Stát Mississippi odstraní z vlajky znak Konfederace, symbolizuje rasismus

Americký stát Mississippi odstraní jako poslední v USA ze své vlajky znak Konfederace, který řada lidí považuje za symbol podpory otroctví. V neděli o tom rozhodli tamní zákonodárci, kteří krok přijali ve světle protestů proti rasismu, jež vyvolala nedávná smrt černocha George Floyda při zatýkání bělošským policistou.

Změnu státní vlajky schválila horní i dolní komora zákonodárného sboru. Návrh teď směřuje ke guvernérovi Tateovi Reevesovi, který už dříve prohlásil, že jej podepíše. Zákon zřizuje zvláštní výbor, který by měl navrhnout novou podobu vlajky bez znaku Konfederace a pak ji předložit ke schválení.

"Děkuji našim předchůdcům, kteří s kuráží a odhodláním rozvíjeli hnutí za občanský práva, jež nám pomohlo dosáhnout dnešního dne," napsal demokratický zákonodárce Jeramey Anderson na twitteru s odkazem na hnutí ze 60. let minulého století, které vedlo k formálnímu ukončení rasové segregace v USA na federální úrovni.

The legislature has been deadlocked for days as it considers a new state flag. The argument over the 1894 flag has become as divisive as the flag itself and it’s time to end it.If they send me a bill this weekend, I will sign it. pic.twitter.com/bf3vyzuObt

— Tate Reeves (@tatereeves) June 27, 2020

Změna však má i své odpůrce, zejména mezi republikány. Senátor Chris McDaniel prohlásil, že výměna vlajky je jen jedním z dílčích kroků v širší snaze některých lidí změnit historii USA a principy, na kterých byly založeny.

Konfederované státy americké vznikly v roce 1861, když se několik jižanských států odtrhlo od zbytku USA kvůli sporu ohledně dalšího směřování Unie. Neshody se do značné míry týkaly právě otroctví, které chtěli členové Konfederace zachovat. Kvůli sporu vypukla občanská válka, která skončila v roce 1865 vítězstvím Unie a zrušením otroctví. V mnoha jižanských státech ale další století platily segregační zákony, které černochům upíraly základní občanská i jiná práva.

Ačkoliv znak Konfederace řada lidí vnímá jako symbol útlaku, má vlajka silné zastání mezi některými lidmi, kteří ji považují za součást svého dědictví. Považují ji nejen za znak již dávno zaniklé Konfederace, ale i za symbol regionální jižanské kultury a svébytného způsobu života, který chtějí do budoucna zachovat i přesto, že je znak historicky vázán na otroctví a segregaci.

V Mississippi, kde tvoří černoši téměř 40 procent populace, se vedly diskuse o změně vlajky několik posledních desetiletí. V roce 2001 tam hlasovali občané o nahrazení symbolu v referendu, změnu ale tehdy neschválili. Ve stejném roce však svou vlajku se znakem Konfederace odstranila Georgia, čímž se Mississippi stalo jediným americkým státem s tímto kontroverzním emblémem na své standartě.

Floydovo úmrtí na konci května spustilo v USA a následně i jinde ve světě masivní protesty proti zakořeněnému rasismu a policejní brutalitě. Demonstranti na některých místech ničili sochy a památníky kolonizátorů či význačných osobností Konfederace i dalších postav z americké historie, kteří vlastnili černošské otroky.

Související

Donald Trump

Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump v sobotu vystoupí na výročním zasedání vedení Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Půjde o jeho deváté vystoupení na akci vlivné lobbistické skupiny, informovala agentura Reuters. Od Trumpa se v USA čeká, že bude ostře vystupovat proti novým omezením vlastnictví střelných zbraní. 
Vesmírná loď CST-100 Starliner

Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá

NASA znovu odložila první start vesmírné lodi Boeing Starliner s posádkou. Důvodem jsou technické potíže. Loď měla vzlétnout k Mezinárodní vesmírné stanici ISS v úterý 21. května, kvůli úniku hélia se start posouvá na 25. května, informovala agentura AFP. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Vlajky států Black lives matter rasismus

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 2 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod

Pondělí má být nejteplejším dnem pracovního týdne, který právě začíná, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V úterý mohou v Česku opět udeřit bouřky, naznačili meteorologové.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy