Letošní americkou předvolební kampaní zahýbala řada významných společenských a politických událostí, které podle pozorovatelů zřejmě přivedou k urnám největší část voličů za poslední století. Republikán Donald Trump a jeho demokratický vyzyvatel Joe Biden musí Američany přesvědčit o svých postojích k pandemii covidu-19, masivním protestům proti rasismu a s nimi spojeným nepokojům, stavu americké ekonomiky či budoucnosti nejvyššího soudu USA.
Zásadním tématem volebního roku je jednoznačně koronavirus. Podle řady průzkumů je šíření nákazy nejdůležitějším motivem voleb pro více než polovinu Američanů, přičemž větší váhu mu přisuzují demokraté. Trump se přitom netěší v boji s virem příliš velké důvěry veřejnosti, protipandemické kroky jeho vlády schvaluje jen asi 40 procent lidí.
Prezident totiž v začátcích pandemie nákazu často zlehčoval, USA se však brzy staly zemí s největším počtem zemřelých s covidem-19 i nejvíce potvrzenými nálezy na SARS-CoV-2. Trump v posledních dnech naznačuje, že mají USA to nejhorší již za sebou navzdory tomu, že země překonává jednodenní rekordy počtu nakažených.
Biden prezidenta za jeho postup vůči viru soustavně kritizuje a podle průzkumů mu v boji s nákazou důvěřuje výrazně více lidí než Trumpovi.
Tradičním zásadním tématem je ekonomika, která letos prodělala významný propad kvůli restrikcím zavedeným ve snaze zmírnit šíření koronaviru. Trump tvrdí, že by demokraté v případě nástupu k moci znovu zavřeli zemi a způsobili tak další ekonomické škody, sebe přitom prohlašuje za zachránce amerického hospodářství. Biden tvrdí, že restrikce zavede jen v případě, kdy by hrozily významné ztráty na životech. Podle průzkumu organizace Pew Research Center Američané důvěřují oběma kandidátům v ekonomických otázkách víceméně stejně.
Na jaře zemí otřásly rovněž rozsáhlé protesty proti rasismu a policejnímu násilí, jichž se zúčastnily stovky tisíc lidí v desítkách měst. Demonstrace na některých místech provázely i násilnosti a rabování a Trump následně začal o protestujících hovořit jako o kriminálnících a sám se pasoval do role prezidenta "zákona a pořádku". Tento silový přístup spojený s republikánovou neochotou odsoudit příznivce ideologie bělošské nadřazenosti si vysloužil hlasitou kritiku mnohých Američanů a dohnal k urnám řadu nespokojených voličů, domnívá se Andre Perry z think-tanku Brookings Institution.
Protesty vedly rovněž ke stále pokračující diskusi o reformě policejních sborů, v nichž podle demonstrantů přetrvává zakořeněná rasistická kultura namířená proti černochům. Nevládní organizace podpořené některými demokraty proto navrhují převést financování policejních sborů na preventivní a sociální programy v oblastech s vysokou kriminalitou. Ačkoliv Biden tento krok výslovně nepodpořil, Trump demokrata vykresluje jako ohrožení pořádkových sil a tím i bezpečnosti Američanů. U veřejnosti si však v této tématice stojí o několik procentních bodů lépe Biden.
Významným tématem posledních týdnů se stal rovněž nejvyšší soud, v němž se v září uvolnilo místo po zemřelé soudkyni Ruth Baderové Ginsburgové. Trump a republikáni následně v rekordním čase schválili do funkce konzervativní soudkyni Amy Coneyovou Barrettovou. Prezident se přitom netajil tím, že by chtěl mít soud doplněný o sobě ideologicky blízkou soudkyni také kvůli případným soudním sporům, jež by mohly vypuknout v souvislosti s volbami.
V Demokratické straně se nyní vedou vážné diskuse o tom, zda v případě zisku Bílého domu i Kongresu nezvýšit počet soudců v tribunálu a tím zvrátit tamní silnou konzervativní většinu. Demokraté po smrti Ginsburgové zaznamenali rekordní příliv příspěvků na kampaň, což je znamením toto, že problematika nejvyššího soudu u voličů silně rezonuje.
Američany k urnám žene i řada dalších tradičních témat, od postojů k imigraci, zahraniční politice, klimatickým změnám či právu na vlastnění a nošení zbraně. Podle řady pozorovatelů však v letošní kampani ještě více než v minulosti v podstatě chybí diskuse o konkrétních politických plánech obou kandidátů a hlavní otázkou je pro většinu voličů to, zda si přejí další čtyři roky kontroverzního prezidentství Donalda Trumpa.
Související
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
Volby USA , Donald Trump , Joe Biden , Prezident USA , USA (Spojené státy americké) , nejvyšší soud USA , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 52 minutami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 2 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 2 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 3 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 4 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 4 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 5 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 5 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 5 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 6 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 6 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 6 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 7 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 8 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 8 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 9 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 9 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 10 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
před 10 hodinami
Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí
Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.
Zdroj: Libor Novák