Hadriánův val je jednou z nejpozoruhodnějších obranných staveb historie. Zeď se táhla od východního k západnímu břehu Británie a měla ochránit Římany před divošskými kmeny ze Skotska. Důmyslná stavba sestávala z mnoha strážních věží a pevnůstek. Dodnes lze nalézt jejich zbytky.
V roce 117 našeho letopočtu se římským císařem stal Hadrián. Jelikož ovládal obrovské území po celé Evropě a pobřeží Středozemního moře, snažil se o to, aby jeho Impérium bylo bezpečnější a oddělilo římské a barbarské území. Severozápadní hranicí říše měl bránit dlouhý kamenný val, který se začal budovat v roce 122.
Zeď, dlouhá 73 mil (199 kilometrů), se táhla od východního pobřeží Británie do Solway Firth na západním pobřeží ostrova. Součástí valu byly početné pevnosti, které stály i mimo hlavní linii zdi. Jedním z účelů zdi bylo oddělení civilizovaného římského světa od barbarů, kteří žili za zdí.
Odhaduje se, že zeď byla budována celých šest let a pracovaly na ní tři pěšácké legie římské armády, které se nacházely na britském území. Každá legie měla kolem 5 tisíc mužů, dohromady se tak na stavbě podílelo kolem 15 tisíc lidí. Pomáhali jim ale také vojáci z dalších regimentů, které byly sestaveny z podmaněných kmenů. Stavbu dlouhé zdi navštívil také sám císař Hadrián.
Hadriánova zeď sestávala z osmdesáti stanic - hrádečků, pozorovacích věží a ze sedmnácti větších pevností. V každé stanici bylo vybudováno po dvou věžích. Stavba byla zkonstruována převážně z kamene, částečně také z hlíny. Stěna byla vysoká šest metrů, v některých úsecích jenom tři metry. V místech, kde neprobíhala řeka nebo skalní údolí, se nechaly vybudovat hluboké příkopy nazvané „Vallum“.
Zeď sloužila jako obranný val po 300 let, každou pevnost střežilo zhruba 500 až 1000 mužů. Nedaleko těchto pevností byly účelně usídleny komunity, které poskytovaly to nejlepší z místních produktů a zboží z celé říše, vojáci tak nestrádali. Na zdi sloužily různé národnosti, například i vojáci z tehdejších belgických nebo holandských území. Běžný den vojáků, kteří sloužili na zdi, zahrnoval častou údržbu zbraní, nebo čištění latrín, vojáci často trénovali, účastnili se i náboženských ceremonií.
Když se Římané stáhli z Británie, zeď byla postupně rozebrána a použita na stavbu domů a dalších budov. Až od 17. století na sebe zbytky valu upoutaly pozornost nadšenců a archeologů. Ještě v 18. století ale docházelo k využívání kamenů z valu na stavu silnic či kostelů. V roce 1973 tak byl v jedné z pevností objeven archiv písemností z 1. až 2. století na dřevěných destičkách.
Návštěvníci mohou i dnes vidět zbytky Hadriánova valu. Nejvíce zachovalou částí je pevnost Housesteads, na které jsou patrné stopy po dřívější existenci malé nemocnice a vojenských kasáren. Část zdi se zachovala také mezi Heddon-on-the-Wall a městem Newcastle, u něj se zachovaly také ruiny římského říčního mostu. Od roku 1987 jsou zbytky zdi zařazeny na Seznam světového dědictví UNESCO. Dnes si lze celou trasu projít pěšky a na závěr získat oficiální certifikát. Trasa vede typickou venkovskou anglickou krajinou kolem polí s pasoucím se dobytkem a stády ovcí, přes ne příliš vlídné slatiny a mokřiny zahalené mlhou, ale i přes vesnice a farmy v údolích.
Římské armády vpadly na území severní Británie, respektive do Skotka, zhruba v roce 70, tedy 50 let před stavbou zdi. Na okraji Skotské vysočiny byla postavena podobná zeď, tzv. Antonineho val, který však nebyl kamenný, šlo zejména o dřevěnou zeď. Císař Macus Aurelius v roce 164 tento val opustil. Hraniční linií zůstala i na dále zeď Hadriánova. Zeď sama skutečně přispěla k bezpečí na straně Římanů.
Útoky kmenů klesly na minimum, žádný kmen neshromáždil armádu natolik velkou, aby si mohla dovolit zeď napadnout. Na jih od valu se tak žilo celkem pokojně. Opevnění nicméně nebylo zcela neprostupné, často procházeli četnými branami obchodníci a někteří vojáci z jedné části Británie do druhé. Dle historiků je také možné, že římští vojáci obydlí, která stála severně ode zdi, zničili, a přiměli jejich obyvatele, aby šli dále na sever. Důvodem měla být obava, že obydlí tak blízko u zdi by přilákaly nájezdy barbarských kmenů.
Nutno dodat, že do Británie vstoupila poprvé noha Římana za Julia Caesara, který ale ostrov neměl zájem dobýt. Dobývat britské území začali Římané až za císaře Klaudia. Definitivně Británii opustili v roce 410.
Související
Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě
Princezna Kate pustila manžela na narozeniny dcery mezi lidi. Úsměv mu zhořkl
Velká Británie , Římská legie , římská říše , historie , Hadriánův val
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Kůň zranil dítě během dostihů v Pardubicích, bez jezdce se dostal mezi lidi
před 43 minutami
Ukrajinci pošlou vězně na frontu. Parlament rozhodl, kteří to budou
před 1 hodinou
Němečtí politici nemohou být v klidu. Policie šetří další útok
před 1 hodinou
Izrael nadále operuje v okolí Rafáhu. Pozastavení pomoci z USA popírá
před 2 hodinami
Nebyl to první atentát na Zelenského. Ukrajinci mluví o ruských pokusech od začátku války
před 3 hodinami
"I největší zlo jde porazit." Fiala zmínil poselství druhé světové války
před 4 hodinami
Šéf BIS Koudelka se dočkal dalšího povýšení. Pavel jmenoval generály
před 4 hodinami
Fico na výročí konce války spílal "slabé" EU. Po Bruselu chce mírový plán
před 5 hodinami
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
před 5 hodinami
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
před 6 hodinami
Policie upřesnila informace o případu v Plzni. Ženu se podařilo zachránit
před 7 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové opět cílili na energetickou infrastrukturu
před 7 hodinami
Se Simonou Postlerovou se lidé rozloučí ve vinohradském divadle
před 8 hodinami
Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník
před 9 hodinami
Trumpův úspěch. Soud v kauze tajných dokumentů se odkládá na neurčito
před 9 hodinami
Otevírací doba o svátcích v květnu 2024: Na dnešní den se vztahuje omezení
včera
Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje smrt ženy v centru Plzně. Nejspíš došlo k trestnému činu
včera
Černý kašel není jediný. SZÚ upozornil na jiné nemoci s podobnými příznaky
včera
Týdenní výhled filmů: Plyšoví bobři, konzervativní anglická vesnice a různé podoby lásky
Pravidelný výhled začínajícího filmového týdne představí pět premiérových titulů v kinech a zároveň upozorní na některé z nových přírůstků do katalogů rozmanitých VOD platforem. Kino nabídka se bude tentokrát soustředit především na lásku a její pojetí v mnoha podobách, ať už jde o Kanadu, venkovskou Anglii či depresí prolezlé Česko.
Zdroj: Martin Pleštil