V květnu 1955 se mohl Východní blok radovat, Sovětskému svazu se podařilo vojensky a diplomaticky sjednotit své satelity pod taktovkou Varšavské smlouvy. Vytvořili tak silného hráče na mezinárodním poli, který se mohl směle postavit proti již existující NATO. Aliance osmi zemí s honosným mottem "Unie míru a socialismu" měla být paktem o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
Z historických faktů dnes víme, že dohoda vznikla "naoko" a skutečným cílem bylo podřídit armády členských států sovětskému velení a koordinovat politiku. Jen pár dní před sjezdem politických leaderů Východního bloku ve Varšavě, vstoupilo oficiálně západní Německo do NATO. Tento okamžik okomentoval tehdejší norský ministr zahraničí jako za „rozhodující zlomový bod v dějinách našeho kontinentu“. Málo se už mluví o tom, že v roce 1953 chtěli sami Sověti vstoupit do Severoatlantické aliance za účelem zachování evropského míru, členské země se ale bály, že Sovětský svaz chce alianci oslabit, a tak návrh zamítly.
Přijetím NSR se však mohla vážně rozhodit rovnováha sil v Evropě a hranice NATO se poprvé posunuly až na práh sovětské vlivové sféry, a to na pomezí Československa a NDR. SSSR potřeboval rychle vytvořit protipól. Východiskem se mohl stát podnět českoslovesnkého předsedy Viliama Širokého, který už před časem v Moskvě navrhoval vytvoření bezpečnostního paktu Československa, Polska a východního Německa. Varšavská smlouva měla být de facto jen jeho rozšířenou verzí.
Sám Široký ve svém projevu před poslanci Národního shromáždění řekl, že pařížské dohody otevírají cestu k legální obnově německého militarismu v západní Evropě a smlouva přivezená z Varšavy měla československou bezpečnost posílit. Počítalo se s tím, že údajně hrozící útok by nemusela odrazit jen vlastní lidová armáda, ale na pomoc by přispěchaly i partnerské země: Albánie, Bulharska, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska a především Sovětského svazu. Národní shromáždění tuto formu obrany schválilo hlasy všech zákonodárců. Tehdy ještě netušili, že by se pakt mohl obrátit přímo proti nim.
Varšavský spolek, po celou dobu existence pod silným vlivem SSSR, dnes chápeme jako jeden z hlavních symbolů Studené války. Historici zdůrazňují, že ve své podstatě se jednalo o útočnou alianci. Dochovalé plány svědčí o úmyslu rychle zlikvidovat NATO a obsazení Evropy v případě, že by západní blok zaútočil jako první.
Plány se tak soustředily na masivní ofenzivní operaci i s použitím jaderných zbraní. Představuje to rozdíl mezi tím, jak si případný konflikt představovala Severoatlantická aliance se soustředěním na obranu vlastního teritoria.
Jednání o smlouvě, která podle místa podpisu získala název Varšavská, proběhlo za pouhých pětadvacet minut a nepadla při něm jediná závažnější připomínka. Svědčí to zejména o poměrech mezi Moskvou a jejími satelity - vztah to byl velmi nevyvážený.
Navzdory tomu, čím měla dohoda oficálně být, získal Kreml silný diplomatický nástroj. Chytrý kalkul Nikity Chruščova udělal ze smlouvy nafouknutou bublinu a již v červenci téhož roku nabídl na jednáních v Ženevě obětování východního paktu výměnou za NATO, které silně ohrožovalo jeho vojenskou převahu na starém kontinentě. Západ ovšem sovětské úsilí o konec NATO odmítl.
Rozložení sil Varšavská smlouva nezměnila, ale za to znovu potvrdila vedoucí postavení Sovětského svazu a závislost jeho satelitů. Za dobu trvání smlouvy však došlo k jediné společné vojenské operaci. Pod krycím názvem "Dunaj" obsadili z noci na 21. srpna 1968 vojska "zpřátelených" zemí vlastní členský stát - Československo.
Související
21. srpen jako památný den. Ruská kritika je nepřijatelná, ozval se Ovčáček
Rusko je opět na prášky z Česka. Vadí mu Den památky obětí invaze 1968
1968 , okupace 1968 , Srpen 1968 , Varšavská smlouva
Aktuálně se děje
včera
Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech
včera
Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku, žádá Litva
včera
Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu
včera
Ukrajinští vojáci zadržují útok ruských sil poblíž obce Bilohorivka
včera
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
včera
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
včera
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
včera
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
včera
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
včera
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
včera
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
včera
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
včera
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
včera
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
včera
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
včera
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
včera
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
včera
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
včera
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
včera
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.
Zdroj: Libor Novák