Tálibán slaví rok od návratu k moci v Afghánistánu

Skupiny bojovníků Tálibánu dnes v ulicích afghánské metropole Kábulu oslavovaly první výročí návratu islamistického hnutí k moci. Členové Tálibánu mávali svými bílo-černými vlajkami, provolávali Alláhu akbar (Bůh je veliký) a stříleli do vzduchu. Podle agentury Reuters jsou ale oslavy tlumené. Afghánistán se potýká s rostoucí chudobou a podvýživou, způsobenými kromě jiného omezením zahraniční pomoci a suchem.

Tálibán vyhlásil 15. srpen státním svátkem a televize uvedla, že bude dnes vysílat speciální pořady. Žádné oficiální ceremoniály ale nebyly oznámeny. "Dnešek je dnem vítězství pravdy, dnem spásy a svobody afghánského lidu," napsal v prohlášení mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid.

Hnutí Tálibán se po bleskové ofenzivě 15. srpna 2021 zmocnilo bez boje Kábulu a prakticky celého Afghánistánu. Stalo se tak v době, kdy ze země po 20 letech odcházeli poslední vojáci USA a spojeneckých zemí.

Afghánistán je nyní bezpečnější než v předchozích letech, kdy islamisté bojovali proti Západem podporované vládě a zahraničním silám, trpí ale těžkou ekonomickou krizí. Západní země stanovily jako podmínku pro obnovu pomoci respektování lidských práv Afghánců, především pak práv žen. Tálibán slíbil, že bude ctít práva všech občanů v souladu s islámskými hodnotami, slib ale nesplnil a čím dál víc omezuje přístup žen k práci a ke vzdělání.

V chudobě nyní žije zhruba 25 milionů Afghánců, tedy přes polovinu obyvatel země. "Lidé, kteří chodí do obchodů, si tak stěžují na vysoké ceny, že my obchodníci začínáme nenávidět svou práci," postěžoval si agentuře AFP prodavač Núr Muhammad z jihoafghánského Kandaháru, který je tradiční baštou Tálibánu.

Rok vlády Tálibánu v Afghánistánu v Kábulu a dalších regionech

Letiště, které bylo před rokem dějištěm náporu zoufalých lidí, snažících se uniknout ze země, je nyní mnohem klidnější. Řady bílých tálibánských vlajek se třepotají v letním vánku - billboardy se starými známými tvářemi byly přemalovány, uvádí BBC.

Svědectví ze země, kterou rychlé převzetí moci Tálibánem loni zaskočilo, jsou přinejmenším zarážející.

"Chtějí, abych dala svou práci bratrovi," píše jedna afghánská žena. "Své pozice jsme si vydobyly díky svým zkušenostem a vzdělání, pokud to přijmeme, znamená to, že jsme zradily samy sebe," prohlašuje další.

Skupina více než 60 žen, z nichž mnohé pracovaly na afghánském Generálním finančním ředitelství, se dala dohromady poté, co jim vedení loni v srpnu nařídilo se natrvalo vrátit domů. Představitelé Tálibánu jim poté nařídili poslat životopisy svých mužských příbuzných, aby je v práci mohli nahradit.

"Tohle je ale má práce," trvá na svém jedna z žen, která stejně jako všechny ostatní v této skupině žádá, aby její totožnost zůstala utajena. "Pracovala jsem s velkým nasazením více než 17 let, abych tuto práci získala a dokončila magisterské studium. Teď jsem zase na nule," dodala.

Bývalé šéfce generálního ředitelství, Amině Ahmadyové, se podařilo ze země utéct, ale ani to není řešením. "Ztrácíme svou identitu, jediné místo, kde si ji můžeme udržet, je naše vlastní země," povzdechla si Ahmadyová.

Skupina, která se pojmenovala "Women Leaders of Afghanistan", tedy "lídryně Afghánistánu", chce jen zajistit, aby ženy, které se během posledního desetiletí chopily studijních i pracovních příležitostí, dostaly zpět své zasloužené pracovní pozice.

Představitelé Tálibánu však tvrdí, že afghánské ženy mohou nadále pracovat. Nicméně ty, které o své zaměstnání ještě nepřišly, pracují především jako zdravotnický personál, pedagožky nebo bezpečnostní pracovnice, například na letišti. Tálibán navíc zdůrazňuje, že ženy, které kdysi zastávaly asi čtvrtinu pracovních míst ve státní správě, jsou stále placeny, i když jen zlomkem částky svého předchozího platu.

Situace v Afghánistánu však dopadá na všechny, i na muže. Osmnáctiletý Núr Muhammad a pětadvacetiletý Ahmad se celý den ohánějí srpy, aby odklidili zbývající kousek obilí. "Letos je kvůli suchu mnohem méně pšenice," poznamenal Núr a dodal, že práce na poli je jediné uplatnění, které našel. Oba mladíci za sebou mají deset dní úmorné práce, za kterou dostanou jen něco okolo dvou dolarů (48 korun) na den.

"Studoval jsem elektrotechniku, ale musel jsem toho nechat, abych uživil rodinu," vysvětluje Núr s lítostí. Ahmad musel prodal svou motorku, aby mohl odjet do Íránu, avšak ani tam nemohl najít práci. Sezónní práce v sousedním Íránu bývala pro obyvatele nejchudších částí Afghánistánu řešením, ale i tam už pracovní příležitosti došly.

"Vítáme naše tálibánské bratry, ale potřebujeme vládu, která nám zajistí příležitosti. Chudoba a hladomor je také boj a je rozsáhlejší než kdejaké přestřelky," uzavřel Núr.

Související

Povodně

Afghánistán zasáhly masivní povodně. Mrtvých jsou stovky

Už více než 300 obětí na životech si vyžádaly záplavy v afghánských provinciích. Oznámil to v sobotu Světový potravinový program (WFP) spádující pod OSN. Úřady v zemi vyhlásily nouzový stav a do oblastí vyslaly týmy záchranářů, informuje AFP.

Více souvisejících

Afghanistán

Aktuálně se děje

včera

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

včera

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

včera

včera

včera

včera

včera

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy