Barmská armáda odstřihla zemi od internetu, do ulic vyjela obrněná vozidla

Barmská armáda, která před dvěma týdny provedla vojenský převrat, vyslala do ulic několika měst obrněná vozidla, což dále zvýšilo napětí v zemi. V noci na dnešek bylo rovněž v Barmě přerušeno připojení k internetu, který využívají demonstranti ke svolávání protestů. Ráno bylo sice připojení obnoveno, ale internet byl znovu vypnut v úterý časně ráno místního času (dnes v 19:00 SEČ).

Navzdory obavám z ozbrojeného zásahu protesty odpůrců junty pokračovaly i dnes, podle tiskových agentur však byly méně početné než v předchozích dnech.

Ve druhém největším barmském městě Mandalaj dnes členové bezpečnostních složek zasáhli proti demonstrantům holemi a střelbou z praků. Policisté rovněž podle místních médií stříleli do davu gumovými projektily a několik lidí zranili. Demonstrace se konala před hospodářskou bankou.

Obrněná vozidla se již v neděli objevila v největším barmském městě Rangúnu, který bývá tradičně centrem demonstrací. Na sociálních sítích byly rovněž zveřejněny záběry vojenských vozidel z Mandalaje, metropole Arakanského státu Sistwei a z metropole Kačjinského státu Myisťina. Tam v neděli bezpečnostní složky při zásahu proti demonstrantům střílely. Není však jasné, zda použily gumové projektily, nebo ostré náboje. Ve městech je také patrná větší přítomnost vojáků.

Velvyslanci evropských zemí a USA vydali v neděli večer společné prohlášení, v němž vyzvali barmské bezpečnostní síly, aby se zdržely použití násilí proti demonstrantům.

Vypínání internetu dnes kritizovala OSN jako "podrývání základních demokratických principů" a ohrožování "klíčových sektorů včetně bank". Zmocněnkyně OSN pro Barmu, Švýcarka Christine Schranerová Burgenerová, v telefonátu s mužem číslo dva barmské armády Sou Winem řekla, že blokování internetu jenom znásobí napětí. "Zatýkání politických vůdců, funkcionářů, představitelů občanské společnosti a zástupců médií je hluboce znepokojivé stejně jako omezování internetu a komunikačních služeb," řekl k názoru OSN mluvčí této organizace Farhan Haq.

V Rangúnu se dnes shromáždily stovky lidí před budovou centrální banky a apelovaly na její zaměstnance, aby se připojili ke stávce. Někteří mávali červenou vlajkou svržené Národní ligy pro demokracii (NLD) a provolávali "Pryč s diktaturou". Demonstrace se opět konala také před velvyslanectvím Číny, kterou protestující obviňují z podpory puče.

V hlavním městě Neipyijtu policie zatkla asi 20 demonstrujících studentů. Městem také prošel průvod lidí požadujících propuštění vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij, která je ve vazbě.

Armáda v Barmě 1. února svrhla demokraticky zvolenou vládu v čele s nositelkou Nobelovy ceny za mír Su Ťij. Puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetření. Americký prezident Joe Biden oznámil, že Spojené státy uvalí sankce na organizátory převratu v Barmě a na subjekty, které na ně mají vazby. Radu bezpečnosti OSN vyzval k zavedení obdobných sankcí Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.

Související

Barma, ilustrační fotografie.

Cyklon zabil v Barmě nejméně tři lidi, evakuace se týkala stovek tisíc osob

Vysoké vlny, vyvolané cyklonem Mocha, dnes zaplavily část barmského města Sistwei ležícího na pobřeží Bengálského zálivu. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž ale cyklon převážně ušetřil oblast s největším uprchlickým táborem na světě, který se nachází u města Cox's Bázár v sousedním Bangladéši. V Barmě přišli v důsledku bouře o život nejméně tři lidé.

Více souvisejících

barma

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy