Divoký brexit? Británie okamžitě zruší volný pohyb občanů zemí EU

Britské ministerstvo vnitra v pondělí zveřejnilo plán, podle kterého vláda v případě odchodu z Evropské unie bez dohody ihned ukončí unijní pravidla volného pohybu osob pro občany zbývajících 27 zemí EU. Pro delší než tříměsíční pobyt bude Británie od občanů unie požadovat víza. Kromě zemí EU se toto opatření bude týkat také Norska, Islandu, Lichtenštejnska a dále rovněž Švýcarska. Záměr v pondělí oznámil ministr vnitra Sajid Javid.

Pro přechodné období budou občané těchto zemí spolu se svými rodinnými příslušníky moci jezdit do Spojeného království na návštěvy a za účelem studia nebo práce ve stejném režimu jako dosud. Pro pobyty delší než tři měsíce si však občané těchto států už budou muset zažádat o přechodný pobyt. V případě, že budou chtít v Británii zůstat déle než tři roky, budou muset podat žádost již podle nového imigračního systému, který bude spuštěn v roce 2021 a který bude založen na odborné kvalifikaci.

Ministr vnitra Javid uvedl, že Británie tak "poprvé za desítky let získá plnou kontrolu" nad svou hranicí a že "jednou pro vždy" ukončí režim volného pohybu s EU. Naplní tak podle něj referendum o brexitu z roku 2016.

The Immigration Bill I brought before the Parliament today is essential to end free movement, control our borders, and give full protection to Irish citizens in the UK. By voting against it Labour have shown - once again - they are firmly on the side of uncontrolled immigration

— Sajid Javid (@sajidjavid) 28. ledna 2019

Ministr ale také dodal, že vláda zaujme k věci praktický přístup, aby zabránila zmatku a zajistila, že Británie zůstane otevřená obchodu. "Proto zavedeme časově omezené opatření a zajistíme občanům EU přijíždějícím po 29. březnu dočasné povolení k pobytu," sdělil.

Kdo bude chtít zůstat déle než tři měsíce, bude si muset za poplatek vyřídit povolení k dočasnému pobytu a obstát v bezpečnostní prověrce, při níž se bude zjišťovat kriminální minulost. Toto povolení bude mít nejdéle tříletou platnost a ti, kdo budou chtít zůstat nadále, budou muset splňovat podmínky imigračního zákona. Ministerstvo vnitra nezveřejnilo výši poplatků za nové doklady, ale list Financial Times (FT) uvádí, že cena podobných dokumentů se nyní pohybuje mezi 500 a 600 librami (asi 14.000 - 17.000 korun).

Javid zdůraznil, že se tato opatření nevztahují na ty občany EU, kteří už v Británii jsou a jejichž práva jsou chráněna. "Přejeme si, aby zůstali, velmi si jich ceníme," řekl.

Plán ohlášený v pondělí je podle FT méně vstřícný než červnový návrh, který by platil v případě schválení dohody o brexitu. Podle něj by mohli všichni občané EU, kteří by do Británie přijeli do prosince 2020, požádat o přechodný pobyt a po pěti letech tohoto pobytu by pak měli právo zůstat v Británii trvale.

Britové se pro odchod své země z EU vyslovili v referendu v roce 2016. Vystoupení Británie je naplánováno na 29. března letošního roku. Britská premiérka Theresa Mayová sice s EU připravila dohodu o podmínkách brexitu, parlament ji však odmítl. Odchod Spojeného království z EU bez jakékoliv dohody je proto reálnou variantou.

Související

Více souvisejících

Brexit Velká Británie RUB Sajid Javid (britský ministr)

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy