Vídeň - V neděli 15. října se v Rakousku uskuteční předčasné volby. Od příští vlády lze podle ředitele vídeňské Diplomatické akademie Emila Brixe očekávat prohloubení vztahů se sousedními zeměmi i úvahy o přičlenění Rakouska k visegrádské skupině.
Pokud kabinet vytvoří Rakouská lidová strana (ÖVP) společně s nacionalistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), není však podle něj vyloučen ani návrat dřívějších sporných rakousko-českých témat, jako je jaderná elektrárna Temelín. Alpská republika, která se ve druhém pololetí 2018 ujme předsednictví EU, bude podle diplomata a historika hlasitěji naléhat na reformu tohoto bloku.
"Myslím, že pokud bude volební výsledek takový, jak to teď vypadá (koalice ÖVP-FPÖ), nastane přiblížení ke středoevropským státům," předpokládá diplomat a historik Brix (60). Poukázal i na to, že loni se v FPÖ objevily úvahy o přičlenění Rakouska k visegrádské skupině. K nápadu se však postavil nesouhlasně například český premiér Bohuslav Sobotka.
"Myslím, že nová (rakouská) vláda se tím bude vážně zabývat. Ale v Rakousku je to sporné téma, protože V4 je nyní identifikována s (maďarským premiérem Viktorem) Orbánem a (šéfem polských vládních konzervativců Jaroslawem) Kaczyńským," poukázal Brix na země, u nichž prý může být navazování partnerství interpretováno jako schvalování autoritativního kurzu.
"Z toho se ale musíme vymanit a v tom vidím i rakouskou roli. A myslím, že také Sebastian Kurz se pokusí tuto středoevropskou skupinu silněji připoutat k reformované Evropě," zdůraznil Brix. Rakousko tak podle něj může sehrát "roli moderátora či mostu".
Podle Brixe jsou tradičně "nejoblíbenějšími sousedy" Rakušanů Maďaři. Nejtěsnější sousedská spolupráce se však nyní podle něj rozvíjí mezi Rakouskem a Slovenskem. "To úzce souvisí i s tím, že mezi Vídní a Bratislavou vzniká něco jako jádrový region pro průmysl, obchod, finančnictví, dopravní systémy a infrastrukturu. Nyní se Slováky jednáme o prodloužení širokorozchodné tratě z Ruska, která teď končí v Košicích," upozornil Brix.
Ve vztazích mezi Rakouskem a Českou republikou je podle Brixe stále patrný určitý odstup. "Můžeme být rádi, že klasické problémy jako Benešovy dekrety a Temelín už nejsou v popředí. Ale řekněme otevřeně, že za to vděčíme syrským uprchlíkům," míní Brix. "V FPÖ však jsou samozřejmě nadále síly, které zastávají v obou otázkách velmi jednoznačné postoje a které to pravděpodobně politicky opět nastolí," poznamenal.
Ve vztazích mezi Rakouskem a EU podle Brixe nehrozí výrazné zhoršení, jako tomu bylo v roce 2000, kdy kvůli podílu FPÖ na vládě zmrazilo 14 zemí EU bilaterální vztahy s Rakušany. "Dnes je jiná situace - jak v Rakousku, tak v EU. Bez ohledu na to, kdo bude tvořit příští vládu, nedá se očekávat, že by nastala velká změna ze strany Evropské unie," řekl Brix, který v minulosti působil jako rakouský velvyslanec v Londýně a do letoška působil ve stejné funkci v Moskvě.
Naopak změna by podle něj mohla v případě předpokládané koalice lidovců a svobodných nastat v tom, že "Rakousko bude určitě poněkud hlasitěji a silněji tlačit na reformy EU". Vídeň bude podle něj klást důraz na takzvanou subsidiaritu, tedy princip, kdy se Evropa stará o "velká témata" a ostatní pokud možno ponechává jednotlivým státům. "Druhá věc, kterou bude vláda určitě požadovat, je silná kontrola EU navenek, to znamená společný postup, pokud jde například o ochranu vnějších hranic nebo zacházení s uprchlíky," řekl Brix.
Související
Už je to definitivní: Rakouské volby vyhráli lidovci, mají 37,5 procent hlasů
Strache úplně končí? Svobodní pozastavili expředsedovi členství
volby v Rakousku , Rakousko , visegradská čtyřka , Česká republika , EU (Evropská unie) , Sebastian Kurz , Christian Kern , ÖVP (Rakouská lidová strana) , Svobodná strana Rakouska (FPÖ)
Aktuálně se děje
před 36 minutami
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
před 1 hodinou
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
před 1 hodinou
Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda
před 2 hodinami
Turecko definitivně zastavilo veškerý obchod s Izraelem
před 3 hodinami
Policie zasahuje na gymnáziu v Litvínově. Škola byla evakuována
před 3 hodinami
„Rusové se učí a upravují taktiku,“ říkají ukrajinští energetici. Firmám dochází peníze, žádají o Patrioty
před 3 hodinami
USA nevidí, že by Čína chtěla spravedlivé ukončení války na Ukrajině
před 3 hodinami
FOTO: Vykolejený vlak skončil na dva kusy mimo trať. Jel přes 100 km/h
před 3 hodinami
Rusko tajně dodává rafinovanou ropu do Severní Koreje, zákazu navzdory
před 5 hodinami
Předpověď počasí naznačuje, že současný trend bude pokračovat
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
Ruský plynárenský gigant Gazprom skončil za loňský rok ve ztrátě ve výši 629 miliard rublů (tj. cca 160,1 miliardy korun). Přitom ještě v roce 2022 vykázal čistý zisk 1,2 bilionu rublů (cca 305,4 miliardy korun). Uvedl to server Kommersant.
Zdroj: Radovan Majer