NYT: Skutečná bilance epidemie v USA už přesáhla 200 tisíc mrtvých

Skutečný počet úmrtí způsobený epidemií covidu-19 ve Spojených státech je vyšší než 200.000. Píše to dnes deník The New York Times (NYT) po analýze souhrnných údajů amerického federálního Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) týkajících se úmrtnosti mezi březnem a červencem.

Bilance sestavovaná nezávisle na CDC ze statistik amerických zdravotnických orgánů zároveň narostla o přibližně 1500 úmrtí na celkových 166.000.

Nový denní přírůstek je podle databáze univerzity Johnse Hopkinse (JHU) nejhorším od 27. května. Sedmidenní průměr se po středečním vývoji drží nad hranicí 1000 úmrtí denně, kterou po většinu června a července nepřekračoval. JHU hlásila také přes 55.000 nových případů infekce koronavirem, což znamená ustálení trendu na relativně vysoké úrovni po znatelném poklesu z prvních srpnových dní.

USA mají nadále zdaleka nejvyšší oficiální bilanci obětí covidu-19, i ta ovšem pravděpodobně zaostává za skutečným počtem úmrtí způsobených koronavirem v zemi. Tento postoj podporují nová čísla CDC, která odhaduje, že mezi 1. březnem a 25. červencem v USA umřelo asi o 220.000 lidí více, než bylo v tomto období v minulých letech obvyklé. Právě statistiky o těchto "přebytcích úmrtnosti" jsou mnohými analytiky považované za nejspolehlivější údaj pokud jde o stanovení dopadu pandemie covidu-19.

"Započítání úmrtí nějaký čas trvá a mnohé státy jsou s hlášením pozadu o týdny nebo i měsíce. Odhady od CDC jsou upravené na základě toho, jaké zpoždění měla data o úmrtnosti v minulých letech. I s touto úpravou je možné, že dochází k podhodnocení celkového počtu mrtvých, pakliže má zvýšená úmrtnost ve státech za následek delší prodlevy nebo pokud státy změnily systém evidence," podotýká deník NYT.

Zatímco ve státech na severovýchodě USA úmrtnost vrcholila v dubnu nebo květnu, v dalších státech jako Arizona nebo Kalifornie přišly nejvyšší hodnoty až po rozmachu infekce na přelomu června a července. Ten postihl zejména jihovýchod Spojených států a velká část amerických guvernérů kvůli němu přehodnocovala plány kolem rušení karanténních opatření. Ani po zavedení nových restrikcí se zatím počty odhalených nákaz nevrátily na úroveň ze začátku června, kdy jich přibývalo asi 22.000 denně.

Vzdělávací zařízení po celé zemi se kvůli tomu připravují na začátek nového školního roku v mimořádném režimu s dálkovou výukou. Podle některých odhadů na podzim až více než polovina amerických dětí významnou část vyučování absolvuje doma u počítačů, píše NYT.

Související

Donald Trump

Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump v sobotu vystoupí na výročním zasedání vedení Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Půjde o jeho deváté vystoupení na akci vlivné lobbistické skupiny, informovala agentura Reuters. Od Trumpa se v USA čeká, že bude ostře vystupovat proti novým omezením vlastnictví střelných zbraní. 
Vesmírná loď CST-100 Starliner

Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá

NASA znovu odložila první start vesmírné lodi Boeing Starliner s posádkou. Důvodem jsou technické potíže. Loď měla vzlétnout k Mezinárodní vesmírné stanici ISS v úterý 21. května, kvůli úniku hélia se start posouvá na 25. května, informovala agentura AFP. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy