Německo rozšíří seznam bezpečných zemí, deportovat uprchlíky půjde snáz

Německý Spolkový sněm dnes na seznam takzvaných bezpečných zemí, do nichž je jednodušší vracet migranty, zařadil Gruzii, Maroko, Alžírsko a Tunisko. Aby schválené opatření vstoupilo v platnost, musí s ním ještě souhlasit Spolková rada, která zastupuje zájmy jednotlivých německých zemí. To se ale zatím jeví jako nepravděpodobné.

Velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se o zařazení trojice států severní Afriky na seznam bezpečných zemí snažila už v minulém volebním období. Návrh se jí ale nepodařilo prosadit, protože ho ve Spolkové radě zablokovaly zemské vlády s účastí Zelených, kteří jsou přesvědčení, že v zemích Maghribu lidem stále hrozí mučení nebo jiné nepřípustné zacházení ze strany státu.

Zatím svůj názor nezměnili. Poslanecká odbornice Zelených na migrační problematiku Luise Amtsbergová listu Die Welt řekla, že Alžírsko, Maroko a Tunisko bohužel ani v roce 2019 nelze označit za bezpečné země. Menšiny jako homosexuálové jsou v nich nadále pronásledovány, navíc podle ní tyto státy vykazují vážné nedostatky, pokud jde o svobodu tisku a mínění.

Postoj Zelených kritizují například poslanci křesťanských demokratů, podle nichž se tím blokuje urychlení vyřizování azylových žádostí. Zařazení daného státu na seznam bezpečných zemí, pro něž se dnes poslanci vyslovili velkou většinou 509 ku 138, totiž německým úřadům umožňuje rychlejší vyřízení takových žádostí. Ty jsou zpravidla zamítány, výjimky jsou možné, jen pokud daná osoba věrohodně doloží, že skutečně byla pronásledována.

Zelení mohou návrh ve Spolkové radě blokovat díky tomu, že jsou zastoupeni ve vládě většiny německých spolkových zemí. Při rozhodování o zákonech ve Spolkové radě musejí zástupci jednotlivých spolkových vlád hlasovat jednotně, jinak není jejich názor brán v potaz. Bez Zelených, kteří sedí v devíti ze 16 zemských vlád, tak ve Spolkové radě zákony neprojdou.

Na seznamu takzvaných bezpečných zemí jsou už dnes například Ghana, Senegal, Srbsko, Makedonie, Albánie či Kosovo.

Související

Více souvisejících

Německo uprchlíci Alžírsko Tunisko

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy