Nejméně 64 lidí zemřelo při pondělním požáru v nemocnici v jihoirácké Násiríji, kde se léčí pacienti s covidem-19. Novou bilanci neštěstí dnes oznámila s odvoláním na irácká média agentura Reuters. Poslední bilance hovořila o asi čtyřech desítkách obětí. Irácká agentura INA dnes oznámila, že zraněných je nejméně 67.
Podle dvou iráckých představitelů citovaných agenturou AP se zranilo asi 100 lidí. Úřady nejprve označily za příčinu zkrat elektrického vedení, ale bez dalších detailů.
Podle AP oheň pohltil nově vystavené oddělení nemocnice, které mělo kapacitu 70 lůžek. Uvnitř bylo v době požáru přes 60 pacientů.
Agentura Reuters informovala, že oheň vznikl po výbuchu kyslíkové nádrže. Požár se podařilo dostat pod kontrolu, ale ještě dnes ráno se pátralo po tělech mrtvých. Jsou mezi nimi i nejméně dva zdravotníci.
Premiér Mustafá Kázimí svolal hned po neštěstí mimořádné jednání vlády a nařídil zatknout ředitele zdravotnických úřadů provincie Zikár a také ředitele násiríjské nemocnice. S policií se před ní střetli rozezlení příbuzní mrtvých a zapálili dvě policejní auta.
Podobné neštěstí zasáhlo Irák i letos v dubnu, kdy plameny zachvátily nemocnici pro pacienty s covidem-19 v Bagdádu. Incident si vyžádal přes osm desítek mrtvých a stovky zraněných, o funkci kvůli němu přišel tehdejší ministr zdravotnictví Hasan Tamímí i ředitel nemocnice či bagdádský guvernér. Oheň tehdy zřejmě vypukl kvůli špatnému uskladnění lahví s kyslíkem, z nichž jedna explodovala.
Irák se nyní potýká s novou vlnou šíření koronaviru, denně v zemi přibývá až 9000 nových případů. Od začátku epidemie se v devětatřicetimilionové zemi koronavirem nakazilo přes 1,4 milionu lidí a zemřelo více než 17.500 lidí.
Související
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
před 1 hodinou
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
před 2 hodinami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 3 hodinami
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 3 hodinami
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 4 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 4 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 5 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 6 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 7 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 7 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 8 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 14 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Zdroj: Matěj Bílý