NÁZOR – Myšlenka, že Spojené státy již nemusejí věnovat výraznější energii Blízkému východu je nebezpečný klam, varuje Alexa Santryová v komentáři pro server National Interest. Mezinárodněpolitická analytička z think tanku Amercian Enterprise Institute tak reaguje na názor bývalého amerického diplomata Martina Indyka, že Blízký východ „již nestojí za to“.
Obamova zkušenost
Indyk, který působil v administrativě předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy, uvedenou myšlenku prezentoval v sobotním vydání listu Wall Street Journal, připomíná analytička. Dodává, že rozhodně není jediným, kdo toto tvrdí.
Podobná stanoviska jsme mohli slyšet od samotného Obamy či aktuálních kandidátů o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu v jejich debatě z minulého týdne, poukazuje Santryová. Dodává, že i současný americký prezident Donald Trump slibuje ukončit „nekonečné války“ Spojených států.
„Indyk píše, že americké angažmá na Blízkém východě ‚nestojí za to‘, protože - zaprvé -revoluce ve frakování znamená, že USA již nejsou závislé na regionu kvůli ropě, a - zadruhé - přežití Izraele ‚již není v sázce‘,“ pokračuje analytička. I za situace, že odhlédneme od ekonomického významu světového ropného trhu, klíčové role Blízkého východu v této oblasti či skutečnosti, že existence židovského státu je nadále zpochybňována například Íránem, Indyk podle názoru Santryové opomíjí několik zásadních skutečností, které činí americké angažmá důležitým.
Jako první z nich analytička uvádí Islámský stát a další nestátní teroristické skupiny. Připomíná, že v roce 2011 Obama podlehl mýtu, že Blízký východ již „nestojí za to“, a pod dojmem, že teroristická síť al-Káida se nachází v troskách, stáhl americké vojáky z Iráku. Ignoroval přitom křehkost míru a nejasné bojové kapacity iráckých ozbrojených složek, a tak zhruba o tři roky později Islámský stát vládl téměř 12 milionům lidí, kontroloval území o rozloze Velké Británie a dokázal útočit na Američany a americké spojence, shrnuje Santryová.
To vše je podle Santryové důsledkem tvrzení, že Blízký východ „nestojí za to“. Dnešní situace se přitom blíží momentu Obamova zásadního rozhodnutí, varuje analytička. Připomíná, že chalífát Islámského státu fyzicky zmizel a al-Káida je potichu, a tak se objevuje stejný argument.
Oprávněné otázky
Odchod z regionu by však byl katastrofou pro spojence, důvěryhodnost a sílu Spojených států, domnívá se Santryová. Poukazuje, že na Trumpa se snesla šokující kritika napříč politickým spektrem poté, co stáhl americké vojáky ze severovýchodní Sýrie, čímž dal fakticky zelenou turecké invazi, jejímž cílem se stali američtí spojenci, Kurdové, přičemž tato zrada rozhodně není hodna opakování.
„Je zde další otázka, kterou musíme položit před zopakováním Obamy: Co zabrání americkým protivníkům, aby zaplnili vakuum vytvořené americkým odchodem?“ pokračuje analytička. Konstatuje, že ti, kdo soudí, že Blízký východ poškozuje přítomnost USA – morální země se systémem brzd a protivah a demokraticky zvoleným prezidentem zodpovědným lidu –, si musí uvědomit, o kolik horší by byla podobná přítomnost Ruska nebo Číny.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Aktuální americká konfrontace s Íránem je dalším důkazem, že ústup Spojených států by byl katastrofou, míní Santryová. Tvrdí, že Trumpova administrativa uvalila na Teherán zničující sankce ve snaze hledat nové cesty jak čelit rostoucí íránské agresi, ale výsledkem je eskalace napětí ze strany Íránu až do bodu, kdy íránští představitelé věří, že mohou zabíjet americké občany.
„Teprve když USA přestaly ignorovat Teherán a vrátily úder zabitím generálmajora Kásima Sulejmáního, jsme viděli íránskou deeskalaci,“ píše analytička. Deklaruje, že následné skandování hesla „Smrt Americe“ na Sulejmáního pohřbu a oznámení, že íránský režim se necítí vázán restrikcemi na obohacování uranu dle smlouvy z roku 2015, ukazují, že není vhodná doba razit názor, že prosazování amerických zájmů na Blízkém východě již nestojí za to.
Při ohlédnutí za americkým angažmá na Blízkém východě v uplynulých dekádách je dle Santryové oprávněné položit otázky, zda byla politika Spojených států chybná a zda američtí prezidenti neselhali při nastolování potřebného konsensu a prosazování konsistentní politiky. Odpověď na obě zní ano, přiznává analytička, ale varuje před přijetím představy, že nyní je v regionu ve hře méně zásadní amerických zájmů než v minulosti.
Související
Biden a Trump se utkají ve dvou prezidentských debatách
Tragická nehoda autobusu. Farmáři jeli sbírat melouny, osm lidí zemřelo
USA (Spojené státy americké) , Islámský stát (IS) , Al-Káida , Barack Obama , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
před 15 minutami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 1 hodinou
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 1 hodinou
Na Slovensku se začíná rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 1 hodinou
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 2 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 3 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 3 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 4 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 4 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 6 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
Slovenská policie po středečním atentátu na premiéra Roberta Fica (Smer-SD) eviduje a vyšetřuje asi 40 případů šíření nenávisti na sociálních sítích. V pěti případech již zasahovala. Ve vysílání televize TA3 to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD).
Zdroj: Jan Hrabě