Palestinské militantní hnutí Hamás se blíží dohodě o příměří s Izraelem, uvedl v úterý na sociální síti Telegram politický vůdce hnutí Ismáíl Haníja. "Jsme blízko dosažení dohody o příměří," napsal.
V současnosti probíhají jednání o propuštění rukojmí, které militanti z Hamásu zajali při útoku na Izrael začátkem října. Tato jednání zprostředkovává Katar, ve kterém má Hamás své politické centrum a kde sídlí i Haníja.
Katarský premiér Muhammad bin Abdarrahmán Ál Sání přitom v neděli prohlásil, že dosažení dohody o osvobození rukojmí v současnosti závisí už jen na "méně důležitých" praktických otázek. Víru v brzké dosažení této dohody vyjádřil v pondělí i americký prezident Joe Biden.
Dva neměnové zdroje obeznámené s jednáními pro AFP uvedly, že předběžná dohoda sestává z pětidenního příměří v rámci pozemní operace Izraele az omezení izraelských vzdušných útoků na jihu pásma Gazy.
Vysoce postavení představitelé Izraele a palestinského militantního hnutí Hamás přitom ještě v pondělí popřeli tvrzení, že by dosáhli dohody o příměří a výměně rukojmí.
List Jerusalem Post (JP) v neděli upozornil na informaci zveřejněnou v jordánském deníku al-Ghad, že podle nejmenovaného zdroje z Hamásu v pondělí v 11:00 místního času začne pětidenní příměří v Pásmu Gazy. Hamás měl zároveň propustit 50 rukojmí výměnou za 50 Palestinců vězněných v Izraeli.
Vysoce postavený představitel Hamásu Izzát ar-Rišk však v pondělí podle JP popřel pravdivost těchto informací. "Na informacích médií, které se připisují zdroji z Hamásu, není nic pravdivého, pokud mluvíme o výměně, která má začít dnes," uvedl.
Podobně reagoval i nejmenovaný vysokopostavený zdroj z Izraele, který řekl, že "zatím nic takového neexistuje".
I podle informací serveru Washington Post došlo k dočasné dohodě mezi Izraelem a Hamásem o zastavení bojů a propuštění desítek rukojmích. Boje mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím by měly být přerušeny minimálně na pět dní, a postupně by mělo být propuštěno 50 nebo více rukojmích. Bílý dům ale informace o dohodě popírá.
Předběžná dohoda, kterou dojednaly Spojené státy a Katar jako prostředníci, zahrnuje také zvýšení humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy, píše server. Nicméně Bílý dům upozornil, že oficiální dohoda mezi Izraelem a Hamásem zatím neexistuje.
Podle podrobné šestistránkové dohody, jak ji popsal server, by propouštění rukojmích, včetně žen a dětí, mělo začít v příštích několika dnech, pokud nedojde k žádným komplikacím.
Každých 24 hodin by měla být ze zhruba 240 palestinských rukojmích postupně propuštěna skupinka. Konkrétní počet propuštěných zatím není jasný, a dohled nad procesem a dodržováním příměří by měly zajišťovat neblíže specifikované vzdušné prostředky.
"Zatím jsme se nedohodli, ale nadále se usilovně snažíme o dosažení dohody," uvedla mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost Adrienne Watsonová.
Základy dohody vznikly během několikatýdenních jednání v katarském Dauhá mezi Izraelem, USA a Hamásem, kde katarští zástupci zastupovali radikální hnutí. Do poslední chvíle však nebylo jasné, zda Izrael souhlasí s pozastavením své ofenzívy v Gaze, kterou inicioval krvavý útok ze 7. října ze strany Hamásu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu naznačil, že se vedou jednání o propuštění alespoň části rukojmích, ale zatím nechtěl sdělit podrobnosti. O osudu rukojmích panují obavy, což spolu s rostoucím počtem palestinských civilních obětí v Gaze zvyšuje tlak na izraelskou vládu. Více než 100 zemí, včetně Spojených států jako hlavního spojence Izraele, vyzvalo k okamžitému přerušení bojů.
Rozhodnutí o přijetí dohody je pro Izrael komplikované, přičemž premiér Netanjahu čelí tlaku jak k návratu rukojmích, tak k tomu, aby jejich propuštění nebylo považováno za směnný obchod.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Související
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Pásmo Gazy , Hamás
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 1 hodinou
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 2 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 4 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 6 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 7 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 8 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 9 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 10 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 11 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák