurské oblasti na západě Ruska se přesouvá několik tisíc příslušníků severokorejské armády. Pentagon se obává, že tyto jednotky budou nasazeny proti ukrajinské armádě, která si v Kurské oblasti udržuje kontrolu nad významným územím od srpnové ofenzívy.  

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Kruhliakivka padla. Rusko obsadilo město osvobozené ukrajinskou armádou

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ve středu obsadilo vesnici Kruhliakivka v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, která se nachází zhruba 20 kilometrů jižně od města Kupiansk. Toto město se Moskva podle všeho snaží obklíčit. Před ruskou invazí žilo v Kruhliakivce kolem tisíce obyvatel, a vesnice se tak stala strategickým bodem pro obě strany konfliktu.

včera

včera

Rusko se v OSN poprvé vyjádřilo k nasazení severokorejských vojáků

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzia odmítl tvrzení, že v Rusku působí severokorejští vojáci, a obvinil Spojené státy a Spojené království ze šíření "dezinformací". Moskva podle něj jedná v souladu s mezinárodním právem a v interakci se Severní Koreou neporušuje žádné závazky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy