USA mají 180 tisíc obětí epidemie covid-19. Za menšími přírůstky nakažených je několik faktorů

Počet úmrtí spojovaných s covidem-19 už ve Spojených státech podle agentury Reuters a Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) přesáhl 180.000. Stalo se tak v době, kdy země hlásí nižší počty nákaz i úmrtí oproti předchozím týdnům, jakož i značný pokles vytíženosti nemocnic.

Podle agentury AP experti vývoj spojují mimo jiné s rozšířenějším používáním roušek, ale také s nedostatečným testováním potenciálních nakažených.

USA zažily v červnu a červenci dramatický nárůst denních čísel o známých nákazách, které několik dní přibývaly i tempem nad 65.000 za den poté, co se zhoršila situace zejména na jihovýchodě země a v Kalifornii. Počty nových úmrtí začaly stoupat s jistým zpožděním a na konci července se týdenní průměr poprvé od konce května dostal nad 1000 mrtvých za den.

Minulý týden trend skoro po měsíci znovu klesl pod tuto hranici a v posledních dnech příznivý vývoj pokračuje, byť se denní bilance stále v průměru drží nad úrovní z června a většiny července. Tempo růstu bilance nakažených také zůstává relativně vysoké, za poslední měsíc se ovšem snížilo asi o třetinu a je nyní těsně nad 40.000 případy za den. Iniciativa The COVID Tracking Project zase o víkendu poprvé za více než šest týdnů evidovala méně než 40.000 hospitalizovaných pacientů s covidem-19, a tento týden jich hlásí asi o 20.000 méně než před měsícem.

"Jsou to velmi nadějné zprávy," komentovala po víkendu vývoj odbornice na infekční choroby z kalifornské univerzity UCSF Monica Gandhiová. Za menšími přírůstky statistik je podle ní kombinace několika faktorů: lepší představa veřejnosti o koronavirové hrozbě, častější používání pokrývek obličeje a možná i vyšší úroveň imunity v populaci.

Nošení roušek na veřejnosti během léta v jisté podobě požadovaly úřady ve většině amerických států. Nakonec jejich používání podpořil i prezident Donald Trump, který předtím v této souvislosti vysílal protichůdné signály a na veřejnosti se dlouho ukazoval jedině s nezahaleným obličejem.

Na mnoha místech se kvůli novému rozmachu nákazy přijímala i další opatření, experti ovšem stále vidí zásadní mezery v systému testování obyvatel na virus SARS-CoV-2. Podle The COVID Tracking Project se v USA na konci července denně provádělo v průměru více než 800.000 testů, ukazatel ale od té doby klesl pod 700.000, přičemž podle některých analýz potřebuje země každý den otestovat několikanásobně vyšší počet lidí.

"Hrubě zaostáváme za potřebným množstvím v místech, která mají stále vysoké počty případů," řekl AP lékař a analytik skupiny Rockefeller Foundation Jonathan Quick. "Nevím o žádném expertovi, který by si myslel, že naše testovací infrastruktura momentálně odpovídá potřebám amerického lidu," hodnotil podle listu The New York Times situaci v polovině srpna profesor Ashish Jha, který vede ústav Harvard Global Health Institute.

Nákaza koronavirem už se v USA potvrdila u více než 5,8 milionu lidí a podle JHU je s ní spojováno už přes 180.300 úmrtí. Spojené státy mají nejvyšší bilanci nákaz i obětí na světě, při zohlednění počtu obyvatel na tom ale je asi desítka zemí hůře, podotýká Reuters.

Související

Donald Trump

Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump v sobotu vystoupí na výročním zasedání vedení Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Půjde o jeho deváté vystoupení na akci vlivné lobbistické skupiny, informovala agentura Reuters. Od Trumpa se v USA čeká, že bude ostře vystupovat proti novým omezením vlastnictví střelných zbraní. 
Vesmírná loď CST-100 Starliner

Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá

NASA znovu odložila první start vesmírné lodi Boeing Starliner s posádkou. Důvodem jsou technické potíže. Loď měla vzlétnout k Mezinárodní vesmírné stanici ISS v úterý 21. května, kvůli úniku hélia se start posouvá na 25. května, informovala agentura AFP. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Roušky a respirátory Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy