Washington - Bez Adolfa Hitlera a jím započaté světové války by se Rusko nikdy nemohlo stát takovou velmocí, jakou je dnes. To si alespoň myslí Michael Peck, zpravodaj vojenského magazínu The National Interest. Podle něj by bylo Rusko zničeno britsko-francouzskou koalicí, která měla velkou averzi vůči komunistům.
Dnes, šestasedmdesát let od operace Barbarosa, která znamenala německou invazi na sovětské území, je čas si připomenout jednu z největších ironií novodobé historie. Adolf Hitler byl posedlý myšlenkou přeměnit Rusko na rozsáhlou německou kolonii a ruský lid na otroky.
Místo toho byla německá říše z poloviny obsazena Rudou armádou a Sověty. Když 4 miliony říšských vojáků překračovaly sovětské hranice v ranních červnových hodinách roku 1941, snily o tom, že uvidí kremelské věže. Namísto toho spustili řetězec událostí, jejichž důsledky ještě dnes formují svět.
Peck připomíná, že by bylo hloupé myslet si, že Rusko nebylo velkou mocností už před Hitlerem. Veliká země, bohatá na přírodní zdroje, navíc s vysokým počtem obyvatel, byla považována za velmoc nejméně od 18. století. Jen velmoc totiž mohla naprosto rozprášit Napoleonovu armádu. Avšak 75 let po událostech II. světové války je složité zpětně ocenit, jaké bylo tehdy světové rozdělení moci.
Tak například - ve 30. letech byla americká armáda početně menší než ta rumunská. Británie, jejíž torpédoborce se dnes nevypořádají s teplou vodou, vlastnila čtvrtinu souše celé planety a byla považována za největší námořní sílu světa. Francie, která se stala protagonistou různých vtipů o vzdávání se, disponovala nejmocnější armádou v západní Evropě. A Německo, jehož armáda tak tak funguje, už od roku 1870 děsilo všechny své sousedy.
A pak tu bylo Rusko, komunistický kolos sužovaný Stalinovými čistkami, který na přelomu 30. a 40. let jen stěží potlačil drobné Finsko. Nebyl to jen Hitler a jeho spojenci, kdo si myslel, že se Rusko dříve, či později sesype jako domeček z karet.
Dokonce ani britští a američtí odborníci neočekávali, že Rusko přežije Hitlerův "blitzkrieg". Přesto to byla Británie, která v roce 1945 byla válkou vyčerpaná, Francie byla zdevastovaná a Němci jen sledovali sovětské tanky, které měly namířeno do Berlína. Jako vítěz boxerského zápasu - celý v krvi, ale přesto vítěz. To byla vizitka Ruska, potažmo Sovětského svazu, které po válce zůstalo na nohou a na příštích více než 40 let se stalo jednou ze dvou supervelmocí světa.
Je tu tedy pochopitelně prostor pro otázku. Jak by vypadalo dnes Rusko nebýt II. světové války? Co kdyby Hitler zůstal neúspěšným malířem z Vídně, nebo byl zabit v mnichovské pivnici?
Peck se domnívá, že bez Hitlera a jeho války by se Sovětský svaz nikdy nestal takovou mocnou evropskou říší. Britové s Francouzi měli takové protikomunistické nálady, že po podepsání paktu o neútočení mezi Sověty a Němci téměř napadli ruská ropná pole.
Celá Druhá světová válka navíc zdevastovala všechny zúčastnivší se mocnosti. Po ní zůstaly silné pouze dvě - Sovětský svaz a Spojené státy. Ostatní země byly zničené, obsazené nebo na pokraji sil.
A právě to je podle Pecka největší odkaz, který Hitler Rusku zanechal. Putinovo Rusko je sice jen stínem vojenské síly a globálního vlivu Sovětského svazu. Když se však podíváme na porovnání z Francií, Německem a Velkou Británií, nevede si Rusko tak špatně.
Moskva dokázala používat svoji vojenskou sílu po několik měsíců v Sýrii. Zatímco NATO jen stěží získávalo zdroje na to, aby v roce 2011 zničilo libyjský režim tamního diktátora Muammara Kaddáfího.
"Hitler v Evropě po sobě zanechal vakuum moci, které nyní Rusko naplňuje. Zda to stálo za 20 milionů lidských životů, to už je jiná věc," uzavírá Peck.
Související
Scholz odmítl myšlenku znovuzavedení branné povinnosti
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
Německo , Rusko , II. světová válka , Adolf Hitler , Napoleon Bonaparte , Finsko , Vladimír Putin , nacisté
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 1 hodinou
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 1 hodinou
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 3 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 5 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 5 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 6 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 6 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 7 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 7 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 8 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 8 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 9 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 10 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 10 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 11 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák