Nacisté vytvořili Rusko, bez Hitlera by nikdy nemohlo vzniknout, tvrdí vojenský magazín

Washington - Bez Adolfa Hitlera a jím započaté světové války by se Rusko nikdy nemohlo stát takovou velmocí, jakou je dnes. To si alespoň myslí Michael Peck, zpravodaj vojenského magazínu The National Interest. Podle něj by bylo Rusko zničeno britsko-francouzskou koalicí, která měla velkou averzi vůči komunistům.

Dnes, šestasedmdesát let od operace Barbarosa, která znamenala německou invazi na sovětské území, je čas si připomenout jednu z největších ironií novodobé historie. Adolf Hitler byl posedlý myšlenkou přeměnit Rusko na rozsáhlou německou kolonii a ruský lid na otroky.

Místo toho byla německá říše z poloviny obsazena Rudou armádou a Sověty. Když 4 miliony říšských vojáků překračovaly sovětské hranice v ranních červnových hodinách roku 1941, snily o tom, že uvidí kremelské věže. Namísto toho spustili řetězec událostí, jejichž důsledky ještě dnes formují svět.

Peck připomíná, že by bylo hloupé myslet si, že Rusko nebylo velkou mocností už před Hitlerem. Veliká země, bohatá na přírodní zdroje, navíc s vysokým počtem obyvatel, byla považována za velmoc nejméně od 18. století. Jen velmoc totiž mohla naprosto rozprášit Napoleonovu armádu. Avšak 75 let po událostech II. světové války je složité zpětně ocenit, jaké bylo tehdy světové rozdělení moci.

Tak například - ve 30. letech byla americká armáda početně menší než ta rumunská. Británie, jejíž torpédoborce se dnes nevypořádají s teplou vodou, vlastnila čtvrtinu souše celé planety a byla považována za největší námořní sílu světa. Francie, která se stala protagonistou různých vtipů o vzdávání se, disponovala nejmocnější armádou v západní Evropě. A Německo, jehož armáda tak tak funguje, už od roku 1870 děsilo všechny své sousedy.

A pak tu bylo Rusko, komunistický kolos sužovaný Stalinovými čistkami, který na přelomu 30. a 40. let jen stěží potlačil drobné Finsko. Nebyl to jen Hitler a jeho spojenci, kdo si myslel, že se Rusko dříve, či později sesype jako domeček z karet.

Dokonce ani britští a američtí odborníci neočekávali, že Rusko přežije Hitlerův "blitzkrieg". Přesto to byla Británie, která v roce 1945 byla válkou vyčerpaná, Francie byla zdevastovaná a Němci jen sledovali sovětské tanky, které měly namířeno do Berlína. Jako vítěz boxerského zápasu - celý v krvi, ale přesto vítěz. To byla vizitka Ruska, potažmo Sovětského svazu, které po válce zůstalo na nohou a na příštích více než 40 let se stalo jednou ze dvou supervelmocí světa.

Je tu tedy pochopitelně prostor pro otázku. Jak by vypadalo dnes Rusko nebýt II. světové války? Co kdyby Hitler zůstal neúspěšným malířem z Vídně, nebo byl zabit v mnichovské pivnici?

Peck se domnívá, že bez Hitlera a jeho války by se Sovětský svaz nikdy nestal takovou mocnou evropskou říší. Britové s Francouzi měli takové protikomunistické nálady, že po podepsání paktu o neútočení mezi Sověty a Němci téměř napadli ruská ropná pole.

Celá Druhá světová válka navíc zdevastovala všechny zúčastnivší se mocnosti. Po ní zůstaly silné pouze dvě - Sovětský svaz a Spojené státy. Ostatní země byly zničené, obsazené nebo na pokraji sil.

A právě to je podle Pecka největší odkaz, který Hitler Rusku zanechal. Putinovo Rusko je sice jen stínem vojenské síly a globálního vlivu Sovětského svazu. Když se však podíváme na porovnání z Francií, Německem a Velkou Británií, nevede si Rusko tak špatně.

Moskva dokázala používat svoji vojenskou sílu po několik měsíců v Sýrii. Zatímco NATO jen stěží získávalo zdroje na to, aby v roce 2011 zničilo libyjský režim tamního diktátora Muammara Kaddáfího.

"Hitler v Evropě po sobě zanechal vakuum moci, které nyní Rusko naplňuje. Zda to stálo za 20 milionů lidských životů, to už je jiná věc," uzavírá Peck.

Související

Více souvisejících

Německo Rusko II. světová válka Adolf Hitler Napoleon Bonaparte Finsko Vladimír Putin nacisté

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy