Zbaví se Německo Merkelové? Toto je reálný stav, píše renomovaný americký server

Berlín - Soukromá konzultační zpravodajská agentura Stratfor poukazuje na neshody a nedostatek komunikace mezi členy německé vlády. Síla vládní koalice není zdaleka tak velká, jako byla před několika měsíci. Stratfor se proto zamýšlí, jaká budoucnost čeká kancléřku Angelu Merkelovou.

Nedostatek koordinace mezi německými úřady podle agentury ničí pověst berlínské vlády jako dobře promazaného stroje. Nejnovější ukázkou těchto problémů je pak vyjádření ministra vnitra Thomase de Maiziera, který mluvil o změně předpisů týkajících se žadatelů o azyl. Posléze se ale ukázalo, že o svých plánech neinformoval ani kancléřku, ani uprchlického koordinátora.

Toto jednání, které může působit jako nedorozumění, ale podle Stratforu naznačuje hlubší problémy nebo dokonce souboj o moc mezi německými ministerstvy. Navíc by to mohlo vážně ohrozit kancléřku Merkelovou, což by mělo rozsáhlé dopady i na celou Evropu.

Merkelová už není neomylný vůdce

„Probíhající uprchlická krize Merkelovou přemohla. Německá kancléřka je známá pro svou schopnost vnímat, kterým směrem se vydá veřejné mínění, a odpovídajícím způsobem upravit svou politiku. Tentokrát si však mnozí myslí, že se přepočítala," píše agentura. Merkelová ještě na začátku léta slibovala uprchlíkům otevřenou náruč a otevřené hranice. Zpočátku ji Němci podporovali, protože to považovali za možnost, jak ukázat svou solidaritu s lidmi v nouzi.

„Jak ale příliv sílil, mnozí Němci se začali bát, že jejich vláda nedokázala správně posoudit skutečnou závažnost krize. Merkelová už najednou není neomylný vůdce, který nemohl nikdy udělat chybu, ale impulzivní hlava vlády, které svou zemi vystavila nebezpečí," analyzuje měnící se nálady v Německu agentura.

Dokončí kancléřka své funkční období?

Mezi lidmi tak kolují pochyby a vládní koalice dostátá trhliny. Středopravé strany prosazují tvrdší postoj k imigraci, zatímco středolevé se ocitly v pasti mezi ideologickými sympatiemi pro žadatele o azyl a potřebou reagovat na požadavky voličů. Konzervativci, kteří už dříve zuřili kvůli příliš měkkému postoji k Řecku, se opět vrátili k hlasité kritice Merkelové. Výsledkem je to, že německá vláda trvá na své pozici vůči migrantům, zatímco chaos ve vládě dosahuje nových výšin. „Objevují se otázky, zda bude Merkelová schopna dokončit její třetí volební období, které má skončit na konci roku 2017," varuje agentura.

V současné době ale kancléřka podle serveru v ohrožení není. „I kdyby se němečtí konzervativci rozhodli stáhnout svou podporu, proces výměny kancléře je velmi těžkopádný a vyžaduje, aby zákonodárci prokázali, že mohou jmenovat novou vládu, která by nahradila padlého předchůdce. Ale v případě, že se středopravé strany rozhodnou zastavit svou podporu Merkelové, středolevé strany budou zřejmě brzy následovat. V tom případě by bylo téměř nemožné zabránit předčasným volbám," píše Stratfor.

Na volby není nikdo připravený

„Nikdo v Německu však není na nové volby připravený, alespoň ne teď. Popularita konzervativní CDU Angely Merkelové od vypuknutí uprchlické krize klesá, což straně sebralo chuť vrhnout se do předčasných voleb. Německý levý střed se mezitím snaží vyřešit vlastní rozpory a nemá jasného kandidáta na kancléře. V zemi naopak podle průzkumů veřejného mínění výrazně posilují antiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která dosáhla rekordních 10 procent. A útoky na přistěhovalce jsou stále častější. Poměrně složitá situace současné německé politiky znamenají, že šance na nové volby, které by se konaly v roce 2016, jsou mizivé," domnívají se analytici Stratforu.

Přesto by se v dalších měsících mohlo stát mnoho dalších věcí, které by měly dlouhodobé důsledky pro Německo i kontinent. „I kdyby Merkelová dále dělala svou práci, vládnoucí koalice by mohla ztratit vliv, a rivalita v ní by mohla omezit její vedení. Regionální volby, které v některých částech Německa proběhnou v roce 2016, otestují popularitu stran koalice Merkelové, a jejich výsledek může mít vliv i na počty spojené s možností předčasných voleb. V případě, že CDU dopadne špatně, budou členové strany pravděpodobně plánovat budoucnost bez Merkelové," nastiňuje možný vývoj agentura.

Alternativou je Schäuble

Probléme však je, že CDU nemá mnoho přirozených vůdců, kteří by mohli Merkelovou nahradit. Jediná postava, která může být pro kancléřku rivalem, je ministr financí Wolfgang Schäuble, zkušený politik, který v závodě o čelní pozici prohrál právě s Merkelovou před více než 10 lety. V otázce řecké krize zašel Schäuble tak daleko, že naznačil, že by Atény mohly být z eurozóny vyloučeny, v případě uprchlické krize ale zůstal spíše klidný a vládu kritizoval jen sporadicky. „S jeho image ochránce fiskální stability a hospodářských zájmů Německa, se někteří domnívají, že by právě on mohl Merkelovou k souboji vyzvat," píše analytická agentura.

Bez ohledu na to, kdo stojí v čele vlády, je však podle serveru současná situace v německé politice důležitá hned z několika důvodů. „Za prvé, vláda je příliš zaměřená na řešení vnitřních sporů a přípravu na nové volby bude, a proto bude méně efektivní při vedení Evropské unie, která se zabývá řadou významných otázek včetně eskalace dění kolem Ruska a masivní migrace. Za druhé, politická krize spolu s existující migrační krizí by mohla vést k vzestupu euroskeptických vlád. Letošní události už odhalily několik mýtů o Evropské unii, včetně nezvratnosti eurozóny a posvátnosti otevřených hranic. V případě, že nová německá vláda vstane z popela přistěhovalectví a řecké finanční krize, tento efekt ovlivní svými účinky celý blok," dodává server.

Související

Více souvisejících

Angela Merkelová Německo Wolfgang Schäuble

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy