Čínský prezident Si Ťin-pching minulý měsíc přislíbil světovým lídrům na Valném shromáždění OSN, že jeho země nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí, připomíná politický ekonom Kevin Gallagher v komentáři pro server Al-Džazíra. Profesor z Bostonské univerzity to považuje za velký krok ke sladění světových financí s kolektivními klimatickými a rozvojovými cíli, který může pomoci motivovat soukromý sektor k ukončení investic do energie z uhlí.
Na řadě je soukromý sektor
Po světové finanční krizi z roku 2008 se dvě čínské mezinárodní politické banky - Čínská rozvojová banka a Čínská exportní a importní banka - uchýlily postupnému navyšování veřejných financí do energetiky a infrastruktury, což zaplnilo velké finanční trhliny a přispělo k ekonomickému růstu rozvojových trhů a zemí, nastiňuje Gallagher. Ten na Bostonské univerzitě sestavuje databázi čínských zahraničních investic a především těch směřujících do energetiky v rozvojovém světě.
Výzkum ukázal, že dvě uvedené banky poskytly cizím vládám mezi lety 2008 a 2019 na 460 miliard dolarů, což je přibližné stejný objem, jaký za toto období poskytla Světová banka, upozorňuje profesor. Odhaduje také, že mezi lety 2007 a 2016 tyto čínské banky financovaly zahraniční energetické projekty v hodnotě 197 miliard dolarů, což se téměř rovná celkovému objemu financí uvolněných Západem podporovanými multilaterálními rozvojovými bankami.
Odborník ve spolupráci s kolegy z Princetonské univerzity zjistil, že zmíněné čínské prostředky tvoří 42 % objemu podpory do energetických projektů ze strany desítky největších multilaterálních rozvojových bank.
Autor komentáře sice chválí Čínu za zaplnění finanční propasti v infrastruktuře, navíc růst podporujícím způsobem, kritizuje však, že finance v energetickém sektoru směřují především do uhlíkově náročných projektů. Čínské finance proudí do energetiky zaměřené na uhlí, ropu a hydroelektrárny v tropických pralesích, tudíž škodí světovému klimatu, veřejnému zdraví i biodiverzitě, vysvětluje expert.
Okolo roku 2015, kdy byla podepsána Pařížská klimatická dohoda, začala většina multilaterálních rozvojových bank omezovat zahraniční investice do uhelných projektů a letos skupina G7 přislíbila kroky směřující k celkovému ukončení nové přímé vládní podpory mezinárodně neutuchající výrobě energie z uhlí do konce roku, připomíná Gallagher. Dodává, že pak přišlo v úvodu zmíněné čínské prohlášení, které ale vzhledem k ne zcela jednoznačnému jazyku vzbudilo obavy, zda skutečně avizuje konec financování uhelné energetiky.
"Krátce po projevu Si (Ťin-pchinga) v OSN Čínská banka oznámila, že tento rok přestane financovat zahraniční těžbu uhlí a uhelné elektrárny," pokračuje odborník. Konstatuje, že Čína tedy napodobila krok G7 a pomyslný míč přehrála těm nejdůležitějším aktérům, tedy komerčnímu a soukromému sektoru.
Prostředky musí směřovat do zelené energetiky
Přes 80 % nových uhelných projektů mimo Čínu v letech 2013 až 2019 bylo financováno nečínskými investory, vyzdvihuje Gallagher. Upozorňuje, že mezi největší věřitele světového uhelného průmyslu patří především japonské firmy jako Mizuho Financial a SMBC Group či američtí finanční giganti jako Citigroup, Bank of America, a JP Morgan, byť Čínská banka do nedávného prohlášení také náležela k předním věřitelům zmíněného sektoru.
Ve chvíli, kdy velké světové ekonomiky zakazují financování zahraničních uhelných elektráren a Čínská banka následuje jejich příklad, je na soukromém sektoru, aby se připojil, apeluje profesor. Obává se, že bez snahy soukromých finančních institucí zbavit uhelnou energetiku prostředků nebude možné splnit globální klimatické a rozvojové cíle.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Pro posun kupředu jsou imperativem dvě věci," deklaruje autor komentáře. Za první označuje Západní tlak na soukromý sektor, aby rovněž přestal financovat uhelný průmysl, za druhý pak přesun těchto financí do čistší energetiky, například větrných a solární elektráren.
Nesmí dojít k situaci, že Čína a Západ zastaví financování energetiky v zemích, které jej potřebují, jen je nutné nahradit podporu uhlí podporou větrné a solární energie, uvádí Gallagher. Podotýká, že v těchto odvětvích hraje Čína prim.
Autor komentáře se podílel na studii, která zjistila, že s ohledem na závazky rozvojových zemí přijaté v Pařížské klimatické dohodě zde existují příležitosti investic do obnovitelných zdrojů energie v hodnotě bilionu dolarů.
Jelikož Čína v sektoru obnovitelné energetiky dominuje a její politické banky ukázaly, že dokážou poskytnout enormní kapitál, technologie a know-how, bylo by možné podstatně rozšířit zelenou energetiku v rozvojovém světě, míní odborník. Takový krok podle něj není pouze dobrý z pohledu klimatických opatření, ale také z hlediska investic a Západ by s jím měl inspirovat.
Související
Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě
Záplava výrobků "Made in China" už vadí i EU. Von der Leyenová chce jednat s Ťin-pchingem
Čína , Klimatické změny , globální oteplování , Obnovitelné zdroje energie , uhlí
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Na Slovensku se začíná rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 28 minutami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 1 hodinou
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 1 hodinou
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 2 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 3 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 3 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 4 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
včera
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
včera
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Britskou monarchií v prvních měsících letošního roku otřásly diagnózy, které si vyslechli král Karel III. a princezna Kate. U obou členů královské rodiny byla odhalena rakovina. Oporou jim samozřejmě jsou nejbližší, důležitá je zejména role prince Williama. Následník trůnu se ale s atmosférou v Británii vyrovnával dost těžce.
Zdroj: Lucie Podzimková