V Latinské Americe zatím není v dohledu zmírnění opatření proti šíření koronaviru, k jejich přísnému dodržování vyzvala tento týden i Panamerická zdravotnická organizace. A zatímco i většina Latinoameričanů si Velikonoce připomíná doma a například v Peru měli ve čtvrtek a v pátek zákaz vycházení, v Nikaragui autoritářská vláda vyzvala obyvatele k účasti na veřejných oslavách, ač nikaragujská církev pořádá mše bez věřících a tradiční procesí zrušila.
Nikaragujský turistický institut připravil pro velikonoční týden asi 800 kulturních akcí. Například ve městě Granada na jihozápadě země se i v době koronavirové krize konají tradiční procesí na lodích na jezeru Cocibolca a lidé se baví jako jindy na plážích.
Nikaragua je také jedinou zemí regionu, která v době koronaviru nezavřela školy ani hranice. Podle serveru Infobae se nikaragujská vláda i v těchto krizových dnech stále drží hesla "Jedinečná a originální", jímž obvykle láká do země turisty.
Nikaragua má přitom od 1. dubna tři ministryně zdravotnictví. "Nyní máme tři ministryně (zdravotnictví)," oznámila viceprezidentka Rosario Murillová, manželka prezidenta Daniela Ortegy, 1. dubna, když se novou ministryní stala Martha Reyesová. Její předchůdkyně Carolina Dávilaová zůstala ministryní poradní a stejnou funkci má podle viceprezidentky i Sonia Castrová, dosud poradkyně prezidenta pro zdravotnictví.
Oficiálně vláda uvádí, že se v Nikaragui potvrdilo dosud jen devět případů covid-19, z toho čtyři lidé se uzdravili a jeden zemřel. Podle nevládních organizací jsou ovšem počty vyšší, ve čtvrtek to podle nich bylo 184 případů nákazy. Spekuluje se, zda mezi nemocnými není i prezident Daniel Ortega, už měsíc ho totiž veřejnost neviděla.
Jiná autoritářská vláda regionu, venezuelská, naopak přijala přísná opatření, jimiž omezila pohyb v ulicích na nejnutnější důvody a nařídila hospitalizovat všechny nakažené. Národní karanténu, vyhlášenou od 13. března, prodloužila teď o další měsíc. Oznámila to v sobotu viceprezidentka Delcy Rodríguezová na letišti v Caracasu, když tam dorazilo 30 tun zdravotnického materiálu z Číny. Venezuelské nemocnice se kvůli hluboké ekonomické krizi potýkají už několik let s nedostatkem léků, materiálu i personálu, který emigroval před krizí a represemi režimu. Časté jsou tam také dlouhé výpadky elektřiny i vody.
Další zpřísnění opatření proti koronaviru oznámila o víkendu starostka Bogoty Claudia Lópezová. Od pondělka budou moci v osmimilonové kolumbijské metropoli z domu ženy a muži jen v různých dnech. Podobné opatření už dříve zavedly na národní úrovni Panama či Peru, které jeho dodržování kontrolují na základě občanského průkazu. Problém tak mají transgenderové osoby. V Bogotě budou moci tito lidé chodit ven podle toho, kým se cítí, uvedla starostka. Z domu mohou Kolumbijci do 26. dubna také jen v nejnutnějších případech, tedy pro potraviny, léky, do banky či k lékaři.
Na dodržování opatření v některých částech Kolumbie dohlížejí i ozbrojené gangy a postalecké skupiny. Jak napsal dnes server Infobae, v oblastech, které tyto gangy ovládají, se objevily letáky či grafity, které varují před nedodržováním pravidel karantény a jsou podepsány povstaleckými skupinami a kriminálními gangy. Podle kolumbijského experta Luise Fernanda Trejose mají členové gangů strach ze šíření nemoci covid-19, na jejíž zvládání nemají zdravotnické vybavení a stát do oblastí, jež kontrolují, pustit nechtějí. Před porušováním karantény varovaly v předchozích dnech i gangy v Salvadoru či ve favelách v Riu de Janeiro.
Související
Hurikán Jóta si vyžádal nejméně 30 obětí, napáchal enormní škody
Jóta zeslabila na tropickou bouři, na svědomí má dvě oběti
nikaragua , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 2 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 3 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 4 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 5 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 6 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 6 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 8 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Zdroj: Matěj Bílý