Polsko bude platit. Exhumacemi porušilo práva vdov, rozhodl soud ve Štrasburku

Štrasburk - Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku dnes shledal Polsko vinným z porušení práv dvou vdov, když bez souhlasu provedlo exhumaci jejich mužů, kteří zahynuli v roce 2010 při havárii vládního letadla u ruského Smolenska. O život tehdy přišel i polský prezident Lech Kaczyński.

Štrasburský soud podle agentury AFP nařídil polskému státu, aby Ewě Marii Solské a Malgorzatě Ewě Rybické, vdovám po dvou z 96 obětí leteckého neštěstí, zaplatil 16.000 eur (409.000 korun). Dospěl totiž k závěru, že exhumacemi bylo porušeno právo obou žen na respektování soukromého a rodinného života.

Ostatky manželů stěžovatelek byly exhumovány na pokyn polských soudů k provedení pitev s cílem zjistit, zda zranění obětí byla způsobena dopadem letounu na zem, nebo explozí na palubě. Stěžovatelky ale byly názoru, že nebylo nutné exhumovat všechny oběti, a hlavně se jim nelíbilo, že exhumace s nimi nebyly předem konzultovány.

Exhumace zahájené v roce 2016 vyvolaly rozhořčené reakce pozůstalých po obětech tragédie. Polská prokuratura na druhé straně tvrdí, že tento postup byl odůvodněný "vážnými chybami a opomenutími" při vyšetřování v roce 2010 a špatnou dokumentací předanou Ruskem.

ESLP dnes ale poukázal na pochybení polské justice v tom, že proti rozhodnutí prokuratury o provedení exhumací nebylo možné se odvolat a že se otázkou jejich nezbytnosti ani nezabývaly civilní soudy, které měly zvážit zájmy stran.

V Polsku jde o vyhraněnou politickou otázku. Nynější vládní pravicová strana Právo a spravedlnost (PiS), v jejímž čele stojí bratr zemřelého Lecha Kaczyńského Jaroslaw, se snaží prokázat, že za prezidentovu smrt nese vinu tehdejší liberální vláda vedená nynějším šéfem Evropské rady Donaldem Tuskem.

Předchozí vyšetřování polských úřadů dospělo k závěru, že neštěstí u Smolenska bylo leteckou havárií zaviněnou hlavně špatným počasím a chybami polské posádky, jakož i ruských dispečerů na smolenském letišti.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk Polsko exhumace odškodnění

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu

Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu v pátek varovali před jednotlivci, kteří hrozí odvetou vůči soudu nebo jeho zaměstnancům. Takové jednání může podle ICC představovat trestný čin vůči výkonu spravedlnosti, informuje agentura AFP.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pátečním rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio zdůraznil, že Evropa si v současné době hraje s ohněm ve vztahu k otázce války a míru. Maďarsko podle něj odmítá být vtáhnuté do konfliktu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek vyjádřil znepokojení nad slovy britského ministra zahraničních věcí Davida Camerona, který hovořil o právu Kyjeva útočit na ruské objekty s britskými zbraněmi. Podobně reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu, informuje agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky

Česko společně s EU, NATO a dalšími mezinárodními partnery odsuzuje aktivity ruského státního aktéra APT28, uvedlo ministerstvo zahraničí v pátek. APT28 je spojován s ruskou vojenskou rozvědkou GRU a dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.

včera

včera

včera

včera

Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda

Podle vysokého představitele obrany USA vstoupil ruský vojenský personál na leteckou základnu v Nigeru, kde jsou umístěny americké jednotky. Tento krok následuje po rozhodnutí nigerské junty zbavit se americké síly.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy