Berlín - Po druhé světové válce bylo ze střední a východní Evropy vysídleno na 15 milionů Němců. Jejich osud si dnes poprvé formou památného dne Německo připomíná. Podle Centra proti vyháněním tato připomínka pomůže vysídlencům i jejich potomkům vypořádat se s tím, co museli prožít.
Spolkový prezident Joachim Gauck dnešního dne využil k tomu, aby apeloval nejen na Němce, aby projevili pochopení pro osud současných uprchlíků. "Přál bych si, aby vzpomínka na někdejší uprchlíky a vysídlence prohloubila naše porozumění pro uprchlíky a vysídlence současné," prohlásil podle agentury DPA prezident při pietním ceremoniálu v Berlíně.
Uprchlická politika již není pouze vnitřní politikou, ale také politikou zahraniční, bezpečnostní a rozvojovou, prohlásil Gauck. Přitom označil za morální povinnost všech evropských zemí zachránit uprchlíky před smrtí na moři a poskytnout jim bezpečné útočiště.
V historické části svého vystoupení Gauck hovořil o utrpení milionů německých válečných uprchlíků, jejichž zármutek byl dlouho stranou pozornosti. Řekl, že jejich ztráta domova byla do značné míry chápána jako zdánlivě nevyhnutelný trest za německé zločiny. "Před 70 lety chudé a zničené Německo pomohlo milionům uprchlíků k integraci... Proč by ekonomicky úspěšné a politicky stabilní Německo nemohlo být schopné vnímat aktuální výzvy jako šanci pro budoucnost?" uvedl Gauck, jenž zároveň podle DPA poděkoval výslovně sousedním zemím za důvěru v Německo v desetiletích po válce.
"Dějiny útěku, vyhánění a deportací jsou součástí našich celoněmeckých dějin. Patří k historickému dědictví našeho národa," uvedla ředitelka Centra proti vyháněním Erika Steinbachová.
Podle ní pomůže památný den vysídlencům a jejich potomkům překonat trauma, které pro ně útěk z původní domoviny znamená. Sám o sobě však k úplnému zahojení ran nestačí. "Prožité zločiny vyhánění potřebují dlouhé zpracování, které potrvá několik generací. Základem pro toto zpracování je pravda," uvedla Steinbachová.
Psali jsme:Podle ní je třeba v Německu i v sousedních zemích otevřeně mluvit o tom, jak odsun německého obyvatelstva vypadal. V posledních letech je podle ní tato otevřenost stále častěji vidět.
Památný den zavedla loni vláda kancléřky Angely Merkelové. Její kabinet zvolil 20. červen, který už v roce 2000 označilo Valné shromáždění OSN za mezinárodní den uprchlíků. Památné dny připomínající německé vysídlence už dříve zavedly německé spolkové země Bavorsko, Hesensko a Sasko. V těchto zemích památný den připadá na druhou neděli v září. Poprvé se připomínal loni 14. září.
Podle nedávného průzkumu společnosti Post Bellum souhlasí s odsunem sudetských Němců 20 procent Čechů. Proti se vyjádřilo přes 30 procent respondentů. Patří mezi ně zejména lidé z mladších ročníků, kteří se narodili až po listopadové revoluci. Nejvíc lidí zůstalo nevyhraněných, pocházejí především z řad lidí narozených za normalizace.
"Naroste nová generace, která je nezatížena komunistickou ideologií, jež z tohoto tématu vytvořila nenávistné téma. Za pár let tady budou převažovat lidé, kteří budou téma vnímat spíš jako téma ke smíření s Němci," komentoval výsledky ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Proti vrácení majetků je ovšem 80 procent lidí. "Vidím takovou latentní hrozbu. Viděli jsme to třeba v prezidentské kampani, že téma je velmi jednoduše zneužitelné, že se z toho dá vyrobit kauza a nějakým způsobem udělat větší hrozba, než ve skutečnosti je," řekl sociolog a spoluautor výzkumu Ondřej Veis.
Související
Scholz odmítl myšlenku znovuzavedení branné povinnosti
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
Německo , sudetští němci , Joachim Gauck
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
před 39 minutami
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
před 1 hodinou
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
před 1 hodinou
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno před 1 hodinou
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 2 hodinami
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
před 3 hodinami
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
před 3 hodinami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 4 hodinami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 5 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 5 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 6 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 6 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 7 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 8 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 8 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 9 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
Slovenskem otřásl atentát na premiéra Roberta Fica. Střelcem, který po výjezdním jednání vlády pětkrát vystřelil na premiéra, byl Juraj Cintula. Internetem okamžitě začaly kolovat informace o "SBSkáři z Levic". Některé se však ukázaly jako nepravdivé.
Zdroj: Libor Novák