100 dní nové slovenské vlády: V koalici to už skřípe, čelila první vážné kauze

Pandemie nemoci covid-19 poznamenala na Slovensku dosavadní vládnutí nové čtyřčlenné koalice premiéra Igora Matoviče, která slíbila změnu stylu vládnutí i boj proti korupci. Zatímco pandemii po zdravotní stránce Slovensko podle odborníků i opozice zvládlo, v první větší kauze předáci koalice dosud postupovali podobně jako politici v předchozí vládě pod vedením sociálních demokratů (Směr-SD). Konzervativní část koalice po ústupu koronaviru zase přišla s návrhy na změny v pravidlech interrupcí.

Novou koalici s ústavní většinou ve sněmovně vytvořilo Matovičovo protikorupční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), které přesvědčivě vyhrálo únorové parlamentní volby. OLaNO složilo vládu s hnutím Jsme rodina, dále s liberální stranou Svoboda a solidarita (SaS) a novou stranou Za lidi exprezidenta Andreje Kisky. Po volební porážce skončila v opozici strana Směr-SD expremiéra Roberta Fica, která byla u moci s výjimkou necelých dvou let nepřetržitě od roku 2006.

Matovičův kabinet nastoupil do úřadu v březnu, zhruba dva týdny poté, co země zaznamenala první potvrzený případ nákazy novým typem koronaviru. "Nástup nové vlády byl netradiční, stejně jako období, které ji čekalo hned po uvedení do funkce, a to období poznamenané pandemií covidu-19. Vláda tak nefungovala za standardních okolností," řekla ČTK politoložka Aneta Világi. I sám Matovič už dříve řekl, že ve volbách získal podporu od lidí k boji s korupcí, ale dostal k tomu "koronu".

Slovensko se zařadilo v Evropě k zemím s nízkým počtem potvrzených případů covidu-19 i úmrtí pacientů s novým koronavirem. "Tuto situaci vláda zvládla dobře. Vděčí za to i tomu, že přístup občanů byl velmi zodpovědný. Lidé v zájmu minimalizace nákazy dodržovali omezení," uvedla Világi.

Už v době pandemie se podle Világi ukázalo, že existuje názorová rozdílnost mezi členy koalice, ve které mají převahu konzervativci před spíše liberálními politiky. "Projevilo se to hlavně tím, jak restriktivní by měla být koronavirová opatření ohledně ekonomiky," připomenula politoložka slovní přestřelky mezi Matovičem a šéfem SaS Richardem Sulíkem. Zatímco Matovič volil opatrnější přístup k uvolňování omezení, Sulík jako ministr hospodářství prosazoval rychlejší odbourávání karanténních opatření v zájmu snížení negativních dopadů koronaviru na ekonomiku.

Někteří podnikatelé, ale i opozice tvrdili, že finanční pomoc podnikatelům a obyvatelstvu od státu v době pandemie byla nedostatečná a zaostala za jinými státy.

Konzervativní křídlo koalice zase představilo návrhy týkající se potratů, které ale samotné umělé přerušení těhotenství nezakazují. Předloha počítá například s prodloužením lhůty na vykonání samotného zákroku od jeho požádání a také se změnami ve finanční a sociální oblasti v zájmu omezení počtu interrupcí, který v zemi dlouhodobě klesá.

Zatímco krize kolem koronaviru koalici podle politoložky spíše stmelovala, časem se patrně projeví rozdílné postoje. "Soudržnost koalice bude jistým způsobem na přetřesu dne. Máme signály, že minimálně premiér v rétorické rovině je ochoten udělat maximum a velmi zvažovat, jak vyvozovat důsledky, právě kvůli tomu, aby koalice zůstala pohromadě," řekla Világi.

Matovič v plagiátorské kauze nynějšího předsedy sněmovny a šéfa hnutí Jsme rodina Borise Kollára řekl, že nechce ohrozit koalici, byť jako opoziční politik za předchozí vlády požadoval rezignaci tehdejšího šéfa sněmovny Andreje Danka za to, že opisoval ve své rigorózní práci. Sám Kollár, který podle médií do své diplomové práce zkopíroval bez uvedení zdroje pasáže z jiných textů, rezignovat odmítl. Tvrdil, že magisterské studium absolvoval v souladu se zákonem.

Strany, jež vytvořily vládu, sice podle Világi slibovaly morální obrodu politiky, ale některé kroky tomu nenasvědčují. "Existují signály, které ́mohou vést ke zklamání voličů," uvedla politoložka například ke zmíněné kauze Kollára.

Vláda podle Világi může mít proti sobě opozici v podobě připravované nové strany expremiéra Petera Pellegriniho, který vystoupil ze Směru-SD a kterého podpořila část poslanců Ficovy strany "Pokud bude Pellegrini dělat šikovně opoziční politiku, tak jeho strana může tvořit alternativu. Může lákat i ty voliče, kteří požadovali očistu ve Směru-SD," řekla. Pellegrini patří k nejpopulárnějším politikům na Slovensku.

Související

Více souvisejících

Igor Matovič (OLaNO) vláda SR Slovensko Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) hnutí Jsme rodina Za lidi (Kiskova strana) Boris Kollár (Sme rodina)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy