Rusko posílilo bez jediného výstřelu. Expert rozebral Putinovy kroky v Sýrii

NÁZOR – Po téměř šestihodinovém jednání v Soči ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdoğan dosáhli dohody o osudu severovýchodní Sýrie. V komentáři pro server Moscow Times situaci rozebral Alexej Chlebnikov, blízkovýchodní analytik z Ruské rady pro mezinárodní otázky.

Dohoda přišla krátce po americko-turecké úmluvě o příměří uzavřené 17. října, která má být mezikrokem na cestě k nastolení nového statutu quo v regionu, upozorňuje odborník. Soudí, že nová rusko-turecká dohoda představuje dobrý základ pro definitivní urovnání konfliktu na severovýchodě Sýrie.

„To neznamená, že na cestě vpřed nebudou překážky, ale tato dohoda vytváří realistickou cestu,“ píše Chlebnikov. Vysvětluje, že plán předpokládá stažení všech bojovníků a zbraní kurdských Lidových obranných jednotek (YPG) do hloubi 32 kilometrů od turecké hranice, a to do 150 hodin, na což bude dohlížet ruská vojenská policie a syrská vládní pohraniční stráž.

Následně budou v oblastech do 10 kilometrů od syrsko-turecké hranice hlídkovat společné rusko-turecké jednotky, uvádí analytik. Připomíná, že po svém jednání s Erdoğanem zatelefonoval Putin syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, aby mu oznámil uzavření dohody a její detaily, přičemž Asad údajně vyjádřil plnou spokojenost a ujistil, že je okamžitě připraven podílet se na realizaci úmluvy.

Výhodné pro všechny

Putin a Erdoğan uzavřeli dohodu, která bere v potaz zájmy obou zemí, tvrdí Chlebnikov. Soudí, že oba získali to, co od schůzky očekávali.

Turecko má nyní garance Moskvy a Damašku, že kurdské jednotky ustoupí od jeho hranic, upozorňuje expert. Poukazuje též na turecké právo monitorovat – spolu s ruskou vojenskou policií - desetikilometrový perimetr na syrské straně své jižní hranice, čímž Ankara získala bezpečnostní zónu, o kterou Erdoğan roky usiloval.

Rusku se zase podařilo zajistit přítomnost svých vojáků na severovýchodě Sýrie, čímž se obnovuje kontrola syrského režimu nad velkou částí země, konstatuje analytik. Dodává, že dohoda také znamená faktické uznání Asadova režimu tureckým prezidentem.

„Moskvě se také podařilo omezit chuť Ankary na syrské území na 10 kilometrů hluboké a 150 kilometrů široké pásmo, což výrazně vyřešilo ruské obavy o syrskou územní integritu,“ podotýká odborník.

Nová realita na bojišti

Dohoda Putina s Erdoğanem vytváří novou situaci na bojišti, kde se Rusko prakticky stává garantem bezpečnosti pro Turky i Kurdy, domnívá se Chlebnikov. Soudí, že Moskva posílila svou roli v severovýchodní Sýrii bez jediného výstřelu a nyní má dobrou příležitost pomoci obnovit v blízké budoucnosti jednání mezi Ankarou a Damaškem, bez něhož je definitivní uspořádání severovýchodní Sýrie nemožné.

Dočasné zmrazení situace v severovýchodní Sýrii skrze vytvoření turecké bezpečnostní zóny a společné rusko-turecké hlídky může poskytnout Kremlu nové možnosti, míní analytik. Naznačuje, že nastolení bezpečnostní zóny může Rusko vyměnit s Tureckem za řešení situace v syrské provincii Idlib.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

 „Dá se očekávat, že Kreml brzy požádá Ankaru o kompletní odchod ze severovýchodní Sýrie,“ píše expert. Konstatuje, že po kurdském stažení a odzbrojení nebude potřeba, aby v zemi zůstávali turečtí vojáci a Moskva na to bude nepochybně upozorňovat s cílem obnovit syrskou územní celistvost.

Přetrvávající výzvy

Ačkoliv Moskva z uvedené rusko-turecké dohody profituje, vyplývají z ní také povinnosti, závazky a rizika, varuje analytik. Zdůrazňuje, že americké jednotky se ze Sýrie nestáhly kompletně a prezident USA Donald Trump se rozhodl ponechat zhruba 200 vojáků k ochraně Kurdy ovládaných ropných polí před Islámským státem, Ruskem, syrským režimem a Íránem.

Tito vojáci mohou hrát důležitou roli při bránění Moskvě a Damašku v celkovém ovládnutí severovýchodní Sýrie a zisku přístupu k ropným a plynovým nalezištím, upozorňuje Chlebnikov. Dodává, že nikdo si nemůže být jistý tím, zda se Trump náhle nerozhodne vyslat vojáky do Sýrie znovu.

Navíc, Damašek a Kurdové se stále musí dohodnout na konečném politickém urovnání, což nebude lehké a zůstane na Rusku, aby obě strany přimělo k uzavření dohody, myslí si odborník. Doplňuje, že Rusko bude muset také podnítit jednání mezi Anakrou a Damaškem a tento úkol bude extrémně obtížný.

„Ačkoliv Turecko chápe, že syrskou krizi je třeba urovnat, stále není nadšené z vyhlídky na jednání s Asadem,“ konstatuje expert. Očekává tedy, že teprve v následujících týdnech a měsících se ukáže, zda byla rusko-turecká dohoda úspěšná a zda Rusko využilo svou výhodu k vyřešení zbylých problémů.

Související

Izraelská armáda

Izrael zaútočil na pozice syrské armády

Izraelské útoky se v pátek zaměřily na pozice syrské armády na jihu země, uvedl šéf Syrského pozorovatelského centra pro lidská práva (SOHR) se sídlem v Británii Rámí Abdal Rahmán.
Bombardér B-1B Lancer

USA letecky zaútočily v Sýrii a Iráku

V pátek večer Spojené státy zahájily letecké útoky v Iráku a Sýrii. Cílem těchto úderů jsou íránské revoluční gardy a milice podporované Teheránem. Tyto akce jsou odpovědí na nedělní útok na americkou vojenskou základnu v Jordánsku, který si vyžádal lidské životy.

Více souvisejících

Sýrie Rusko Turecko Kurdové Ruské angažmá v Sýrii

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 50 minutami

před 59 minutami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Ebráhím Raísí

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

včera

Natálie Grossová ve filmu Společně sami.

RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin

Stává se už jen velmi málo, aby se do českých kin dostal film, jehož kvality jsou k samotnému promítání zkrátka nedostačující. Řemeslnou neschopností počínaje, zcela otupujícím dějem a neexistující pointou konče. Většina těchto projektů je navázaná na jména Evy Toulové a Tomáše Magnuska. Novinka Společně sami do této kategorie bohužel spadá.

včera

Zbyněk Stanjura

Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS

Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura by uvítal, kdyby se Pavel Novotný rozhodl sám ze strany odejít. Stanjura to řekl v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce.

včera

včera

Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS

Největší česká hokejová hvězda David Pastrňák je blízko tomu, aby mohla být v pondělí přivítána v Praze, kde by se připojila k národnímu týmu na mistrovství světa. Poté, co útočník se svým Bostonem vypadl z play-off kanadsko-americké NHL, měl nyní projít bez problémů nezbytnou zdravotní prohlídkou a na základě toho ho tak jeho zaměstnavatel může uvolnit. Zdravotní prohlídkou pak prošel i další bostonský medvěd Pavel Zacha.

Zdroj: David Holub

Další zprávy