Americký prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že Bílý dům je připraven jednat s Ruskem o nové dohodě omezující strategické jaderné arzenály. Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem (a potažmo celým Západem) zůstávají kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu nadále na bodu mrazu, tudíž může Bidenova pobídka na mnohé působit překvapivě, případně i nepatřičně. Ve skutečnosti je ukázkou toho, že stávající americká administrativa si dobře uvědomuje, jak důležité je zachovat dialog, který v budoucnu může vést ke zmírnění napětí.
Americký apel operuje s pozvolna se blížícím koncem platnosti smlouvy New START, která od února 2011 představuje klíčový dokument omezující strategické jaderné síly Spojených států a Ruska. Maximální počet útočných hlavic stanovuje na 1.550, stavy nosičů vyzbrojených atomovou municí nesmí přesáhnout 700, o stovku vyšší je limit na potenciální nosiče nukleárních náloží, ať už mezikontinentální balistické rakety odpalované ze země či ponorek nebo strategické bombardéry.
Pro ilustraci je vhodné doplnit, že se jedná o zlomek jaderných kapacit, které byly k dispozici během studené války. Odhaduje se, že počet amerických bojových hlavic na svém vrcholu překonal 30 tisíc, v případě Sovětského svazu bylo číslo ještě o 10 tisíc vyšší. Rozsah těchto prostředků mnohonásobně překračoval sílu nezbytnou k totálnímu zničení protistrany. Odrážel princip vzájemně zaručeného zničení, který se stal důležitým aspektem zachování míru mezi studenoválečnými supervelmocemi.
Stručně řečeno, Washington i Moskva vydržovaly takové množství jaderných hlavic, aby i v případě překvapivého nepřátelského útoku, který by jejich velkou část eliminoval, zůstalo dostatek prostředků pro odvetný úder, jež by území útočníka proměnil v pomyslnou měsíční krajinu. Stejně tak se kalkulovalo s tím, že část střel může zneškodnit protivzdušná obrana nepřítele, což dále stupňovalo extenzivní rozvoj strategických arzenálů, které mělo dodat jadernému odstrašení maximální kredibilitu.
Jednání o omezení strategických jaderných zbraní, ať již ve formě dohod SALT ze sedmdesátých let či smlouvy START z počátku let devadesátých, tedy neměla jen vojenský význam. Vysílala také důležitý politický signál. Ukazovala ochotu Moskvy a Washingtonu vzájemně diskutovat o základním stavebním kamenu jejich bezpečnosti.
Je pravda, zmíněné dohody se neuzavíraly během období nejvyhrocenějšího napětí. Smlouvy SALT byly podepsány během tzv. détente, neboli uvolnění studené války, dohoda START se v roce 1991 stala jednou z pomyslných teček za tímto konfliktem, který naštěstí nikdy nepřerostl v otevřené vojenské střetnutí. Lze tedy předpokládat, že se objeví kritika současného amerického postupu poukazující na nepřípustnost zasednutí k jednacímu stolu s režimem, který vede na evropské půdě útočnou válku se zjevným cílem zabrat výraznou část území všeobecně uznaného suverénního státu.
Neztrácejme nicméně ze zřetele, že cesta k dohodám SALT se neotevřela až po ochladnutí tensí mezi Washingtonem a Moskvou. Její začátek lze vysledovat do roku 1967, kdy navzdory americkým pobídkám perspektiva výrazného zlepšení vztahů nevypadala příliš realisticky. Kreml v této době ostře vystupoval proti mnohým americkým krokům, například proti bombardování Severního Vietnamu, intervenci v občanskou válkou zmítané Dominikánské republice nebo podpoře antikomunistického převratu v Indonésii.
Podobně v případě smlouvy START sahají kremelské apely k jednání o výrazné redukci strategických zbraní do období označovaného jako druhá studená válka, kdy tehdejší administrativa prezidenta Ronalda Reagana zdánlivě odmítala s Moskvou jednat na vysoké úrovni s odkazem na sovětské vojenské akce v Afghánistánu či sestřelení dopravního Boeingu 747 nad Sachalinem. Historicky se tedy o omezení strategických zbraní jednalo i na pozadí vyhrocených vztahů Moskvy a Washingtonu.
Historik Simon Miles ve své knize Enaging the Evil Empire poměrně přesvědčivě ukázal, že právě udržení dialogu mezi supervelmocemi v první polovině osmdesátých let - byť nepříliš medializovaného a na nižší úrovni – výrazně přispělo k rychlému a nečekanému ukončení studené války ve druhé polovině dekády. To bylo pochopitelně vázáno na další okolnosti, především výměnu klíčového muže v Kremlu, bez existujících komunikačních kanálů a témat k dialogu by bylo výrazně komplikovanější.
Není zřejmé, zda Bidenův apel povede k úspěšnému dojednání nového mezinárodního dokumentu (případně prodloužení platnosti stávajícího), který by udržel jaderné zbrojení na uzdě. Úvodní reakce Moskvy byla ostře odmítavá, což však s ohledem na výše popsanou historickou zkušenost nemusí vůbec nic znamenat. Dějiny studené války nicméně ukazují, že americký postup je správný. Neznačí přechod k často zmiňovanému appeasementu ani nelegitimizuje ruskou agresi vůči Ukrajině. Odráží snahu udržet dialog naprosto klíčové oblasti, který se v budoucnu – po proměně podmínek – může stát základem pro zlepšení vztahů s Kremlem, ať již v jeho čele bude kdokoliv.
Přiznejme si, že alternativou k jednání je opětovný závod v jaderném zbrojení po roce 2026. Znamenal by nejen další eskalaci mezinárodního napětí, ale v praxi také enormní a zbytečné investice do apokalyptických arzenálů, které při zachování elementárního pudu sebezáchovy nebudou pro svou destruktivní sílu nikdy nesazeny.
Autor je historik.
Související
Rusko navrhlo členům OSN rezoluci o zákazu zbraní ve vesmíru. Samo ji před týdnem vetovalo
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
Jaderné zbraně , Joe Biden , Rusko , USA (Spojené státy americké) , studená válka
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 27 minutami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
před 27 minutami
Chemické zbraně na Ukrajině? Naprosto nepodložené tvrzení, reaguje Kreml
před 1 hodinou
Pohonné hmoty mají zlevnit. Navzdory začátku motoristické sezóny
před 2 hodinami
Mrazivé počasí zdecimovalo úrodu. Česko může zažít nejhorší sklizeň ovoce v historii
před 2 hodinami
Tragický konec pátrání. Policie našla pohřešovanou dívku bez známek života
před 2 hodinami
Google měl výpadek. Důvod není jasný, potíže hlásili lidé po celém světě
před 3 hodinami
Kyjev představil novou tvář. Za ministerstvo bude mluvit umělá inteligence
před 3 hodinami
Fico zkritizoval Evropskou unii: Není schopna předložit mírovou iniciativu pro Ukrajinu
před 4 hodinami
Vážná nehoda v Praze. Porsche srazilo ženu s kočárkem ve Vysočanech
před 4 hodinami
Švýcarsko nenabídlo Rusku pozvánku na mírový summit o Ukrajině
před 4 hodinami
Jak je princezně Kate? Princ William odpovídal na všetečné otázky lidí v ulicích
před 4 hodinami
Ruská balistická raketa zasáhla Oděsu. Ukrajina útočí na energetickou infrastrukturu Ruska
před 5 hodinami
Hamás odmítl "mimořádně velkorysou" nabídku Izraele na příměří
před 5 hodinami
Rusko navrhlo členům OSN rezoluci o zákazu zbraní ve vesmíru. Samo ji před týdnem vetovalo
před 6 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině opět použila zakázané chemické zbraně, tvrdí USA
před 6 hodinami
Turecko se přidá k žalobě JAR, která u Mezinárodního soudního dvora viní Izrael z genocidy
před 6 hodinami
Medvěd na Slovensku opět zaútočil na člověka. Šlo o houbaře
před 8 hodinami
Letní počasí se příští týden nevrátí, teploty se ale ustálí
před 10 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
Při zahájení festivalu United Islands of Prague prezident Petr Pavel zdůraznil, že vstup České republiky do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná.
Zdroj: Karolína Svobodová