Arménie a Ázerbájdžán se již vzájemně obvinily z "hrubého porušování" nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od dnešního rána. Tento humanitární klid zbraní v Karabachu domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu.
Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP obvinilo arménské síly z ostřelování města Terter, ležícího severovýchodně od Karabachu, a okolních vsí. Ministerstvo obrany neuznávané karabašské republiky, ovládané arménskými separatisty, to popřelo a naopak si stěžovalo, že nepřátelské dělostřelectvo střílelo na arménské pozice na různých úsecích fronty. Také Ázerbájdžán popřel, že by porušoval příměří.
Obě znepřátelené strany se tento měsíc za ruského zprostředkování dohodly na dvou předchozích příměřích, ale ani ta nedodržovaly.
"Arménská strana klid zbraní přísně dodržuje," napsal arménský premiér Nikol Pašinjan na facebooku podle agentury TASS.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v projevu k národu podle agentury Reuters prohlásil, že Baku chce konflikt o Náhorní Karabach vyřešit politickými i vojenskými prostředky. Ukončení konfliktu znovu podmiňoval odchodem arménských sil z Karabachu.
Arménský předseda vlády později v živém vysílání na facebooku uvedl, že nevěří, že Ázerbájdžán stojí o mírové řešení konfliktu. "Arméni jsou připraveni na vzájemné ústupky, i ty bolestivé, ale nejsou připraveni na kapitulaci Karabachu," pronesl Nikol Pašinjan podle agentury Reuters.
Světové agentury rovněž informovaly o dalším jednání s cílem ukončit současné boje, tentokrát se ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu ve čtvrtek zúčastní v Ženevě jednání Minské skupiny, která se podílela i na nedělních vyjednáváních. Minská skupina vznikla v roce 1992 v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s cílem zprostředkovat mírové řešení konfliktu, předsedají Rusko, Francie a USA.
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem již desítky let.
Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.
Současný střet se rozhořel 27. září a je nejvážnější za více než 25 let. Úřady neuznávané karabašské republiky hlásí 974 zabitých vojáků a 41 civilistů. Ázerbájdžán své vojenské ztráty neuvádí, úřady ale tvrdí, že při ostřelování přišlo o život 65 civilistů a tři stovky jich utrpěly zranění. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina si boje vyžádaly již skoro 5000 mrtvých.
Kancelář ombudsmana neuznávané karabašské republiky Artaka Beglarjana dnes uvedla, že kvůli bojům opustilo své domovy už 90.000 lidí, tedy 60 procent obyvatel enklávy, píše Reuters.
Světové mocnosti chtějí zabránit tomu, aby boje v Náhorním Karabachu nezpůsobily širší konflikt se zapojením Turecka a Ruska; Ankara jednoznačně podporuje Baku, zatímco Jerevan se dovolává spojenectví s Moskvou, která má v zemi vojenskou základnu. Obavy panují také o bezpečnost ropovodů a plynovodů, které přepravují ázerbájdžánský plyn a ropu přes jižní Kavkaz na světové trhy.
Související
Putin vyslyšel Pašinjana. Stahuje ruská vojska z částí Arménie
Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje
arménie , ázerbájdžán , Náhorní Karabach , válka
Aktuálně se děje
včera
Princezna Kate čeká na ortel lékařů. Palác se vyjádřil k jejímu aktuálnímu stavu
včera
Policie chce obžalovat 14 převaděčů. Přes hranice dostali dva tisíce migrantů
včera
RECENZE: Svatá s démonickou Bohdalovou se pod podnětnou premisou hroutí a učí nás překrucovat
včera
Tragédie při letu Singapore Airlines. Boeing se dostal do turbulencí
včera
Fiala si volal s Netanjahuem. Premiéři mluvili i o návrhu prokurátora ICC
včera
MS v ledním hokeji: Česko - Kanada 3:4. Velký návrat, pak prohra v prodloužení
včera
V Rusku začaly manévry s nestrategickými jadernými zbraněmi
včera
Fico byl na kontrole. Atentát se řešil ve slovenském parlamentu
včera
Rusové zřejmě způsobili nedávný velký požár ve Varšavě, naznačil Tusk
Aktualizováno včera
Manželka syrského prezidenta Asma Asadová trpí rakovinou
včera
Nepřijatelné a absurdní. Itálie se vyjádřila k zatykači na Netanjahua
včera
WHO: Boje v Charkovské oblasti vysídlily přes 14 tisíc lidí
včera
Kreml nečeká průlom od účasti Číny na konferenci o Ukrajině
včera
Finsku dochází s ruskými migranty trpělivost. Žádá EU, aby zasáhla
včera
Supercela v Litomyšli. Bouře způsobila problémy, meteorologové před ní varovali
včera
Extrémní počasí tvrdě zasáhlo Indii. Teploty stoupají ke 47 stupňům, školy zahájily prázdniny předčasně
včera
Ostudný pokus zasahovat do ofenzivy. Izrael se bouří proti plánu ICC na vydání zatykače
včera
Syn svrženého íránského panovníka označil Raísího za masového vraha. Kritizuje světové kondolence
včera
Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta
včera
Úterní počasí: Silné bouřky udeří už odpoledne. Hrozí i rozvodnění menších toků
V části Česka hrozí v úterý odpoledne a večer a v noci na středu silné bouřky, příslušnou výstrahu vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napršet v nich může i kolem 50 milimetrů, zesílí také vítr.
Zdroj: Jan Hrabě