Lichtenštejnský princ: Raději bychom s Českem jednali, než se soudili

Lichtenštejnové by spor s Českou republikou, který se týká majetku zabaveného knížecí rodině po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů, řešili raději u jednacího stolu, situace je ale donutila podat žaloby k soudu. V rozhovoru poskytnutém ČTK u příležitosti oslav třístého výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví to řekl dědičný princ Alois z Lichtenštejna, který vykonává funkci hlavy státu. Vyřešení otevřených otázek minulosti je podle něj v zájmu obou zemí a oběma by přineslo i prospěch.

"Byli bychom raději, kdybychom nemuseli ty žaloby podávat, neboť jsme toho názoru, že je v zájmu Česka i Lichtenštejnska najít politické řešení této otázky, která je v našich vztazích dlouho otevřená," řekl princ Alois, který v roce 2004 převzal většinu pravomocí svého otce, knížete Hanse Adama II.

Nadace knížete z Lichtenštejna podala loni v prosinci k 26 českým okresním soudům žaloby, ve kterých žádá vydání majetku, jenž podle ní neoprávněně užívá český stát. Týká se to tisíců hektarů pozemků polí a lesů, ale také pěti moravských zámků včetně Lednice, Valtic či Velkých Losin, které Lichtenštejnům po druhé světové válce zkonfiskovalo Československo na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše.

Podle československých úřadů se lichtenštejnský kníže František Josef II. přihlásil ve 30. letech minulého století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu. Nadace ale tvrdí, že byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve druhé světové válce neutrální, a jeho označení za Němce tak bylo účelové.

Žaloby podané na konci loňského roku se týkají pouze nemovitostí, u kterých je v katastru uveden coby vlastník stát. Nadace neusiluje podle jejích zástupců o pozemky patřící krajům, obcím či soukromým osobám, ani o pozemky, které sice využívá český stát, ale nachází se na nich dálniční infrastruktura.

Podle prince Aloise donutila Nadaci k rozhodnutí podat žaloby změna v českém občanského zákoníku, který nově zkrátil lhůty pro vznesení nároku na majetek. Aby nebyly nároky promlčeny, musela Nadace žaloby podat do konce roku 2018. "Proto jsme s velkou lítostí museli tento krok učinit," vysvětlil rozhodnutí princ.

Letošní rok se ponese v Lichtenštejnsku ve znamení oslav tří set let knížectví, které vzniklo spojením panství Schellenberg a Vaduzského hrabství. V září uplyne také deset let od obnovení diplomatických vztahů mezi Českem a Lichtenštejnskem, kterému dlouho bránily právě majetkové spory.

Podle prince Aloise se vztahy obou zemí vyvíjejí dobře a spolupráce kvete v mnoha oblastech včetně politiky, hospodářství, kultury a vzdělávání. "Jsem přesvědčen, že budeme moci i v budoucnu činit další pozitivní kroky," řekl lichtenštejnský regent v rozhovoru s ČTK. Zároveň připustil, že nevyřešené majetkové spory vztahy komplikují. "Samozřejmě by nás potěšilo, kdybychom v zájmu a ve prospěch obou (zemí) našli nějaké řešení této otevřené otázky," zdůraznil.

Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tam rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů.

Související

lichtenštejnsko

Lichtenštejnové podali žalobu na Česko, žádají vydání nemovitostí

Nadace knížete z Lichtenštejna podala k 26 českým okresním soudům žaloby, ve kterých žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Dnes o tom informovali mediální zástupci nadace. Žaloby navazují na předžalobní výzvy, které nadace podala začátkem prosince. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkovýh (ÚZSVM) zatím informace o žalobách nemá, předchozí výzvy k vydání majetku ale považoval za nedůvodné.

Více souvisejících

Alois z Lichtenštejna lichtenštejnsko restituce Česká republika

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

včera

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

včera

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

včera

včera

včera

Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho

Zakladatel serveru WikiLeaks, Julian Assange, se může odvolat proti vydání do Spojených států, rozhodl v pondělí Vrchní soud v Londýně. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy