Tvrzení se v čínských provládních médiích objevilo krátce po společných manévrech amerického a britského námořnictva v Jihočínském moři. Zbraň sice čínská armáda skutečně vlastní, zda by ale byla skutečně schopná zničit americké letadlové lodě, je již jiná otázka.
V polovině ledna prováděly lodě amerického i britského námořnictva v Jihočínském moři společné manévry, které měly dokazovat „sdílený zájem o stabilitu a mír v regionu.“ V reakci na to se v několika čínských médiích, která ovládá komunistická strana, objevila informace, že nová hypersonická zbraň DF-17 dokáže americké letadlové lodě potopit.
Deník China Times a další provládní listy psaly, že by ke zničení lodě stačilo osm zásahů touto novou střelou. Podle jednoho z citovaných vojenských komentátorů by bylo „pro západní protiraketovou obranu nemožné“ DF-17 vysledovat a zachytit. Zbraň by měla být schopná nést i jadernou hlavici a „do jedné hodiny“ zasáhnout celý svět, vyjma Spojených států.
Server Popular Mechanics nicméně hrozbu zpochybňuje. Peking podle dostupných informací skutečně hypersonickou střelou disponuje, o reálných možnostech nasazení však panují nejasnosti. Odhadovaný dostřel DF-17 je zhruba 1800 až 2400 kilometrů, zdaleka tedy nedokáže zasáhnout své cíle v globálním měřítku.
Čínská střela pracuje na principu hypersonického kluzáku (HGV). Běžná balistická raketa vynese systém na hranici zemské atmosféry, kde se odpojí a klouzavým letem zamíří k zemi. Přitom získá rychlost přesahující stupeň Mach 5 (asi 6125 kilometrů v hodině), díky níž je její zachycení protivzdušnou obranou téměř nemožné.
Pokud by však Peking skutečně chtěl zaútočit na operující letadlové lodě USA, museli by nejprve Číňané zjistit, kde se nacházejí a informaci o jejich poloze odeslat raketovým jednotkám na pevnině. To přitom není zdaleka tak jednoduché a Američané by se samozřejmě snažili nepřátelské geolokaci bránit.
I pokud by se Pekingu podařilo plavidlo jednou ze zbraní loď zasáhnout, podle vlastního vyjádření by k jeho potopení bylo potřeba osm raket. „Zatímco je možné, že by hypersonická zbraň mohla letadlovou loď poškodit – a osm takových raket potopit – nebudeme to vědět jistě, dokud k útoku nedojde,“ uzavírá server Popular Mechanics. Podle deníku China Times by měly být střely připraveny k nasazení do roku 2020.
Související
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
Evropa se musí lépe bránit ruskému a čínskému vměšování
Čína , Peking , Námořnictvo , Americká armáda (U.S. Navy) , Pentagon , hypersonické zbraně , Jihočínské moře
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
včera
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno včera
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
včera
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
včera
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
včera
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
včera
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Na první květnový den připadá Svátek práce, který není jenom státním svátkem, ale i tím mezinárodním. Jeho historie sahá až do roku 1889, kdy byl jiný, než se prezentoval v dobách komunistického režimu. Povinné prvomájové průvody doprovázené budovatelskými slogany, oslavami pracovních úspěchů a stranickými představiteli na tribunách měly s původní myšlenkou svátku pramálo společného.
Zdroj: Lucie Žáková