Belgie daruje Ukrajině stíhačky F-16, ale nejdříve za dva roky

Belgický ministr obrany Ludivine Dedonder oznámil, že země vyšle na Ukrajinu několik belgických stíhaček F-16. Stát, který se více než rok a půl potýká s invazí ruské armády, by je měl obdržet po roce 2025. Uvedl to server European Pravda.

Dedonder poznamenal, že několik belgických F-16 bude posláno na Ukrajinu od roku 2025, v závislosti na tom, jak rychle Belgie vybuduje letku stíhaček F-35. Dedonder zatím neupřesnil, kolik letadel bude na Ukrajinu posláno.

Ministr dodal, že kromě vyslání stíhaček bude Belgie pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů a nabídne převzetí údržby celé flotily F-16 letecké koalice. Belgický premiér Alexander De Croo už dříve uvedl, že vyslání stíhaček na Ukrajinu zvažuje.

Ukrajině už se rozhodlo darovat stíhačky Nizozemsko, Dánsko a Norsko. Počet těchto letounů, které budou sloužit Ukrajině v obraně proti ruské agresi, ale nebyl uveden. Dánové už provádějí výcvik ukrajinských pilotů, Američané čekají, až dokončí školení v anglickém jazyce. 

Nizozemsko plánuje dodat stíhačky F-16 Ukrajině v roce 2024. Potvrdila to tamní ministryně obrany Kajsa Ollengrenová pro server Politico. Do té doby musí být piloti technicky vycvičeni k létání a boji ve stíhačkách. Amsterdam nyní přechází na letouny F-35, a proto je schopen Ukrajině letouny poskytnout.

Doporučené články

První ukrajinští piloti by přitom mohli výcvik na amerických stíhačkách F-16 v USA dokončit ještě letos. Po dokončení výcviku v USA ale budou piloti muset projít ještě výcvikem NATO v Evropě a před nasazením stíhaček do akce musí absolvovat i výcvik zaměřený na údržbu letounů.

Do akce se tak zatím stíhačky nedostanou, uvedl ředitel americké letecké národní gardy Michael Loh. Letci podle něj nyní absolvují testy z angličtiny a výcvik v USA by mohli zakončit za tři měsíce. Kolik času další příprava pilotů zabere ale nedokázal odhadnout, uvedla agentura Ukrinform.

Nasazení pilotů do akce tak letos není reálné, a ani samotné stíhačky se do země letos už nedostanou. Dodávky letounů F-16 na Ukrajinu mohou trvat až osm měsíců kvůli předpokladům, které je třeba splnit. Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová to uvedla v rozhovoru pro European Pravda, napsal server Kyiv Independent

Podle ní tedy nemá smysl dát zemi letouny dříve, než bude mít vycvičené piloty a pozemní personál. Nepovažuje tak za reálné, že by její země předala bojové letouny Ukrajině dříve než v příštím roce. 

Spojené státy už dříve schválily předání dánských a nizozemských stíhaček F-16 Ukrajině, aby jí umožnily efektivněji se bránit před ruskou agresí, ale až po absolvování výcviku ukrajinskými piloty, kteří se naučí ovládat tato letadla. Uvedla to Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického zástupce.

Doporučené články

Ukrajina si je ale vědoma, že letos se ke stíhačkám nedostane. "Už teď je zřejmé, že během letošního podzimu a zimy nebudeme schopni Ukrajinu bránit stíhačkami F-16," řekl podle serveru Telegraph Yuriy Ihnat ukrajinské televizi. "Vkládali jsme do tohoto letadla velké naděje, že se stane součástí protivzdušné obrany, schopnou nás ochránit před ruským raketovým a bezpilotním terorismem," řekl Ihnat.

Výcvik ukrajinských pilotů na víceúčelových stíhačkách F-16 měl původně začít koncem srpna. Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda ale už dříve uvedl, že pilotům běžně trvá až šest měsíců, než se naučí ovládat stíhačku. Za určitých podmínek však lze tuto dobu zkrátit na čtyři měsíce.

Dodání stíhaček se dlouhodobě nelíbí Rusku. Ve svém projevu na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prezident Vladimir Putin spočítal, jak si kyjevské síly vedou v protiofenzívě, která probíhá čtyři měsíce. Tvrdil, že Ukrajina ztratila 71 500 vojáků v úsilí, které dosud nepřineslo "žádné výsledky". "Dostanou F-16. Změní se něco? Ne. Jen to prodlužuje konflikt," dodal.

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jedním z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.

Související

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Belgie F-16 Ukrajina Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 3 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 17 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy