Co když Kim zaútočí? Vše, co potřebujete vědět o potenciální válce

Pchjongjang - Napětí mezi Severní Koreou a USA bylo velkým tématem letošního léta a zdá se, že vyostřené vztahy mezi vůdcem KLDR Kim Čong-unem a americkým prezidentem Trumpem neochladnou ani se začátkem podzimu. Přečtěte si velké shrnutí toho, co se vlastně děje, a jak by vypadal případný konflikt.

Severní Korea v neděli otestovala vodíkovou bombu a opět zvedla napětí a strach z toho, že se Pchjongjang blíží k vyrobení jaderné zbraně, která by mohla mimo jiné zasáhnout třeba i Spojené státy. Nejsilnější zbraň, kterou KLDR zatím otestovala, má odhadovanou sílu mezi 50 a 120 kilotunami. V porovnání bomba, která v roce 1945 dopadla na Hirošimu a instantně zabila 80 000, měla pouhých 15 kilotun. Tady jsou nejdůležitější otázky a odpovědi ohledně možného konfliktu.

Proč otestovala Severni Korea nukleární bombu?

Jaderná zbraň je mechanismus, kterým si isolovaný diktátorský režim bez přátel a jiného vlivu může s jistotou zařídit přežití. Mnoho expertů věří, že Severní Korea by nikdy nepoužila jadernou zbraň jako první. Kim Čong-Un staví vysoko na žebříček priorit zachování své rodinné dynastie a režimu. Ví, že použití jaderné zbraně by zahájilo konflikt, který jeho země nemůže vyhrát.

Mladý vůdce však zároveň touží po mezinárodním uznání. A jaderný arzenál je jednou z jistých cest k rozdělení globální komunity a upoutání pozornosti. „Severokorejští vůdci ví, že mrtvoly peníze nepotřebují. A věří, že bez nukleárních zbraní, jako by byli mrtví,“ napsal pro CNN profesor na jihokorejské Kookmin University Andrei Lankov.

Půjde Amerika do války?

Americký ministr obrany James Mattis varoval, že přijde "masivní vojenská odpověď" na jakoukoliv vojenskou hrozbu KLDR proti Spojeným státům. Když v neděli ráno odcházel Donald Trump z kostela, někdo se ho zeptal, zda by byl schopen útoku na Severní Koreu. Prezident odpověděl: „Uvidíme.“

V pondělí spustila Jižní Korea přehlídku své vojenské síly a simulovala útok na severokorejská jaderná testovací místa. Soul také uvedl, že USA jsou připraveny ho vojensky podpořit. Ačkoliv však mají Američané mnohem větší palebnou sílu, experti věří, že jakýkoliv jejich útok ne KLDR by vystavil velkému nebezpečí její sousedy - Jižní Koreu a Japonsko. Riziko takové operace je proto nepředstavitelně vysoké.

Co se stane, pokud Kim zaútočí?

Pokud by Severní Korea zaútočila jako první - jako když minulý měsíc vyhrožovala útokem na vody kolem ostrova Guam - existuje hned několik linií obrany. Jednou z nich je protiraketový obranný systém THAAD, který má za úkol sestřelit rakety krátkého a středního doletu. Dále je tu systém Aegis, který funguje na lodích a dokáže zároveň sledovat a zachytit až 100 raket najednou.

Analytici přirovnávají tyto systémy ke kulce, která sestřelí jinou kulku. Teoreticky by měly být schopni sestřelit jakoukoliv raketu, aniž by musela detonovat jaderná nálož. Jediným rizikem by mohla být radiace.

Jaké další možnosti řešení máme, když ne válku?

V podstatě už jen dvě: sankce a nebo vyjednávání. Rada bezpečnosti OSN se snažila oslabit severokorejský jaderný program již déle, než 10 let. A jen s malým účinkem. Na krizovém setkání rady v New Yorku uvedl americký zástupce Nikki Haley, že severokorejský vůdce „si říká o válku“. Haley dále uvedl, že hlasování o odpovědi na jaderný test bude na pořadu dne příští týden.

Jenže ono už se není moc na co zaměřit. Jedním z posledním možných cílů sankcí by mohla být surová ropa. A zatímco při kampani Trump sliboval, že si s Kimem popovídá (podle svých slov nad dobrým burgerem), v úřadu zatím hovoří spíše tvrdě. Na sociální síti Twitter zřejmě možnost vyjednávání vyloučil slovy „povídání není řešením“.

Někteří analytikové tvrdí, že Američané by měli ustoupit od svého požadavku na zahájení vyjednávání - totiž že by se KLDR měla kompletně vzdát jaderného programu. Prý by v současnosti bylo diplomatičtějším řešením situaci "zmrazit". Tedy sednout si k vyjednávacímu stolu pod podmínkou, že ačkoliv si Pchjongjang zbraně nechá, přestane vyrábět a testovat nové.

„Je to výběr mezi špatnou a ještě horší variantou. Jenže všechny ostatní varianty kromě zmražení jsou vážně horší,“ upozornil Lankov.

Kdo by mohl pomoci?

Trump opakovaně podněcoval Čínu, aby si dala do pořádku svého "zlobivého souseda", ale mnoho analytiků nesdílí jeho optimismus, že by Číňané mohli, měli nebo chtěli mít takový vliv na situaci. Ačkoliv Čína dlouhodobě podporuje sankce OSN proti KLDR, sama příliš aktivity proti Kimovo režimu nevyvíjí.

Čína opakovaně tvrdí, že pouze sankce nestačí. Společně s Ruskem přesvědčují Američany a Jihokorejce, že je na čase zastavit vojenská cvičení výměnou za zastavení severokorejského jaderného programu. Návrh, který Haley označil za "urážlivý".

The United States is considering, in addition to other options, stopping all trade with any country doing business with North Korea.

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 3. září 2017

Prezident Donald Trump také v neděli uvedl, že Amerika mimo jiné uvažuje zastavení obchodování s jakoukoliv zemí, která má obchodní vazby na Severní Koreu.

„Ačkoliv v to Washington doufá, Čína není schopná vyřešit problém jménem KLDR. Bez ohledu na to, jak často na tom bude Trump a jeho lidé trvat,“ uvedla pro profesorka a expertka na vládu z univerzity v Dartmouthu Jennifer Lind.

Související

Na této fotografii, kterou poskytla severokorejská vláda, severokorejský vůdce Kim Čong-un ve středu dohlíží na zkušební odpálení nového vícenásobného raketového systému na neznámém místě v Severní Koreji 10. května 2024.

Kim Čong-un má novou zbraň. Dohlížel na ostrý test

Podle severokorejských státních médií KLDR zařadí od letošního roku do výzbroje nový salvový raketomet ráže 240 milimetrů. Server NBC News s odkazem na agenturu AP dodal, že tato změna představuje „významný posun“ v bojových schopnostech dělostřelectva armády.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un USA (Spojené státy americké) Donald Trump Korejská válka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy