Proč Tarrant postřílel muslimy? Teror v mešitách prověří královská vyšetřovací komise

Okolnosti teroristického útoku z 15. března, při němž ve dvou mešitách na Novém Zélandu zahynulo 50 lidí, prověří královská vyšetřovací komise. Z útoku byl obviněn australský pravicový extremista. Vyšetřovatelé budou zjišťovat aktivity Australana před zločinem, včetně toho, jak získal na Novém Zélandu zbrojní průkaz a jak zakoupil zbraně a munici, jeho zahraniční kontakty či využívání sociálních sítí. Zabývat se budou i činností bezpečnostních služeb. Výsledky vyšetřování předá komise vládě do 10. prosince, oznámila dnes novozélandská premiérka Jacinda Ardernová.

"Královská komise hraje klíčovou úlohu v naší snaze plně pochopit, co vedlo k tomuto útoku, a zajistit, aby se takový útok již nikdy neopakoval," řekla dnes Ardernová novinářům v parlamentu.

Osmadvacetiletý bělošský extremista Brenton Tarrant, který 15. března svůj útok v novozélandském městě Christchurch nahrával a přenášel v přímém přenosu na internetu, se bude zodpovídat z padesáti vražd a devětatřiceti pokusů o vraždu. Další soudní jednání s ním je plánováno na červen.

Ardernová uvedla, že Tarrant nebyl na seznamu sledovaných osob ani v Austrálii, ani na Novém Zélandu, kde v poslední době žil.

Královskou vyšetřovací komisi povede soudce novozélandského nejvyššího soudu William Young, který bude mít oprávnění nahlížet i do informací novozélandských tajných služeb. Vyšetřovatelé se budou zabývat tím, co tajné služby, policie, imigrační a další úřady o podezřelém před útokem věděly a co mohly udělat, aby vraždění zabránily.

Komise se zaměří i na to, zda bezpečnostní služby nevynakládaly příliš mnoho sil, času a peněz na sledování muslimských komunit s cílem předejít případným islamistickým útokům a neopomíjely přitom ultrapravicové skupiny.

Královská komise je nejvyšší vyšetřovací orgán v zemi a je nezávislá na vládě. Komise může předvolávat svědky k výpovědi a požadovat po organizacích, aby jí předaly potřebné dokumenty. Záleží ale na soudech a vládě, jestli se budou řídit jejími doporučeními či zjištěními.

Související

Více souvisejících

teroristický útok v Christchurch (Nový Zéland 15.3.2019) Nový Zéland Jacinda Ardernová Brenton Tarrant (útočník z Christchurch)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy