Ve většině oblastí rozvinutého světa je pravidelně odvážen odpad, konstatuje Helena Varkkeyová, která přednáší mezinárodní a strategická studia na malajsijské University of Malaya. V komentáři pro server CNN poukazuje, že když západní spotřebitelé pilně třídí recyklovatelné a organické materiály, věří, že místní recyklační systém je zbaví většiny mentální viny, kterou cítí kvůli své spotřebě.
Domov lidstva je pouze jeden
"Tam začíná globální rozměr problému," vysvětluje odbornice. Podotýká, že pro rozvinuté země je často levnější poslat kontejner plastového odpadu před půlku světa k "recyklaci" v rozvojových zemích, než aby si s odpadem poradily samy.
Dovoz plastů a jejich recyklace může být legitimní a lukrativní "zelený" byznys v rozvojovém světě, avšak pro mnohé tamní firmy je výnosnější tyto plasty spálit nebo vyhodit na skládku, uvádí Varkkeyová. Připomíná, že pálení plastu produkuje škodlivé emise, zatímco plastové skládky uvolňují jedy, které spolu s částí samotných plastů mohou skončit ve vodě.
Akademička pokládá otázku, zda vinu nesou "darebné" firmy, místní vlády, které danou praxi umožňují, nebo vývozci a jejich vlády, které se psychologicky distancují od odpadu odvezeného geograficky daleko. "Je ironií, že nehledě na to, jak je tento odpad daleko, stále končí na vesmírné lodi Země, jediném domovu lidstva," pokračuje expertka. Dodává, že bezprostřední negativní dopady dovozu odpadu se sice nejvíce projevují lokálně, ale dlouhodobě tím trpí celý globální ekosystém.
Nedokonale spalované plasty výrazně zvyšují emise oxidu uhličitého a posilují globální změnu klimatu, připomíná Varkkeyová. Doplňuje, že ty plasty, které se dostanou do pobřežních vod, nakonec skončí v globálních oceánských proudech a absence recyklace navíc celosvětově zvyšuje poptávku pro plastech nových.
Jde o staré klišé v debatách o ochraně životního prostředí mezi rozvinutým a rozvojovým světem, konstatuje odbornice. Vysvětluje, že bohaté země tlačí na ty chudé, aby se chovaly udržitelněji - šetřily lesy, spoléhaly na čistší energii a omezovaly průmyslové znečištění -, zatímco rozvojový svět poukazuje na to, že rozvinuté státy zbohatly díky těm samým metodám nešetrným k životnímu prostředí, které nyní odmítají.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Akademička odkazuje na knihu lobbisty Paula Driessena "Ekologický imperialismus. Zelená energie, černá smrt", která tvrdí, že nová forma "imperialismu" spočívá v tom, že rozvinutý svět odmítá nechat využívat rozvojové země to, co mu dalo výhodu.
Zbožné přání
Zprávy o plastových odpadcích s evropskými logy objevenými na asijských skládkách zdůrazňují nový rozměr této diskuze - distanc od odpadu, tvrdí Varkkeyová. Odkazuje na vědkyni Jennifer Clappovou, která zmapovala, jak globální ekonomika umožnila spotřebitelům geograficky a psychologicky se distancovat od svého odpadu, což dále podporuje nadměrnou spotřebu.
Zabránit převozu nebezpečného odpadu z rozvinutých do rozvojových zemí měla Basilejská úmluva, která zavazuje vývozce - zpravidla rozvinuté země - nepodílet se na nezodpovědném skladování odpadu v jiné oblasti, poukazuje expertka. Slabinu vidí v tom, že úmluva nerozlišuje mezi recyklovatelnými plasty a smíšeným plastovým odpadem, což vytváří skulinu pro vývoz jakéhokoliv plastového odpadu, navíc největší vývozce plastového odpadu na světě, USA, dokument nepodepsaly.
"Po letech, kdy byla světovou skládkou, Čína v lednu 2018 zakázala dovoz veškerého plastového odpadu," pokračuje odbornice. Dodává, že tento rázný krok ovšem nepřesměroval odpadkové kontejnery daleko, ale do zemí jihovýchodní Asie.
Úprava Basilejské úmluvy vstoupí v platnost až v roce 2021 a teprve poté bude možné volně obchodovat pouze s čistými, vytříděnými, snadno recyklovatelnými nehalogenovanými polymery, nastiňuje Varkkeyová. Obává se, že do té doby budou ironii "ekologického imperialismu" ukazovat především vysoce medializované akce zemí jako Malajsie a Filipíny, které zveřejňují jména vývozců odpadu a posílají plné kontejnery do země jejich původu.
Tento nový přístup umožňuje rozvojovým zemím vymezovat se proti pro-ekologickým a údajně anti-rozvojovým požadavkům bohatých zemí, míní akademička. Zdůrazňuje, že zaměřování se na prohřešky rozvinutého světa by ale nemělo odvést pozornost od skutečnosti, že ochrana životního prostředí v mnoha rozvojových zemích je pouhé zbožné přání.
Jako příklad uvádí Varkkeyová incidenty v malajsijském státě Johor z letošního roku, kde se u čtyř tisíc obyvatel rozvinuly záhadné nemoci, které byly později spojeny s vypouštěním toxického odpadu do řeky Sungai Km Kim, v důsledku čehož došlo k dočasnému uzavření 111 škol v oblasti.
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu operuje s principem sdílené, ale diferencované odpovědnosti, která přiznává společnou povinnost všem zemím postavit se ničení životního prostředí, ačkoliv větší odpovědnost přiznává rozvinutým státům, uvádí akademička. To by však podle ní nemělo ospravedlňovat mnohé dosavadní praktiky rozvojových zemí "ve jménu rozvoje".
"Zároveň, (závazky) porušující rozvinuté země musejí být volány k zodpovědnosti za to, že se skrývají za environmentalistický kredit a tajně využívají slabých institucí v rozvojových státech k tomu, aby zametly své environmentální prohřešky," uzavírá odbornice.
Související
Téměř tři čtvrtiny odpadu v Česku se dají dále vytřídit
Europoslanci schválili přísnější pravidla pro vývoz odpadu do třetích zemí
odpady , životní prostředí , nelegální skládka , plasty
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Ostudný pokus zasahovat do ofenzivy. Izrael se bouří proti plánu ICC na vydání zatykače
před 36 minutami
Syn svrženého íránského panovníka označil Raísího za masového vraha. Kritizuje světové kondolence
před 1 hodinou
Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta
před 1 hodinou
Úterní počasí: Silné bouřky udeří už odpoledne. Hrozí i rozvodnění menších toků
před 1 hodinou
Biden se postavil ICC: Izraelská ofenzíva v Pásmu Gazy není genocida
před 2 hodinami
Poplatek za vstup do Benátek je žalostné selhání, tvrdí rada města. Počet turistů se naopak zvýšil
před 2 hodinami
Británií hýbe lékařský skandál. Desetitisíce lidí se nakazily krví infikovanou HIV a žloutenkou
před 3 hodinami
Vesmírně zbrojení začalo? Rusko zřejmě umístilo na orbitu zbraň, tvrdí USA
před 3 hodinami
Neapol zasáhlo nejsilnější zemětřesení za 40 let. Itálie upravuje plány evakuace
před 3 hodinami
Íránský prezident Raísí bude ve čtvrtek pohřben ve svém rodném městě
před 4 hodinami
RB OSN zamítla rezoluci o zákazu jaderných zbraní ve vesmíru
včera
Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech
včera
Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku, žádá Litva
včera
Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu
včera
Ukrajinští vojáci zadržují útok ruských sil poblíž obce Bilohorivka
včera
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
včera
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
včera
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
včera
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
včera
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost.
Zdroj: Petr Hanisch