Mohlo by se zdát, že Pražské Jaro vzbudí na západě pozdvižení a radostné očekávání z postupného rozpadu sovětského bloku, ale opak byl pravdou. Poté, co se západní mocnosti o intervenci dozvěděly, daly najevo, že hodlají respektovat dohodu o sférách vlivu z Teheránské konference. Nepochybně to ovlivnila řada faktorů, od strachu z další kubánské krize až po vnitropolitické problémy se studentskými bouřemi revolučního roku 1968.
Většina západních politiků tak sice okupaci slovně odsoudila, ale nikomu se do nějakých opravdových diplomatických opatření nechtělo. Ukázkovým příkladem může být postoj prezidenta USA Lyndona Johnsona.
Ten vydal prohlášení odsuzující srpnovou okupaci jako porušení Charty OSN a vyzval ke stažení sovětských vojsk z Československa. USA pak odřekly plánovanou Johnsonovu cestu do SSSR a odvolaly chystané rozhovory o omezení strategických jaderných zbraní (SALT). Johnson přitom později označil vpád vojsk za „pouhou nehodu na cestě k uvolňování napětí“ mezi oběma bloky.
Na západní frontě klidTehdejší západoněmeckého ministra zahraničí a pozdějšího spolkového kancléře Willyho Brandta znamenal 21. srpen 1968 omezení sbližování s komunistickými zeměmi. Čtyři dny po invazi v rozhovoru prohlásil, že vláda Spolkové republika Německa se nebude vměšovat do záležitostí jiných zemí. Velmi podobně reagoval na sovětskou invazi francouzský prezident Charles de Gaulle, který zbrzdil navazování bližších styků s východoevropskými státy a zrušil sjednanou návštěvu Prahy.
Velmi farizejsky si počínalo Rakousko. Kancléř Klaus invazi nechtěl vůbec komentovat s odkazem na rakouskou neutralitu, kterou chce země striktně dodržovat. Ministr zahraničí Kurt Waldheim se vyjádřil v září 1968 o „nečekané sovětské intervenci do Československa“. Rakouská armáda přitom měla pohotovost od května. Aby ale Rakousko neprovokovalo Sovětský svaz prezentovalo Rakousko manévry jako vojenská cvičení v pohraničí s Československem.
Waldheim kritizoval rakouská média, že o invazi informovala jednostranně, čímž se snažil mírnit hněv SSSR. Požádal novináře, aby popisovali události s ohledem na rakouskou neutralitu. Brzy po invazi navíc rakouskému velvyslanci v Praze a pozdějšímu prezidentovi Rudolfu Kirchschlägerovi nařídil, aby z ambasády vykázal všechny československé občany a odmítal jejich žádosti o víza. Kirchschläger ale tyto instrukce neuposlechl a vydal poté Čechoslovákům tisícovky víz.
Eurokomunismus proti invaziParadoxně nejvíc kritiky asi sklidila sovětská invaze od svých západních soudruhů. V českém komunismu „s lidskou tváří“ viděli ideovou shodu a jeho potlačení bylo definitivním impulsem k příklonu k reformnímu eurokomunismu a zřeknutí se, či alespoň rozvolnění vazeb západních komunistických stran na Sovětský svaz.
Všechny západoevropské komunistické strany (kromě Lucemburska a Portugalska) jednoznačně odmítly vojenskou intervenci do Československa. Vůdčími hlasy odporu proti Sovětskému postupu se stali představitelé stran zemí s tradičně silnou komunistickou stranou jako byla Francie a Itálie, ale proti byli i španělští komunisté, přestože v té době byli dokonce nelegální stranou.
Severoameričtí a jihoameričtí komunisté naopak invazi podpořili, nejhlasitěji asi kubánský diktátor Fidel Castro. Nepřekvapí ani, že invazi podpořily i další komunistické diktatury v Severní Koreji a Vietnamu.
Východoevropský disentMnohem zajímavější byl vývoj v samotném východoevropském komunistické bloku. Proti přítomnosti sovětských tanků v ČSSR se totiž vyslovily i politici socialistických států. Jak Ceaucescovo Rumunsko, tak Titova Jugoslávie ovšem měly v rámci sovětského bloku specifické postavení. Od západu oba diktátoři sklidili potlesk a ocenění v podobě uvolnění ekonomických sankcí a Ceaucesauovo Rumunsko si tak na dlouhá léta pojistilo obraz bojovníka proti SSSR, přestože jeho režim patřil k nejtvrdším diktaturám.
I ve státech, které se na intervenci podílely, se ale našly ojedinělé hlasy odsuzující okupaci. "Sedm statečných", tak byla nazvána skupinka žen a mužů, kteří se odhodlali k protestu přímo v centru "agresorské" země, na Rudém náměstí. "Ztratili jsme své nejlepší přátele", "Ať žije svobodné a nezávislé Československo", stálo na transparentech, které svým nositelům vynesly několikaleté tresty vězení. Málo známý je případ polského Palacha - Ryszarda Siwiece. Ten se na protest proti invazi armád Varšavské smlouvy do Československa a polskému podílu na ní upálil 8. září 1968 na varšavském Stadionu desetiletí. Jeho smrt o čtyři dny později v důsledku popálenin byla oficiálními místy ututlána, uznání se dočkal až posmrtně, když mu pozdější český prezident Václav Havel udělil Řád Tomáše Garriguea Masaryka prvního stupně.
Související
Dnes je Den památky obětí komunistického režimu. Kdo všechno se mu znelíbil?
Nedokázal jsem prohlédnout zločinnou podstatu komunismu, přiznal Pavel
Komunismus , 1968 , okupace 1968 , Srpen 1968
Aktuálně se děje
včera
Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech
včera
Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku, žádá Litva
včera
Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu
včera
Ukrajinští vojáci zadržují útok ruských sil poblíž obce Bilohorivka
včera
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
včera
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
včera
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
včera
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
včera
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
včera
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
včera
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
včera
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
včera
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
včera
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
včera
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
včera
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
včera
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
včera
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
včera
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
včera
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.
Zdroj: Libor Novák