NÁZOR - Poslední zasedání Valného shromáždění OSN řešilo především klimatickou krizi a mnoho diskuzí se zaměřovalo na změny v energetickém a dopravním odvětví, které mají zmírnit potenciální katastrofu, připomínají Jess Fanzoová a Mario Herrero. Profesorka z Johns Hopkins University a vedoucí výzkumu zemědělství a potravin v Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation situaci rozebrali v komentáři pro server The Guardian.
Největší problém? Dobytek
Klimatická aktivistka Greta Thunbergová přijela promluvit na klimatický summit OSN v New Yorku na bezemisní jachtě, aby ukázala, že zaoceánské lety produkují značné množství skleníkových plynů, poukazují vědci. Kvitují, že zpráva zabrala a lidé si začínají stanovovat limit na množství letů, které ročně podniknou.
Agenda summitu ovšem poněkud opomíjela dopad potravinového systému na emise skleníkových plynů a poškozování životního prostředí, kritizují odborníci. Odkazují na poslední studie, které tvrdí, že pokud chce svět řešit klimatickou krizi, musí tento systém radikálně modifikovat.
"Způsob, jakým produkujeme jídlo, způsob, jakým se s jídlem nakládá a pohybuje po světě, a co se jako občané rozhodneme dát si na svůj talíř, jsou pro klimatickou krizi podstatné," pokračují experti. Vysvětlují, že potravinový systém produkuje 21-37 % všech skleníkových plynů a výrazně přispívá k odlesňování, ztrátě biodiverzity a nedostatku vody a je přímo spojen s požáry Amazonského deštného pralesa.
Zřejmě největším problémem je dobytek, který využívá třetinu světové zemědělské plochy a produkuje 15 % světových emisí skleníkových plynů, upozorňují Fanzoová a Herrero. Podotýkají, že za každými dvěma kilogramy hovězího, které zkonzumujeme, se nachází stejný počet skleníkových plynů, jaký připadá na let z New Yorku do Londýna, přičemž průměrný Američan takové množství sní za měsíc.
Červené maso je obecně považováno za co do zdrojů nejnáročnější potravinu na planetě, ale faktory, které určují, zda je jeho produkce udržitelná, jsou složité, konstatují vědci. Deklarují, že produkce masa totiž může být environmentálně přívětivá a efektivní, pokud k ní dochází na málo výnosné půdě, která se nehodí k pěstování plodin či zachytávání uhlíku.
Produkce masa může být také efektivní v intenzivních chovech, kde se dbá na pohodu zvířat, jako je chov vepřů a drůbeže ve volných výbězích, tvrdí Herrero a Fanzoová. Vysvětlují, že chov může být environmentálně šetrný ve chvíli, kdy se zvířata krmí plodinami, které nemůže konzumovat člověk.
Na tom, co jíme, záleží
Spolu s tím jako producenti zavádějí nové technologie, aby zajistili udržitelnost chovu zvířat, musí i jednotlivci měnit své chování, apelují odborníci. Zdůrazňují, že mnoho lidí konzumuje více červeného a zpracovaného masa, než je nutné, navíc za situace, kdy existuje mnoho neznámých ohledně jeho dopadu na zdraví i životní prostředí.
"Konzumace červeného masa na hlavu je od 90. let stejná. Proti tomu vidíme prudký růst konzumace vepřového a drůbežího na hlavu (až o 300 % v posledních 25 letech)," pokračují experti. Připomínají, že rychlý růst světové populace žene poptávku po živočišné potravě a některé země, především ty jihoamerické a sdružené v OECD, mají vysokou míru spotřeby červeného masa, zatímco jiné, například africké a jihoasijské, tohoto masa spotřebovávají málo.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Konzumace červeného masa je nižší v chudých zemích a poslední studie Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu doporučují, aby ti, kdo jedí hodně masa, zvážili polovegetariánskou stravu, poukazují Fanzoová a Herrero. Vysvětlují, že ta se skládá především ze zeleniny a ovoce, celozrnných potravin, luštěnin, ořechů a nesaturovaných olejů, ale zahrnuje i vysoce kvalitní maso, mléčné výrobky a cukry, nicméně v mnohem menší míře, než je běžné v bohatých zemích.
"Jak by se měli zákazníci změnit?" pokládají otázku odborníci. Doporučují, aby se lidé přes den stravovali vegetariánsky a večer si dopřáli menší množství živočišné stravy, dodržovali bezmasá pondělí a přešli na chutnou asijskou kuchyni, která je více založená na rostlinných ingrediencích, případně zkoušeli alternativní zdroje proteinů, například rostlinné burgery.
Důležité je začít u dětí, protože školní strava není ani zdaleka zdravá a udržitelná, konstatují vědci. Nabádají, aby se lidé zajímali, odkud jejich jídlo pochází, kdo jej produkuje a jak, a podporovali ty producenty, jejichž maso má malý environmentální dopad. V případě červeného masa by měli lidé preferovat kvalitu nad kvantitou, jíst více porcovaného než zpracovaného masa a neplýtvat, apelují Herrero a Fanzoová.
Aby svět učinil tuto změnu, je třeba, aby ji vlády a potravinový průmysl usnadnily, deklarují experti. Dodávají, že je nutné investovat do informovanosti o zdraví a prosazovat opatření podporující zdravé stravování, které je dostupné, bezpečné a co je nejdůležitější, chutné.
"Na tom, co jíme, záleží," píšou Fanzoová a Herrera. Nejde podle nich pouze o nás a Zemi, ale také o mladé, kteří minulý týden pochodovali v ulicích za svou budoucnost a právo žít na této planetě.
Související
Extrémní změny počasí povedou k masové migraci. Vědci varují před rozšířením jedovatých hadů
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
Klimatické změny , potraviny jídlo , Vědci , Maso
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny
před 1 hodinou
Širší vedení TOP 09 navrhlo do funkce ministra pro vědu Marka Ženíška
před 1 hodinou
Putin se podivuje nad reakcemi na jaderné cvičení. Není to nic neobvyklého, jen výcvik, tvrdí
před 2 hodinami
Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem
před 3 hodinami
Izraelci se brání Bidenovu ultimátu: Pro dosažení svých cílů uděláme vše
před 4 hodinami
Putin vyslyšel Pašinjana. Stahuje ruská vojska z částí Arménie
před 4 hodinami
Změny ve vedení Ukrajiny: Zalužnyj míří do Británie, Kubrakov skončil
Aktualizováno před 4 hodinami
Na Rudém náměstí proběhla tradiční vojenská přehlídka. Zabráníme globálnímu konfliktu, řekl Putin
před 5 hodinami
Bělorusko zahájilo nečekanou inspekci nosičů jaderných zbraní. Zúčastní se cvičení s námi, oznámil Putin
před 6 hodinami
Létají jinam, samovolně vybuchují. Severokorejské rakety Rusům na Ukrajině příliš nepomáhají
před 6 hodinami
V lomu ČSA přeruší těžbu. Bude se propouštět, oznámila Severní energetická
před 7 hodinami
U Klínce odklízejí vykolejené vozy vlaku, který ujel ze stanice bez strojvůdce
před 7 hodinami
Takhle vypadá skutečná digitalizace: Estonci mohou volit v eurovolbách i přes mobil
před 8 hodinami
Ruský postup na Ukrajině pokračuje. Obsadili jsme další vesnice, tvrdí armáda
před 9 hodinami
V Německu byli napadeni dva politici z protiimigrační strany AfD
před 9 hodinami
WHO: Nemocnicím na jihu Pásma Gazy zůstalo palivo jen na tři dny, doplnit jej nelze
před 10 hodinami
Izrael se vyjádřil k hrozbě Bidena o zákazu dodávek zbraní
před 11 hodinami
Biden: Izraelci zabíjí civilisty našimi bombami. Pokud zaútočí na Rafah, už žádné nedostanou
před 11 hodinami
Osm zraněných, desítky poškozených budov. Na ukrajinské frontě v noci opět útočila letadla i drony
před 13 hodinami
Počasí o víkendu: Meteorologové očekávají typické jaro
Česko si užilo den volna uprostřed týdne, po kterém přicházejí dva pracovní dny. Víkend pak přinese typické jarní počasí s teplotami kolem dvacítky, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Lucie Podzimková