NÁZOR - Svět se zmítá v závažné zdravotní krizi, které dopadá na všechny vrstvy společnosti, konstatuje sociolog Paul Carr v komentáři pro server National Interest. Profesor z Université du Québec en Outaouais poukazuje, že zadržování, kontrola a léčba nemoci covid-19 si žádá koncentrované úsilí a především značnou společenskou solidaritu.
Denní tiskové konference, grafy, prezentace, omezení, směrnice, statistiky a portréty těch, kteří "v první linii" bojují s metaforickým nepřítelem, nás nutí přemýšlet o tom, co budeme dělat po koronaviru, uvádí odborník. Dodává, že zatím se sice stále snažíme vypořádat s pandemií, ale mělo by nás zároveň znepokojovat, jak moc se chceme vrátit k tomu, co považujeme za "normál".
Covid-19 ukázal, že v naší společnosti existuje dobrá vůle, harmonie, lidskost a solidarita, přiznává profesor. Zároveň podotýká, že nadále dochází k případům násilí na ženách, rasistických útoků na Asiaty, hromadění omezených zdrojů, podvratných burzovních spekulací, zbavování se nepotřebných, šmeliny či úvah o testování vakcíny v Africe.
"Lékaři, sestry a mnoho dalších zdravotníků a pracovníků poskytují mimořádné služby veřejnému zdraví," pokračuje Carr. Kritizuje, že zároveň je srdceryvnou a smutnou skutečností, že mnoho z nich je špatně odměňováno, především pracovníci v domovech seniorů a pečovatelských službách či prodavači v obchodech s potravinami.
V tomto kontextu se profesor zaměřil na tři problémy, které podle něj položily základ současné krize: sociální nerovnost, nešetrný přístup k životnímu prostředí a ekonomická chamtivost. Deklaruje, že to, co předcházelo pandemii, by nemělo být považováno za "normál", a proto volá po zásadním přehodnocení postpandemické společnosti, které považuje nejen za žádoucí, ale za nezbytné.
Sociální nerovnost
Za sociální nerovnosti označuje Carr například generační chudobu, rasismus, násilí na ženách, homofobii, xenofobii a diskriminace všeho druhu. Konstatuje, že pohled na životní podmínky, příležitosti, zdraví, vzdělanost diskriminaci původních obyvatel v jeho domovské Kanadě ukazuje, že i v roce 2020 jsou kroky, jednání a představy státu a občanů vysoce destruktivní.
"Ačkoliv často nepronikají do hlavní výkladových proudů o rozvoji společnosti, je třeba řešit i témata jako vraždy žen, sebevraždy a bezdomovectví," píše sociolog. Považuje za nutné vzít v potaz široké množství potenciálních vysvětlení - nezájem, zlé úmysly, neznalost, špatná politická rozhodnutí, záměrnou marginalizaci či dokonce kulturní genocidu původního obyvatelstva -, proč společnost plně nezkoumá a neřeší tyto otázky.
Nešetrný přístup k životnímu prostředí
Profesor soudí, že se blížíme environmentální katastrofě, vidíme a cítíme, jak se planeta mění, ohřívá se klima, oceány dosahují nebývale vysoké hladiny, mizí lesy, pobřežní oblasti a ostrovy a tají ledovce.
Přicházíme o živočišné druhy, půdu, domorodé kultury a jazyky, a tím dláždíme cestu k environmentálnímu uprchlictví, válkám a hladomorům, obává se sociolog. Podotýká, že upřednostňování ekonomického rozvoje, válčení a neudržitelného mocenského uspořádání před otevřenou společností a participací všech, kteří obývají a sdílí naší planetu, nás extrémně oslabuje. "Také to poštvává lidi, země a náboženství proti sobě navzájem," dodává.
Ekonomická chamtivost
Mýtus "pomoc si sám" nejlépe funguje ve chvíli, kdy je společnost nastavena na překonávání třídních rozdílů a nerovností a je indiferentní vůči dominujícím mocenským strukturám, tvrdí akademik. Konstatuje, že statistiky o sociální třídní mobilitě ovšem ukazují, že musíme zásadně zpochybnit představu, že kapitalismus může a bude fungovat všude a pro všechny.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Pokud jsme v tom všichni společně, kumulace bohatství skrze nečestné prostředky, otroctví, kolonialismus, imperialismus a elitářské spiklenectví musí být vymýcena," píše Carr. Za zásadní považuje to, aby existovala různorodost při nastavování pravidel a tvorbě mediálního obsahu, která povede k otevřené společnosti.
Profesor se táže, kdo má prospěch z daňových rájů, kdo platí daně a kdo naopak vyžívá daňových úlev a bonusů, kdo systematicky zachraňuje banky, investory a spekulanty namísto těch, kteří sotva pokryjí své základní potřeby, kdo končí ve vězení, na koho se zaměřuje policie a proč je tak zřídka sledována a trestána korupce.
Pandemie přinejmenším ukázala, jak nelidsky nastavená je minimální mzda, především v kontrastu s téměř neomezeným bohatstvím, privilegii a mocí jednoho procenta nejbohatších, míní sociolog.
Kam směřujeme?
Na pozadí pandemie má zjevně mnoho lidí ve světě chuť transformovat společenskou organizaci, společnost jako takovou a světový řád, domnívá se Carr. Vysvětluje, že to by znamenalo přehodnocení lidské civilizace tak, aby nadále nepreferovala militarizaci, války, koncentraci bohatství v rukou hrstky lidí, masivní společenské nerovnosti, environmentální katastrofu, iluzi impérií a kolonizace či fiktivní demokratické svobody, angažmá a účast.
Jak ale mnozí naznačují, koronavirus není zdaleka tak velkým zlomem, upozorňuje profesor. Obává se, že je spíše velkým otřesem, který jen dále prohloubí společenskou a environmentální nespravedlnost, otevře existující rány a aktivuje neduhy, které existovaly již před pandemií.
"Proto musí být lekce z pandemie využita k přehodnocení společenské solidarity, tak aby vycházela ze vzdělanosti, demokracie a sociální rovnosti," píše Carr. Návrat k "normálu" nepovažuje za životaschopnou variantu.
Související
Česko ochromila stávka. Má Fiala pravdu, když zmiňuje politické ambice odborářů?
Vládne v Česku opravdu chudoba, nebo jen skáčeme na lep některým politikům?
chudoba , životní prostředí , Kanada , rasismus , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Bartošek zvažuje žalobu na Okamuru za slova o Hitlerovi
před 46 minutami
Pěstitelé, kteří nemají pojištění proti mrazům, dostanou jen polovinu kompenzací
před 1 hodinou
Počasí dnes bude příznivé. V Česku se může objevit další silná polární záře
před 2 hodinami
Ukrajina z pohraničí Charkovské oblasti evakuovala více než 4000 lidí
před 3 hodinami
Počet obětí války v Gaze stoupl na 35 tisíc
před 3 hodinami
Události Petra Nutila: Rusko je stále bez hranic, Česko bez obrany proti propagandě
před 3 hodinami
Poláci trápili obhájce bronzu z Lotyšska, USA si poradily s Němci. Dánové s přehledem přejeli Rakousko
před 4 hodinami
UNRWA: V Pásmu Gazy není bezpečno nikde, ani v zónách pro evakuaci civilistů
před 5 hodinami
Zázrak v Pásmu Gazy: Navzdory bojům se v centru otevřela nová nemocnice
před 6 hodinami
NASA zveřejnila o úchvatnou simulaci. Ukazuje, co se stane, když spadnete do černé díry
před 7 hodinami
Biden: Příměří v Gaze může být už zítra. Záleží na Hamásu
před 8 hodinami
Polsko vzdoruje stupňující se hybridní válce. Na východní hranici vybuduje moderní opevnění
před 9 hodinami
Zelenskyj: V sobotu probíhaly boje mezi ukrajinskými a ruskými silami v okolí sedmi vesnic
před 10 hodinami
Afghánistán zasáhly masivní povodně. Mrtvých jsou stovky
před 11 hodinami
Počasí příští týden: Teploty v maximech vystoupají až na 24 stupňů
před 17 hodinami
Vítězem Eurovision Song Contest 2024 se stal švýcarský nebinární zpěvák Nemo
včera
Češi slaví druhou výhru. K obratu proti tvrdým Norům zavelel jubilant Červenka, jenž vyrovnal Jágra
včera
Vlna veder decimuje Mexiko. Rekordy pokořeny v 10 městech, včetně Mexico City
včera
Kolika let se dožívají lidé v EU? Česko je na tom výrazně lépe než Slovensko
včera
Ukrajina posílí své vojáky v Charkovské oblasti, kde ruské invazní síly zahájily ofenzivu
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina posílí své vojáky k obraně Charkovské oblasti, kde ruské invazní síly začaly nově útočit. Zelenskyj v pravidelném večerním hlášení uvedl, že Kyjev poskytuje vojákům veškerou potřebnou podporu k obraně svých pozic. Dále poděkoval za nově ohlášenou americkou pomoc ve výši 400 milionů dolarů a zdůraznil, že Kyjev se snaží zajistit co nejrychlejší dodání materiálu na frontu.
Zdroj: Libor Novák