Asad uskutečnil 336 útoků chemickými zbraněmi, většinou na civilní obyvatelstvo. Vyhrál tím nad povstalci, tvrdí studie

Okolo 336 chemických útoků se uskutečnilo během osmileté syrské války. Takřka všechny měl na svědomí režim Bašára al Asada a jeho spojenci. Tvrdí to nezisková výzkumná organizace Global Public Policy Institute (GPPI). Podle ní byli právě útoky chemickými zbraněmi na civilní obyvatelstvo to, co zlomilo vaz povstalcům a pomohlo Asadovi nad nimi zvítězit.

Výzkumníci GPPI prozkoumali více než 498 zpráv o útocích chemickými zbraněmi. Ve své zprávě GPPI tvrdí, že 336 jich potvrdili, z toho 124 případů bylo potvrzeno naprosto prostřednictvím alespoň tří nezávislých a věrohodných zdrojů. 162 zpráv se nepotvrdilo.

Autoři studie přiznávají, že na začátku války byly reportáže o chemických útocích velmi nekonzistentní, postupně se ale ustálily, jak tématu začala být věnována pozornost. Důvěryhodnost zpráv se lišila podle regionu – nejprokazatelnější byly zprávy ze severovýchodu země, poté z Aleppa a Damašku.

20. srpna 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama stanovil „rudou linii“ co se týče použití chemických zbraní v Sýrii. Všechny chemické útoky se uskutečnily po jeho projevu, upozorňuje GPPI. První se měl uskutečnit už v prosinci 2012, v městě Homs na západě Sýrie.

USA za porušení rudé linie považovaly útok sarinem v srpnu roku 2013 v oblasti Ghúta na východním předměstí Damašku. Asadův režim stejně jako jeho spojenci Rusko a Írán z něj obviňovali syrské povstalce, USA však byly přesvědčeny, že je za tím Damašek a byly připraveny k úderu. Nakonec se od něj upustily na základě diplomatické intervence Ruska, které se s USA dohodlo na zničení chemických zbraní. Sýrie přistoupila k Úmluvě o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní (CWC).

Obvinění, že režim stále používá chemické útoky, se objevovalo konstantně. Nástupce Obamy, současný americký prezident Donald Trump mu vyčítal, že se zachoval vůči Asadovi choval příliš měkce. Údajný chemický útok ve městě Dúmá považoval za jasné překročení rudé linie a rozhodl se uskutečnit letecké údery jako varování a trest.

Syrské chemické útoky

Podle GPPI 89% incidentů zahrnovalo režimem utvářenou chlorovou munici, která měla obvykle podobu modifikovaných bomb ve formě barelu. Takové bomby je velmi těžké zaměřit, pokud jsou však shozeni z vrtulníků či letadel, dokáží napadat značné škody, protože vypuštěný chlór se v plicích mění na kyselinu chlorovodíkovou.

GPPI tvrdí, že režim používal chlor v takové míře proto, že je mnohem méně smrtelnější než jiné chemické látky jako např. sarin a tedy jeho výskyt přitáhne jen malou či zcela minimální mediální pozornost. Samotný sarin byl použit v 7% útoků, 4% chemických útoků bylo jinými chemikáliemi.

Režim má na svědomí podle GPPI 98% všech chemických útoků. Mnohé z nich byli uskutečni elitními „Tygřími silami“ (Tiger Forces). Zbylé dvě procenta chemických útoků uskutečnil Islámský stát.

Chemické útoky byly uskutečněny režimem v takové šíři, protože neměl dostatek lidí a jiných vojenských zdrojů, aby odrazil rebely. GPPI však upozorňuje, že tyto útoky mířily v mnohem větší míře na civilní obyvatelstvo. V průměru Asadovy helikoptéry útočily na populační centra, která se nacházela za dvěma či třemi obydlími za přední linií. Tato místa neměla prakticky žádnou vojenskou hodnotu.

Cynická, úspěšná strategie

Režim ale útoky na obyvatelstvo prostřednictvím chemických útoků docílil toho, že se buď uprchlo či se vzdalo režimu, v každém případě přestalo podporovat opozici. Velitelé rebelů v rozhovorech s výzkumníci GPPI přiznali, že právě jejich neschopnost ochránit civilní obyvatelstvo jim zlomilo vaz. Syrští uprchlíci, kteří byli z poškozených oblastí, byli mnohonásobně více ochotni (71%) dosáhnout kompromisu s režimem než ti z nezasažených oblastí (35%).

Režimu se povedlo vzbudit dojem, že za cílené poškozování civilního obyvatelstva nemůže on, ale rebelové. Velký podíl na tom měl kontrast mezi násilnostmi provázanými oblasti, kde působili rebelové, s poměrně mírumilovnými a stabilními oblastmi pod vládou režimu.

Výzkum mezi syrskými uprchlíky v Turecku odhalil, že ti, co ztratili své domovy následkem barelové bomby výrazně méně podporovaly opoziční síly, zároveň však velmi tvrdě odsoudili i režim. Z hlediska režimu však byl úkol splněn – opozice ztratila zastánce mezi Syřany. GPPI varuje, že jiné režimy se mohou syrskou destruktivní, ale účinnou strategií inspirovat.

Související

Izraelská armáda

Izrael zaútočil na pozice syrské armády

Izraelské útoky se v pátek zaměřily na pozice syrské armády na jihu země, uvedl šéf Syrského pozorovatelského centra pro lidská práva (SOHR) se sídlem v Británii Rámí Abdal Rahmán.
Bombardér B-1B Lancer

USA letecky zaútočily v Sýrii a Iráku

V pátek večer Spojené státy zahájily letecké útoky v Iráku a Sýrii. Cílem těchto úderů jsou íránské revoluční gardy a milice podporované Teheránem. Tyto akce jsou odpovědí na nedělní útok na americkou vojenskou základnu v Jordánsku, který si vyžádal lidské životy.

Více souvisejících

Sýrie Chemické zbraně Syrská krize Bašár Asad

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Izraelská armáda

Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil "mírné rozšíření" operací armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Zároveň nařídil svým vyjednavačům pokračovat ve snahách o uzavření dohody o výměně rukojmí s militantním hnutím Hamás. S odvoláním na server Axios o tom v pátek informovala agentura Reuters.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

MS v hokeji

Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity

Dvěma odpoledními zápasy vypuklo v pátek v pořadí již 87. mistrovství světa v ledním hokeji, které se letos koná v Praze a Ostravě. Prvními mužstvy, která se střetla v rámci pražské skupiny A, byla mužstva Švýcarska a Norska. V tomto duelu nakonec k žádnému překvapení nedošlo, přestože po první třetině byl stav nerozhodný 1:1. Druhá třetina ale byla v režii favoritů ze Švýcarska, když v ní díky brankám Löffela, Sentelera a Scherweye šli postupně do vedení 4:1. Niederreiter pak přidal poslední pátou švýcarskou branku, Norové už jen korigovali na konečných 5:2. To v Ostravě se hrál do konce druhé třetiny vyrovnaný duel, když se Slovákům v zápase s Němci podařilo dorovnat z 0:2 na 2:2. Závěrečná třetina ale ukázala, že stříbrní medailisté z posledního šampionátu byli více produktivní a nakonec to i přes snahu Slováků dotáhli k výhře 4:6. 

před 9 hodinami

před 15 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové

Z ČR může být dnes večer možné pozorovat polární záři, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek na sociální síti X. Podmínky budou dobré, v noci má být totiž jasno.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy