Protesty žlutých vest ve Francii pokračovaly již pátý víkend v řadě, poukazuje levicový filozof Slavoj Žižek v komentáři pro server The Independent. Člen Slovinské akademie věd a profesor Lublaňské univerzity připomíná, že původně malé hnutí přerostlo v široký nesouhlas s novými ekologickými daněmi na paliva považovanými za útok na obyvatele venkova, kde neexistuje veřejná doprava.
Příklad levicového populismu
Hnutí se posléze rozrostlo a nyní předkládá množství požadavků, včetně vystoupení z EU, nižších daní, vyšších důchodů a zvýšení kupní síly běžných Francouzů, konstatuje Žižek. Připouští, že jde o typický příklad levicového populismu a využití nesourodého hněvu lidí, kde na jedné straně stojí požadavek nižších daní a levnějších paliv a na druhé vyšších výdajů do vzdělávání a zdravotnictví či ekologického chování.
Zvýšení daně na palivo považuje filozof za pouhou záminku k protestům, ale dodává, že šlo o součást opatření boje s globálním oteplováním. "Není divu, že Trump s entusiasmem podpořil žluté vesty s poznámkou, že jedním z (jejich) požadavků je, aby Francie odstoupila od Pařížské dohody," píše Žižek. Míní, že hnutí ovšem spadá do specifické francouzské levicové tradice veřejného protestu proti politickým elitám.
Oproti roku 1968 je revolta žlutých vest přízemější a směřuje proti velkým městským oblastem, což zamlžuje její levicovou orientaci, konstatuje akademik. Připomíná, že komentátoři se ptají, zda energie protestů pomůže spíše Le Penové, či nové levici, zatímco jádro hnutí zdůrazňuje jeho čistě protestní ráz a distancuje se od etablovaných politiků.
Podle filozofa je jasné, že protestující ve skutečnosti nevědí, co chtějí a nemají vizi uspořádání společnosti, pouze směsici požadavků, které stávající systém nedokáže naplnit, ačkoliv se na něj demonstranti obracejí. "Tento rys je zásadní: jejich požadavky vyjadřují jejich zájmy zakořeněné ve stávajícím systému," deklaruje Žižek. Neměli bychom podle něj zapomínat, že protesty se obracejí na nejvyšší autoritu systému, kterou je ve Francii prezident Macron.
Protesty značí konec Macronova snu, nadšení z Macrona, který nabízel naději nejen porážkou pravicových populistů, ale také novou vizi evropské progresivní identity, což mu vyneslo podporu celé plejády filozofů, konstatuje Žižek. Podotýká, že každý, kdo kritizoval limity Macronova projektu, býval označován za stoupence Le Penové, avšak dnešní protesty konfrontují Macronovy příznivce se "smutnou pravdou".
Macronovo televizní poselství z 10, prosince označuje akademik za slabé, kompromisní, omluvné, nepřesvědčivé a postrádající vizi. Připouští, že prezident může nabízet to nejlepší ze stávajícího systému, ale jeho politika vychází z liberální demokracie a osvícenského technokratismu.
Jediné realistické řešení
Žižek přesto s protesty souhlasí jen podmínečně, jelikož levicový populismus podle něj nepředstavuje reálnou alternativu stávajícího systému. Pokládá otázku, co by se stalo, kdyby žluté vesty nakonec dosáhly svého, získaly moc a operovaly v hranicích současného systému. "Zřejmě druh ekonomické katastrofy," odpovídá si filozof.
Za řešení akademik nepovažuje ani tak odlišný společensko-ekonomický systém, který by dokázal splnit požadavky protestujících, jelikož již proces radikální transformace systému by tyto požadavky proměnil a nastolil nová očekávání. Pokud si vezmeme například cenu paliv, není podle filozofa nutné její snížení, ale spíše odstranění naší závislosti na ropě z ekologických důvodů a změna našeho stylu života, nikoliv pouze způsobu dopravy, což platí i daních, zdravotnictví a vzdělávání.
"To samé platí o našem velkém eticko-politickém problému: jak řešit příliv uprchlíků?" pokračuje Žižek. Řešení nespatřuje v otevření hranic v rámci hledání kolektivní viny Západu za kolonizaci, jelikož takový krok by pouze nahrál těm, kteří podněcují konflikt mezi migranty a místními pracujícími a staví do popředí své nadřazené morální postoje. Spor mezi zastánci otevřených hranic a protipřistěhovaleckým populismem je navíc podle filozofa jen druhotným konfliktem, který má zamlžit potřebu změny stávajícího mezinárodního ekonomického systému, který vede k růstu migrace.
Profesor si pokládá otázku, zda lze pouze trpělivě čekat na změnu. Nemyslí si to, jelikož již nyní lze realizovat umírněná opatření, která však podryjí základy stávajícího systému. Za příklad uvádí celkovou reformu finančního sektoru, který definuje pravidla pro poskytování úvěrů a investic, přičemž naznačuje možnost zavedení nových regulací zamezujících zneužívání zemí třetího světa, z nichž přicházejí uprchlíci.
Motto francouzských demonstrací z roku 1968 Buďme realisté, požadujme nemožné! je podle filozofa nadále relevantní, pokud ho jistým způsobem posuneme. Žádat nemožné znamená bombardovat současný systém požadavky, které nedokáže splnit- ať jde o otevřené hranice, lepší zdravotní péči či vyšší platy -, vysvětluje Žižek. To však považuje za hysterickou provokaci dnešních vládnoucích technokratických expertů, po které musí následovat další zásadní krok, a to požadavek nemožných změn samotného systému.
"Ač se takové změny zdají nemožné, jasně vyplývají z našich ekologických a sociálních problémů a nabízejí jediné realistické řešení," uzavírá filozof.
Související
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
Paříží prošlo přes 180 tisíc lidí. Pochodu proti antisemitismu se Macron nezúčastnil
demonstrace ve Francii , Slavoj Žižek (filozof) , Francie , migrace
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vzácné prohlášení. Princ William promluvil o zdraví nemocné manželky Kate
před 2 hodinami
Tragická nehoda autobusu v Indonésii. O život přišli úspěšní studenti střední školy
před 2 hodinami
Nečekaná rána pro program MS v České televizi. Expert Antoš měl autonehodu na skútru
před 3 hodinami
Zemřel Arthur L. Irving, kanadský miliardář a naftař
před 3 hodinami
Rusové se připravují na nekonečnou válku, tvrdí Zelenského poradce
před 3 hodinami
Rusové odhalili hlavní problém ukrajinské armády
před 4 hodinami
RECENZE: Anifilm prořízl podvratný (anti)western Slide od animátorské legendy Billa Plymptona
před 4 hodinami
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
před 5 hodinami
Tragický odpolední pád ultralightu na Jihlavsku nepřežil pilot
před 5 hodinami
Šance na polární záři bude i v dalších letech. Kvůli aktivitě Slunce
před 6 hodinami
Černý kašel v Česku: SZÚ eviduje dvě další úmrtí. Případů přibylo přes 1200
před 6 hodinami
Putin učinil osudové rozhodnutí: Zaútočí na NATO a tyto země, varují experti
před 7 hodinami
Ukrajina chce zvrátit postup Ruska. Vyměnila velitele zodpovědného za linii v Charkovské oblasti
před 7 hodinami
Migrační pakt nestačí. EU unie nedosáhla v otázce migrace dostačujícího pokroku, varuje Fiala
před 8 hodinami
Pomáhat Ukrajině za každou cenu? Slováky bráníme my a Česko, protože dali Kyjevu svá letadla, varuje Maďarsko
před 9 hodinami
Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně
před 9 hodinami
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
před 9 hodinami
Lavrov vzkazuje Západu: Pokud se chcete bít za Ukrajinu, Rusko je připraveno
před 10 hodinami
Zlevňování se nekoná. Ceny spotřebitelských výrobků v Česku opět rostou
před 10 hodinami
Zeman popsal svou verzi příběhu o abolici pro Mynáře. Fiala ji prý slíbil
Exprezident Miloš Zeman tvrdí, že současný premiér Petr Fiala (ODS) mu během jednání, které vedly ke jmenování jeho vlády po parlamentních volbách na podzim 2021, slíbil abolici pro tehdejšího hradního kancléře Vratislava Mynáře. Mynář se jí nedočkal a momentálně čelí obžalobě.
Zdroj: Jan Hrabě