Islámská víra drtí křesťany. Vystavuje je perzekucím

Křesťanství je nejrozšířenější náboženství na světě. Zároveň je nejpronásledovanější. 215 křesťanů v mnoha zemích je pronásledováno. Jedná se o každého dvanáctého příslušníka křesťanské víry. Tvrdí to organizace OpenDoors ve svém pravidelném přehledu 50. nejnebezpečnějších zemí pro křesťany.

Podle analýzy World Watch List 2018 bylo 3 066 křesťanů zabito, 1 252 uneseno, 1 020 znásilněno nebo sexuálně obtěžováno kvůli jejich víře a 793 kostelů bylo napadeno nebo zničeno v roce 2017.  Nejhorší zemí pro křesťany je už 17. rok Severní Korea. Podle studie se na vysoké vlně perzekucí, které křesťané čelí v zemí čelí, významně podílí i jejich rodiny či přátelé, kteří neváhají oznámit „podezřelé“ myšlení stojící proti komunistické ideologii a kultu vůdce ohlásit úřadům.

Totožný problém se týká též islámským, respektive islamistických zemích, kde je konverze ke křesťanství a odklon od islámu považována za smrtelný hřích. Obecně, křesťané jsou nejvíce ohroženi v islámských zemích. Z celkových 50 zemích je jich 38 těch, ve kterých muslimové tvoří majoritu, z toho v první desítce jen ve 2 hlavní míra perzekuce vychází primárně z diktátorského režimu vládnoucí v zemi. Kromě Severní Korey je to Eritrea, jejíž diktátorský vládce Isaias Afwerki je pravoslavný křesťan. Nicméně, v této zemi polovina obyvatel je muslimského vyznání a jako v jiných zemích, i oni podléhají radikalizaci.

Pořadí žebříčku podle stupně nebezpečnosti země pro křesťany je následující – KLDR, Afghánistán, Somálsko, Sůdán, Pákistán, Eritrea, Libye, Irák, Jemen, Írán, Indie – v těch hrozí extrémní stupeň perzekuce. Velmi vysoký stupeň perzekuce se týká Saúdské Arábie, Malediv, Nigérie, Sýrie, Uzbekistánu, Egypta, Vietnamu, Turkemistánu, Laosu, Jordánska, Tádžikistánu, Malajsie, Myanmaru, Nepálu, Bruneje, Kataru, Kazachstánu, Etiopie, Tuniska, Turecka, Keni, Bhútánu, Kuvajtu a Středoafrické republiky. Vysoká míra perzekuce hrozí křesťanům na Palestinských územích, v Mali, Indonésii, Mexiku, Spojených arabských emirátech, Bangladéši, Alžírsku, Číně, Srí Lance, Ázerbájdžánu, Ománu, Bahrajnu, Kolumbii a Džibutsku.

Islámský fundamentalismus a náboženský nacionalismus největší nebezpečí pro křesťany

Pravicově zaměřený think-tank Gatestone Institute podotýká, že islámská perzekuce se týká jak zemí s výrazně odlišnou náboženskou agendou jako je Saúdská Arábie, která tvoří nejbližšího spojence USA, tak i největší nepřítele USA na Blízkém východě, Írán. Na perzekuci křesťanů se podílí jako bohaté muslimské národy typu Katar či Kuvajt, tak ty nejchudší jako je Afghánistán, Somálsko, Jemen, a jak ty spojovány s tvrdou linií islámu jako je např. Pákistán, tak ty mající blíže k „umírněnému“ islámu jako je Malajsie a Indonésie.

Islám ale není jediné náboženství, které má tendence napadat křesťanství. Mezi zmíněnými zeměmi je i několik, kde je majoritním náboženstvím buddhismus – Vietnam, Laos, Myanmar, Bhútán, Srí Lanka – či hinduismus – Indie, Nepál. V těchto zemích jsou křesťané vnímáni náboženskými nacionalisty jako cizí element. World Watch List 2018 uvádí tento typ perzekucí nikoliv jako buddhistickou či hinduistický typ perzekucí, ale perzekucí ze strany náboženského nacionalismu.

Ačkoliv by se mnohé islamistické proudy daly zařadit i pod tuto rubriku, zpráva tak nečiní. Toto rozhodnutí, ačkoliv je do určité míry problematické v tom, že vytváří poněkud zavádějící dojem, že hinduismus a buddhismus na rozdíl od islámu nejsou odpovědné za své náboženské nacionalisty, má svou logiku. Např. v Indonésii je největší počet muslimů na světě vůbec a dá se tedy hovořit, že na počet obyvatel je zde islám majoritním náboženstvím, nicméně, země je sekulární a její historie je významně spjatá s buddhismem, takže v tomto případě myšlenka islámského nacionalismu nemá na rozdíl od historicky vyloženě muslimských zemích jako je Pákistán či Saúdská Arábie prakticky žádnou podporu. Perzekuce křesťanů ze strany indonéských muslimů vychází tedy výlučně z islámského fundamentalismu, nikoliv z náboženského nacionalismu.

Hlavní trendy perzekuce křesťanů

Komplexnost vztahů islámských perzekucí na křesťanech dokládá i jeden ze tří trendů, se kterými byla spojena perzekuce křesťanů v roce 2017. Kromě růstu islámského fundamentalismu (1) a náboženského nacionalismu (2) je jím vytrvalá a intenzivní perzekuce ve státech střední Asie (3). V post-komunistických státech Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kazachstánu a Ázerbájdžánu doposud vládne sovětské pravidlo tvrdé ruky a náboženských perzekucí. Křesťané v těchto zemích, zvláště ti muslimského původu, se nachází ohroženi ze dvou stran – ze strany paranoidního státu, který je vnímá jako cizince a ze strany radikálních muslimů, pro které jsou hříšnými přestupníky k jiné víře.

V případě moha islámských zemích se překrývá několik typů perzekucí – ze strany autoritářského státu, náboženského nacionalismu a islámského fundamentalismu. Toto překrývání se týká i neislámských režimů – např. v Vietnamu a Laosu vládnou komunistické režimy a zároveň zde hlavní náboženskou většinu má buddhismus, který je spojován s normativní příslušností k zemi. Do určité míry se dá do této skupiny zařadit Čína, kde jsou křesťané pronásledováni též z pozic ateistického komunismu i (náboženského) nacionalismu, který křesťanství vnímá jako cizí, do země nepatřící element.

Křesťané celkově jsou tedy v těch nejhorších státech, kde mohou žít, perzekvo ze tří hlavních směrů – ze strany radikálního islámu, autoritářského státu a náboženského nacionalismu. Jediné výjimky představuje Mexiko a Kolumbie, kde je na hlavní vině perzekucí křesťanů organizovaný zločin.  

Související

Náboženství, ilustrační fotografie

Německé církve opouští rekordní počet věřících, podle odborníků kvůli obtěžování

 V loňském roce opustil křesťanské církve v Německu rekordní počet lidí. Ukazuje to studie, kterou dnes zveřejnil Institut německého hospodářství (IW). Údaj vyplývá z vývoje daňových odvodů, které mohou Němci poukázat církvím, kterých jsou členové. Příspěvky ve srovnání s předloňským rokem mírně vzrostly. V reálných hodnotách ale klesly, a nepříznivý trend bude zřejmě pokračovat i v příštích letech.
Papež František

Papež František poprvé jmenoval ženy do Kongregace pro biskupy

Papež František poprvé jmenoval ženy do Kongregace pro biskupy, což je orgán Vatikánu, který lze zjednodušeně přirovnat k ministerstvu. Do Kongregace pro biskupy, která papeži navrhuje kandidáty do biskupských úřadů, také poprvé usedne žena, která je laická věřící. Informoval o tom dnes server Vatican News.

Více souvisejících

křesťanství islám Komunismus Náboženství Buddhismus (náboženství)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

Londýnský starosta Sadiq Khan

Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan

V čele Londýna bude nadále labourista Sadiq Khan, který byl v sobotu zvolen na rekordní třetí po sobě jdoucí funkční období. Podle agentur je jeho aktuální vítězství nad konzervativci o to důležitější, že Velkou Británii čekají za několik měsíců všeobecné volby. Labouristé v nich budou favority. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Kim Čong-un

VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“

Severokorejská propagandistická píseň "Friendly Father" (Přátelský otec) oslavující Kim Čong-una zaznamenala obrovský úspěch na sociální platformě TikTok, kde získala miliony zhlédnutí. Tato píseň, která chválí komunistického diktátora Severní Koreje, si získala oblibu zejména mezi mladou generací Z, která ji sdílela a komentovala s obrovským nadšením. Jeden uživatel ji označil jako "to, co jsem potřeboval dneska slyšet", zatímco další se dokonce zeptal, zda je k dispozici na hudební platformě Spotify.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hasiči, ilustrační fotografie.

Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili

Hasiči v sobotu zasahovali u požáru na autovrakovišti v Tlumačově na Zlínsku. Dva z nich se při zásahu, během kterého byl vyhlášen třetí stupeň poplachu, zranili. Zasahovalo celkem třináct hasičských jednotek, příčina je předmětem vyšetřování. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Ústav pro studium totalitních režimů.

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.

včera

včera

Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ocenila rozhodnutí Pavla Tuleji, který se v pátek vzdal nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ve vládě měl nahradit končící ministryni Helenu Langšádlovou. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy