Svět dnes mohl vypadat jinak. USA mohly vyhrát, za strašnou cenu

V roce 1950, když americké síly ustoupily před útokem Číny přes řeku Yalu, generál Douglas MacArthur vyzval ke strategickým leteckým útokům proti Číně. Mnozí věřili, že by taková akce zahrnovala i atomovou bombu, americkou „asymetrickou výhodu" té doby.

Velký americký arzenál atomových zbraní a flotila strategických bombardérů potřebných k dodání těchto zbraní byla ústřední vojenskou výhodou, kterou Američané v roce 1950 nad Sovětským svazem měli. Velká a v boji zocelená Rudá armáda zůstala ve východní Evropě a byla schopná se během krátké chvíle dát do pohybu směrem na západ. Mnozí věřili, že pouze schopnost Ameriky zničit srdce sovětského svazu pomocí jaderných zbraní drželo Rusy zpět. Mnozí také věřili, že Moskva „uspořádala“ válku na Korejském poloostrově, uvádí server National Interest.

Korejskou válku v roce 1950 ovlivnily tři kritické momenty. Jedním z nich byla úplná invaze Severní Koreje přes třicátou osmou rovnoběžku. Tato akce vystupňovala konflikt, který se táhl několik dalších let. Vylodění Američanů v Inčchonu v září ukončilo severokorejskou ofenzívu, obrátilo role a komunisté se dostali do defenzívy. Na konci října pak byl důležitý zásah Čínské lidové osvobozenecké armády, který ukončil spojeneckou ofenzívu a donutil síly OSN stáhnout se zpět za třicátou osmou rovnoběžku.

Právě v tomto okamžiku MacArthur vyzval k útokům do Číny a mnozí ve Spojených státech začali požadovat použití atomové bomby. Navzdory pozoruhodnému pokroku, který Sověti uskutečnili na svém vlastním programu bomby, měly Spojené státy stále velkou výhodu v oblasti atomových zbraních a v systémech dodávek.

V roce 1950 musela americká obrana vypracovat propracovaný systém plánování, rozvoje a mobilizace, který by rozdělil nukleární zbraně podle typu a účelu a plně integroval atomové zbraně do konvenčních bojových plánů. Spojené státy by však měly možnost volby mezi používáním atomových bomby jako „taktických" nebo „strategických" zbraní, popisuje server.

Strategické útoky by se soustředily na čínské průmyslové oblasti a politické cíle, jejich cílem by bylo buď zhroucení Číny, nebo ji alespoň přinutit odejít z války. Vzhledem k velikosti čínské populace a rozptýlené povaze průmyslu by taková kampaň vyžadovala spoustu atomových hlavic. Dokonce i strategické použití atomových zbraní proti čínským cílům by však vyvolalo kritiku amerického obranného systému. 

Pro mnohé byla Čína pouze zástupcem širšího sovětského úsilí o destabilizaci Západu a narušení narůstajícího vlivu. Vyplýtvání hlavic na čínské cíle by zanechalo sovětský průmysl relativně nedotčený a schopný vytvářet další války v zastoupení po celém světě. USA by pak měly jen malou nebo žádnou možnost, jak zasáhnout přímo Sovětský svaz.

Co kdyby se Spojené státy namísto toho soustředily na taktické použití jaderných zbraní?

Nejdříve americká jaderná strategie neznamenala použití relativně malého jaderného arzenálu pouze proti „taktickým" cílům; Spojené státy neměly dostatek zbraní, takže je nechtěli vyplýtvat proti nasazeným nepřátelským silám. Přesto se Spojené státy v každém případě těšily velkým výhodám ve vzdušném prostoru nad Koreou a pravidelně vystavovaly komunistické síly leteckému útoku. Atomové zbraně jistě pomohly.

Nedávná odborná práce na korejskou válku odhalila další důvody, proč Spojené státy odolaly a nepoužily atomové bomby. Americké vojenské úřady se obávaly, že eskalace války způsobí, že situace na Korejském poloostrově bude neudržitelná. Čína, aniž by vyčerpala veškerou svou sílu, si udržovala značnou rezervu pozemních a vzdušných sil, která by se mohla zapojit do boje, pokud by se Spojené státy rozhodly zintenzivnit válku.

Možná mnohem důležitější je to, že Sovětský svaz by v tu chvíli mohl mít na konflikt mnohem větší vliv - a to buď prostřednictvím dodávek vybavení do Číny a KLDR, nebo přímým nasazením sovětských pozemních, vzdušných a námořních sil. Kdyby se USA rozhodly nasadit veškerou svou sílu, měla by Rudá armáda dost síly, aby vyčistila kontinentální východní Asii od amerických sil, ale možná by dokonce Američany vytlačila i z Koreje.

Jaderná eskalace na Korejském poloostrově by byla pro všechny zúčastněné strany hrozná. Spojené státy by přišly o strategickou výhodu, což by potenciálně směřovalo k eskalaci síly komunistů. Korea, tamní obyvatelstvo i příroda by strašně trpěly. A co je nejdůležitější, svět by prolomil nově vznikající nukleární tabu. Atomové zbraně by se v určitém smyslu přestaly lišit od jiných druhů bomb a jejich praktické použití by už nepředstavovalo něco významného, dodává server.

Související

Korejská válka, ilustrační obrázek Komentář

Příměří v Koreji ukončilo válku, klid ale nepřineslo. Na Ukrajině tomu nemusí být jinak

Uplynulo 70 let od chvíle, kdy zástupci vojsk OSN, severokorejských ozbrojených sil a armády pevninské Číny podepsali dohodu o příměří, která fakticky ukončila více než tři roky trvající válku na Korejském poloostrově. Konflikt si vyžádal na tři miliony životů. Cíl, který sledovali jeho hlavní iniciátoři, severokorejský vůdce Kim Ir-sen a jeho patroni v Moskvě a Pekingu, tedy vojenské sjednocení poloostrova pod vládou komunistů, se nepodařilo naplnit. Uzavření příměří zároveň ale neodstranilo napětí a jeho příčiny. Válečný stav formálně nadále trvá a Korea dlouhodobé patří k ohniskům mezinárodních krizí. Analogická situace může v budoucnu nastat i na Ukrajině. 
Donald Trump

Trump kvůli koronaviru aktivoval desítky let staré opatření z dob války

Americký prezident Donald Trump uvede v činnost zvláštní opatření, jež umožňuje úřadům nařídit soukromým společnostem výrobu produktů požadovaných vládou. Podle agentury AP to dnes oznámil na tiskové konferenci. Uvedl také, že do města New York a na západní pobřeží USA vyslal dvě nemocniční lodě, které mají pomoci při péči o pacienty nakažené novým typem koronaviru.

Více souvisejících

Korejská válka Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy