Berlín - V Mnichově, bavorské metropoli, dnes začíná dvoudenní setkání členů Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). Landsmanšaft na něm bude rozhodovat o změně svých stanov, některé organizace ale proti předloženému návrhu protestují.
Vedení landsmanšaftu navrhlo, aby z ustanovení o účelu SL zmizely formulace žádající "obhajování práva na vrácení zkonfiskovaného majetku nebo na jeho rovnocennou náhradu či odškodnění" a "prosazování právního nároku na vlast, její znovuzískání a tím i realizaci práva na sebeurčení národní skupiny".
Tyto články by měla nahradit obecnější formulace, podle které účelem sdružení je "usilovat o spravedlivé národní a státní uspořádání, které celosvětově chrání lidská práva, právo na vlast a právo národů na sebeurčení a které odmítá vyhánění, genocidu, nezákonné vyvlastňování a diskriminaci".
Proti změně stanov protestují některé místní sudetoněmecké organizace, podle nichž vedení změnu dostatečně neprojednalo se členskou základnou. Část místních sdružení se navíc obává, že by změna stanov v konečném důsledku znamenala, že landsmanšaft přestane odmítat takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě byli po druhé světové válce sudetští Němci odsunuti z Československa.
Dekrety jsou předmětem polemik, protože v nich byla zakotvena konfiskace majetku "odsunutých" Němců a Maďarů a odnětí jejich československého občanství. Odpůrci dekretů poukazují na jejich jednoznačně protiústavní obsah, jejich zastánci se dovolávají buď teorie odplaty, nebo tvrdí, že tak staré bezpráví již není účelné napravovat. Faktem ale zůstává, že vyhlášení dekretů znamenalo zánik právního státu a velmi napomohlo nástupu komunistické totality.
"Byla to komunistická taktika. Spolu s levicí v sociální demokracii a s odbory komunisté naléhali na Beneše, aby podepsal znárodňovací normy ještě před svoláním parlamentu. (Beneš, což je zajímavé, západním diplomatům říkal, že to neudělá. Nakonec však ustoupil, anebo říkal oběma těm stranám něco jiného; to už je otázka, jak vidíme Beneše.)," řekl pro ČT Jan Kuklík z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Platnost Benešových dekretů potvrdil v r. 1995 Ústavní soud.
Související
Sudetští Němci letos na sjezdu ocení Libora Roučka a Christiana Schmidta
Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané, řekl Bělobrádek na sudetském srazu
sudetští němci , Německo , benešovy dekrety
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 1 hodinou
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 1 hodinou
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 3 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 5 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 5 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 6 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 6 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 7 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 7 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 8 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 8 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 9 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 10 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 10 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 11 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák